 |
| Hirundo rustica - Vlaštovka |
Vlaštovka obecná - Hirundo rustica
Včetně dlouhého, hluboce vidlicově vykrojeného ocasu je vlaštovka asi 18 cm dlouhá, má štíhlé, aerodynamicky stavěné tělo a relativně dlouhá zašpičatělá křídla. Je tedy výborně přizpůsobena pohybu ve vzduchu, létá rychle, obratně a přímočaře. Při pohledu shora se hřbetní strana blyští kovově namodralým leskem černého peří, zdola zasvítí bělavá břišní strana s červenohnědým, černě lemovaným hrdlem. Skvrnu stejné barvy má vlaštovka i na čele. Na ocasních perech před koncem ocasu najdete řadu bílých skvrn. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně. Samečka lze odlišit jen podle delších ocasních per. Prachový šat tvoří dlouhá šedá pera a mláďata jsou na svrchní straně i hrdle zbarvena matněji.
Hlavním rozdílem od příbuzné jiřičky tedy je červené hrdlo a čelo. Jiřička má také ocas jen lehce vykrojený, celou spodní stranu čistě bílou a má bílou skvrnu nad ocasem, tedy na partii nazývané kostřec.
Vlaštovka
Dorůstá délky až 18 cm, na hrdle pod zobákem a na čele je zbarvena tmavočerveně, na hřbetě je černá s modrým leskem, na břiše bělavá. Má krátký a do široka otevíratelný zobák umožňující lapání hmyzu v letu, protože koutky zobáku sahají až k očím. Nohy má krátké, prsty slouží jako kormidlo. Rychle létá.
Jejím domovem jsou otevřené krajiny
Evropy, Asie, severní Afriky a Severní Ameriky. Je tažný pták, na zimu odlétá do rovníkové a jižní Afriky,
na jaře se vrací koncem března nebo začátkem dubna pravidelně do svého starého hnízda.
Živí se hmyzem, který loví v letu, proto za dlouho trvajících dešťů trpí hladem.
Hnízdí na venkovských staveních a chlévech, kde nalézá hojnost much. Hnízdo lepí z hlíny promíšené slinami, podobá se otevřené čtvrt kouli, je vystláno peřím a srstí. Hnízdí 2 krát, v květnu samice snáší 5-6 bílých vajíček s rudo hnědými skvrnkami, při druhém červencovém hnízdění vyvede 3-4 mláďata. Na vajíčkách sedí jen samice 14-16 dnů, samec pomáhá při krmení. Mláďata po 3 týdnech krmení létají a chytají hmyz. Je ohroženým druhem.
Začátkem srpna se vlaštovky slétávají ve větší hejna a nocují v některých krajích na pravidelných nocovištích v rákosí rybníků.
V září se houfují a později nastoupí dalekou cestu do Afriky, aby tam přečkaly zimu. Odlétají ve dne.
Z vlaštovkovitých se u nás setkáváme ještě s
jiřičkou obecnou a břehulí říční.
Jiřička se od vlaštovky rozezná podle ocasu, který není vystřižený, nemá červenou skvrnu a hnízdo je sice čtvrt kulovité, ale uzavřené. Břehule tvarem těla připomíná jiřičku, je však hnědá, hnízdo si vyhrabává v kolmých svazích.
Poznámka!
Čekáte, že tu bude víc o hlouposti? Tohle přece už znáte. Začíná to deprivací a končí vzpourou deprivantů. V Rusku tomu říkají jdeme na fašisty: To podle lokální zaostalosti a ideologii.
Není lépe milovat vlaštovky?
Odleťte také do teplých krajin a svobodných zemí, dokud je čas. Smrdí to tu hloupostí a rudou ideologií trpajzlíků!
