 |
| Architektura stavby mozku a emocí analogicky zjednodušeno na obrázku Caracas Venezuela |
Milí přátelé, pro nadané a pokročilé je tu osnova na téma emoce a pocity (citový mozek) čistě motivační.
Citový mozek
Emoce a pocity byly dlouhou dobu doménou zejména psychologů a teologů, méně filosofů a snad nejvíce spisovatelů a dramatiků. Afektivní neurověda, analogie kognitivní neurovědy, vzniká v posledních přibližně 15 – 20 letech. Slovníkové definice emocí a pocitů jsou velmi obsažné.
Základní emoce, které má člověk do jisté míry společné se savci, popsal Darwin: štěstí, strach, hnus, hněv, smutek. Později přibylo překvapení a pohrdání. Základní emoce jsou doprovázeny charakteristickými, transkulturálně rozeznávanými výrazy ve tváři.
Teoretický vývoj vztahu mozku a emocí postupně popisovaly Jamesova-Langova teorie, Cannonova teorie, Pribramova teorie, psychologicky pak Lane-Schwartzova hypotéza, která je analogií Piagetova vývoje kognitivních funkcí.
Za moderní neurobiologickou, evolučně podloženou teorii vysvětlující emoce a pocity je možné považovat Damasiovu teorii vycházející z činnosti homeostatického systému.
Jedním z klíčových uzlů neuronální emoční sítě je mnohostranně fungující amygdala.
Starý Claparédeův pokus prokázal existenci dvou paralelních neuronálních obvodů, vědomého a nevědomého.
Funkční zobrazovací metody prokazují distribuovanou neuronální síť jejíž funkce odpovídá emocím bez ohledu na jejich smyslovou modalitu.
V současnosti je vlivná diskutabilní Damasiova et al. hypotéza somatických markerů.
Vývojově vysoce konzervovaný je neuronální systém odměny. Neurobiologie drogové závislosti se vysvětluje odchylkami jeho funkce, zejména pak systémů „I like it“ a „I want it“.
Častým onemocněním je posttraumatická stresová porucha, kterou je možné chápat jako model vztahu mezi stresem převyšujícím obvyklé meze a stavbou i funkcí mozku.
Láska byla pojmem popisovaným teologicky a psychologicky. Známá je její antická typologie, současná biologická charakteristika a moderní psychologická typologie Sternbergova i Fehrové.
Funkční zobrazovací metody dokládají neuronální koreláty akutní zamilovanosti, sexuálního nabuzení a orgasmu.
Za fundamentálně významný považujeme obsah Condonova dotazníku vztahu rodičů k očekávanému dítěti.
Emoce a pocity byly dlouhou dobu doménou zejména psychologů a teologů, méně filosofů a snad nejvíce spisovatelů a dramatiků. Afektivní neurověda, analogie kognitivní neurovědy, vzniká v posledních přibližně 15 – 20 letech. Slovníkové definice emocí a pocitů jsou velmi obsažné.
Základní emoce, které má člověk do jisté míry společné se savci, popsal Darwin: štěstí, strach, hnus, hněv, smutek. Později přibylo překvapení a pohrdání. Základní emoce jsou doprovázeny charakteristickými, transkulturálně rozeznávanými výrazy ve tváři.
Teoretický vývoj vztahu mozku a emocí postupně popisovaly Jamesova-Langova teorie, Cannonova teorie, Pribramova teorie, psychologicky pak Lane-Schwartzova hypotéza, která je analogií Piagetova vývoje kognitivních funkcí.
Za moderní neurobiologickou, evolučně podloženou teorii vysvětlující emoce a pocity je možné považovat Damasiovu teorii vycházející z činnosti homeostatického systému.
Jedním z klíčových uzlů neuronální emoční sítě je mnohostranně fungující amygdala.
Starý Claparédeův pokus prokázal existenci dvou paralelních neuronálních obvodů, vědomého a nevědomého.
Funkční zobrazovací metody prokazují distribuovanou neuronální síť jejíž funkce odpovídá emocím bez ohledu na jejich smyslovou modalitu.
V současnosti je vlivná diskutabilní Damasiova et al. hypotéza somatických markerů.
Vývojově vysoce konzervovaný je neuronální systém odměny. Neurobiologie drogové závislosti se vysvětluje odchylkami jeho funkce, zejména pak systémů „I like it“ a „I want it“.
Častým onemocněním je posttraumatická stresová porucha, kterou je možné chápat jako model vztahu mezi stresem převyšujícím obvyklé meze a stavbou i funkcí mozku.
Láska byla pojmem popisovaným teologicky a psychologicky. Známá je její antická typologie, současná biologická charakteristika a moderní psychologická typologie Sternbergova i Fehrové.
Funkční zobrazovací metody dokládají neuronální koreláty akutní zamilovanosti, sexuálního nabuzení a orgasmu.
Za fundamentálně významný považujeme obsah Condonova dotazníku vztahu rodičů k očekávanému dítěti.
Poznámka:
* Dál si ovšem vyhledávejte faktické informace sami, nebo se zúčastněte skvělých přednášek neurobiologů, ovšem náročná témata vyžadují značně velké znalosti z anatomie, fysiologie mozku a souvisejících oborů.
Zdroj: Koukolík František Kniha o Evě a Adamovi
