ČESKÝ WEB: Etické a humánní principy
Zobrazují se příspěvky se štítkemEtické a humánní principy. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemEtické a humánní principy. Zobrazit všechny příspěvky

Sen květin a mládí. Kam půjdeme teď?

Sen květin a mládí. Kam půjdeme teď?

Protože na počátku naší velmi mladé demokracie 

přišla do společnosti celá řada jevů a vlivů, na které jsme vůbec nebyli připraveni. Nebyli jsme pro ně vychováni a byly pro nás zcela nové. Mimo jiné třeba konkurenční ekonomický boj.

 Dnes jsme velmi často otroky bank, vlastní poživačnosti, rozežranosti, touhy mít se lépe. Celá řada lidí prožívá velmi hluboké vlastní příběhy, kdy jsou v dluhových pastích.  

Chtějí dopřát vše dobré své rodině a tak se čím dál více zadlužují. S tím přichází strach o práci, o selhání, tedy ten tlak na to, že musíte být jedinečný, obstát za každých okolností je ještě umocněn vlastním strachem o to, že třeba přijdete o zaměstnání a podobně.  
To je celá řada velmi zásadních stresujících faktorů, které jsou skutečně blízko vás, protože řada lidí prožívá strach o to, jaká bude realita dalších týdnů a měsíců, kdy mohou třeba přijít o zaměstnání a nebudou schopni uspokojit své výdaje a svůj životní standard.

 „Jsme velmi často otroky bank, vlastní poživačnosti, rozežranosti, touhy mít se lépe.“ Andrej Drbohlav

 Změna životního tempa před těmi dvaceti, pětadvaceti lety způsobila, že se lidé museli hodně přizpůsobit naprosto novému, dravému prostředí, ve kterém rázem nemají moc šanci utéct, nemají tu možnost se za někoho schovat.

To je počátek, kdy se sázela ta drobná semínka vzdálení se vlastním dětem, neschopnosti jim naslouchat, protože je nedostatek času a sil, kdy ten dospělý prostě má celou řadu jiných věcí, kterým se musí věnovat a tak dále.


Andrej Drbohlav,  rozhlas.cz/dvojka/

Moudrost věků MUDr. RADKIN HONZÁK Můj pohled na svět, Psychologie osobnosti, Psychopatologie

Můj čtenářský zážitek z knihy The Psychopath Test 
Honza málem králem (screenshot)

anglického novináře Jona Ronsona. 


Ta mě mimo jiné utvrdila v přesvědčení, že některým učebnicím v mém oboru by prospělo, kdyby je místo jejich autorů sepsali zasvěcení novináři, protože to umějí lépe. 

Psychopat je slovo výstižné a dle mého soudu užitečné, nicméně zavrhli jsme je, protože to prý jejich nositele uráželo. Tuhle korektnost dotaženou za hranice vkusu lze jen těžko pochopit. Docent Prokůpek nás poučil v šedesátých letech, kdy ještě termín měl v psychiatrii své místo, že tito lidé nejsou v pravém slova smyslu nemocní, současně ale také nejsou zdraví. Ronson přebírá domněnku současných badatelů, že jsou ve své podstatě „jiní“. Jiní v tom smyslu, že jim chybějí některé nervové struktury a proto vykazují zcela odlišné reakce na nebezpečí, ale také na bolest, jejich impulzivita je špatně kontrolovaná, nechápou problematiku viny a trestu a zcela jinak než 99% většina vidí smysl a cíl mezilidských vztahů; jsouce typickými predátory, vnímají všechny své bližní jenom jako kořist.

Aby bylo jasno, řeč je o těch, kteří podle dnešních pravidel splňují kriteria dissociální poruchy osobnosti s kódem F60.2 v MKN-10. 

Co se týče životních osudů, najdeme je nejčastěji mezi pachateli násilných trestných činů a vrahů, ale ty, kteří dokázali antisociální impulzy zkrotit, objevíme mezi politiky, vrcholovými manažery a bankéři, kde mají větší než desetiprocentní zastoupení. Není žádnou vzácností, že se vypracují až na hlavy států. Jen asi promile z nich je neškodných a zábavných jako ten rozesílatel tajuplných knižních zásilek, jemuž se úspěšně podařilo napálit řadu předních neurovědců a který vlastně Ronsona přivedl na stopu a posléze na lov psychopatů.  Na něm se autor zákonitě dostal k všeobecně uznávanému tvůrci diagnostického systému odhalujícímu psychopaty, jímž je kanadský profesor psychologie Robert Hare, který mu umožnil absolvovat kurs pro profesionály. Tak byl Ronson dobře vybaven a vyzbrojen pro své výpravy nejen do věznic a ústavů, ale také mezi „úspěšné“ jedince.  Protože si myslím, že rozpoznat psychopata dřív, než se stanem jeho obětí, je docela zajímavé, představuji zde ve stručnosti Hareho kriteria shrnutá v praxi do dvacetipoložkového testu. 

•) Dovede velmi úspěšně působit na své sociální okolí. Má kouzlo osobnosti a často neodolatelný šarm. Umí se vetřít do přízně takovým způsobem, že oklame i profesionály. Jedna z vyšetřovatelek popsala svou zkušenost s již uvězněným psychopatem takto: „Posadili jsme se a první věc, kterou mi ten chlapík řekl, bylo, jak krásné mám oči. Během rozhovoru složil několik poklon mému vzhledu naprosto přirozeným, milým a neodolatelným způsobem, že jsem se začala cítit neobyčejně..., no neobyčejně půvabná a všechno jsem mu to spolkla, přestože jsem zvyklá dávat si na podobné manipulace pozor. Když jsem se pak ocitla venku, nemohla jsem uvěřit, že jsem schopná chytit se do takové pasti.“ 

•) Má pocit grandiozity, narcismus, sebestřednost, představu o své nebetyčné ceně, významnosti a důležitosti. Váže se to logicky k předešlému, protože tím může druhé oslnit. „Říkají o mně, že neuznávám žádná pravidla. Není to pravda, uznávám. Ale jenom svá vlastní“, prohlásila osoba s těmito rysy. Později z ní vypadlo, že ta spočívají v co nejrychlejším ulovení toho, kdo je ve společnosti jedničkou. 

•) Má potřebu neustálého vzrušení, jinak je ohrožován nudou. Pohybují se „v rychlé dráze“, vyhovuje jim styl „na hraně“, kde se neustále něco děje. Mnoho z nich se dopouští kriminálních činů nikoliv pouze pro zisk, ale především pro adrenalinový pocit napětí. „Je to tak úžasné jít na letiště s ukrytou drogou! Panbože, jak to je vzrušující!“ Obyčejná práce je k smrti nudí a tak je málokdy najdeme mezi úředníky. Krotkou výjimkou je Kristián. 

•) Je patologickým lhářem. Umí fabulovat historky většinou o své velkoleposti, o svých plánech vyhlížejících navenek altruisticky, uvnitř však zcela prázdných, bezobsažných, nereálných. Na dotaz, zda snadno lže, odpověděla jedna žena se smíchem: „Jsem v tom nejlepší. A myslím, že to je proto, že na sebe občas prásknu něco nepěkného a oni si pak myslí, že když jsem schopná tohle přiznat, tak ostatní musí přece být také pravda

•) Má neobyčejně vyvinuté manipulativní schopnosti. Přesvědčivě předestírá své plány, do nichž vplétá ostatní osoby, je-li konfrontován se zcela odlišnou pravdou, dovede se z toho bleskově vylhat. Nic ho nevyvádí z míry, naopak, výsledkem řady navzájem si odporujících prohlášení je nakonec zcela zmatené okolí. Umí perfektně využít pravidla sociální psychologie, že při prvním setkání, ale později také, je vřelost hodnocena nejvýše ze sledovaných charakteristik a její předstírání mu vynáší. Působí důvěryhodně a ví, jak to maximálně zneužít. 

•) Zcela postrádá pocity lítosti nad čímkoliv, co udělal, chybí pocity viny, jakkoliv důsledky jeho činů mohou být tragické a z hlediska nezúčastněného hodnoceny jako hrůzné. Naprosto klidně a chladně prohlašuje, že se necítí vinen, necítí ani potřebu se událostmi nějak zabývat. „Podívejte se na to reálně,“ řekl muž, který svou oběť ztloukl do bezvědomí. „On stráví pár měsíců v nemocnici a já budu pro tři stovky tvrdnout v kriminále celé roky. Kdybych ho byl chtěl zabít, byl bych ho podříznul. Já jsem jen potřeboval prachy, no chápete to?“ Takhle racionalizují všechno své antisociální chování, eventuálně je zcela popírají a obviňují kdekoho jiného. Litovat dokážou jedině sebe a vinu nacházet pouze na okolí. 

•) Má zcela prázdný emoční život, navzdory předstírané vřelosti a občas dramaticky předváděným afektivním projevům trpí emoční chudobou. Jeho city jsou ploché a krátkodobé, oplakává-li svého psa, oplakává ve skutečnosti ztrátu majetku a symbolu statutu, nikoliv přítele. Je sobecký. Nemá ani sebemenší empatii. „Když jsem dělal tu banku, všiml jsem si, že se pokladní třese. Dokonce jí padaly z rukou peníze. Musela být pěkně rozrušená, a já nechápu proč. Kdyby na mě někdo namířil revolver, asi bych se bál, ale rozhodně bych nezvracel. A to nejsem robot, dovedu cítit vzrušení. Například při sexu, nebo když jdu do akce.“ 

•) Citovou prázdnotu zaplňuje četnými sexuálními avantýrami, je promiskuitní, většinou má řadu krátkodobých manželství, souběžných vztahů. Běžné, tím méně pevné vztahy však nikdy neumí vybudovat, protože ostatní lidi – včetně partnerek – považuje za svůj majetek.

 •) Je impulzivní, má nedostatečnou kontrolu vlastního chování, a to od dětství. V anamnéze objevíme již od školních let patologické lhaní, záškoláctví, šikanování, krádeže, předčasné získávání zkušeností s drogami, alkoholem, zbraněmi, sexem. Adolescence už bývá poznamenána závažnou kriminalitou. V témž stylu pokračuje. Chybí mu jakákoliv odpovědnost za vlastní činy, pokud za to někdo může, tak vždy jiní. Stále stojí na okraji společnosti, i ve vězení se dostává stranou od ostatních a je tam buď obáván, nebo ignorován. „Udělal jsem to, protože jsem to tak cítil,“ je běžná odpověď na dotaz po motivech, které nejsou často jasné ani nejbližším osobám. Manžel jedné obžalované vypověděl: „Najednou se zvedla od stolu a beze slova odešla z domova. Neviděli jsme ji půl roku. Proč to udělala, jsem se nikdy nedozvěděl...“ 

•) Vede parazitický způsob života, bezskrupulózně bere vše, chybí mu realistické dlouhodobé cíle. Běžný způsob obživy je pro něj nudný. Musí-li přesto u něj z jakýchkoliv důvodů setrvat, kompenzuje si své „oprávněné“ potřeby, kde může. Pokud nekončí ve vězení jako násilník, pohybuje se vesměs na té straně zákona, které se slušní lidé vyhýbají. Tam se bohužel může dopracovat na vysokou pozici na společenském žebříčku.  A v tom je právě háček. Máme-li v životě štěstí a vyhýbáme-li se přístavním putykám, podezřelým brlohům, hampejzům a chodíme-li večer brzy spát, nemusíme se s kriminálním psychopatem - násilníkem setkat. Ale těch, co po nich policie bude pátrat až za uherský rok, se nám vplete do života mnoho. Někteří rozhodují o osudech mnoha lidí, o budoucnosti zdravotnických zařízení, jiní je řídí a ti čučkaři v nich dokonce někde vedle nás pracují.  Můžeme na ně prstem ukázat jen na základě zkušeností s nimi i bez Hare Psychopath Checklist.

 Léčit je nelze, protože oni problém nemají a ani tvrdé vězení v Thajsku je nenapraví. Je lépe se k nim chovat jako k drátům na zem spadlým.

Moudrost věků, MUDr. RADKIN HONZÁK, Můj pohled na svět, Psychologie osobnosti, Psychopatologie 

 Psáno pro Lékařské Listy

Radkin Honzák blog czaktualne.cz

Odkaz Senecovy knihy „O dobrodiních“ v dnešní době. Stoicismus. Logika, fyzika a etika.

Ilustrace - Stockholm

Odkaz Senecovy knihy „O dobrodiních“ v dnešní době

 “Non est magni animi beneficium dare et perdere, host est magni animi perdere et dare.”

Není velkomyslné prokázat dobrodiní a přijít o ně, velkomyslné je přijít o dobrodiní a prokázat je znovu.

Stoicismus
          Stoicismus byl nejrozšířenější filosofický směr v období helénismu a římské říše. Datuje se zhruba od 3.
století př. n. l. a trvá až do 2. století n. l., kdy filosofické myšlení ovlivnilo křesťanství. Název stoicismus je odvozen
od athénské budovy - stoiá poikilé. Byla to barevná sloupová síň, v níž Zenón z Kitie na Kypru (též nazývaný Zenón Stoik) založil vlastní filosofickou školu.

          Stoicismus můžeme sledovat ve třech základních obdobích - jedná se o starší, střední a mladší období.
Hlavními představiteli starší stoy jsou právě Zenón z Kitie na Kypru, Kleanthés a Chrýsippos. Filosofie tohoto
období se pokládá za myslitelsky nejprůbojnější. Centrum střední stoy je v Římě, hlavním stoupencem Poseidónios.
Filosofie se soustředí především na praktickou etiku. Mladší stoikové - Říman Seneca, císař Marcus Aurelius a otrok Epiktétos - se zabývají již výhradně individualistickou etikou. Souvisí to se společenskými podmínkami tehdejšího
Říma, kde lidé neoplývali zrovna nejčistšími mravními zásadami.

          Stoikové dělí svůj systém filosofie na logiku, fyziku a etiku. Přes logiku a fyziku je možné dostat se k etice, která zaujímá nejvyšší místo.

          V logice navazují stoikové na Aristotela. Rozdělují ji na rétoriku (umění mluvit monologicky) a na dialektiku (umění mluvit a myslet dialogicky. Zastávají teorii, že poznání vychází z vnímání jednotlivého, ze
zkušenosti. Proto jsou označováni jako empirici. Ztotožňují ducha při narození s tabulou, rasou, nepopsanou tabulí ,
kterou píše až skutečnost.

          Ve fyzice se stoikové přiklánějí k materialismu. Pro člověka existuje pouze to, co je tělesné. Fyziku považují za monistickou, znající jenom jediný poslední princip. Fyzika se drží přísné zákonitosti, která je pro celek
světa imanentní. Sílu, která působí zevnitř látky, nazývají stoikové logos, nús, duše, nutnost, prozřetelnost, ale i Bůh
(Zeus).

Pokud je Bůh totožný s vesmírem, mluvíme o pantheismu.

Ekonomika dobra a zla. Etické a humánní principy, české hovory na netu, Den boje za svobodu a demokracii, Sametová revoluce

Spagetti Western

Čtvrt století od revoluce stačilo k tomu, 


aby se z pravdy a lásky stala nadávka. Je to zajímavá změna.
Když jsem studoval historii, vždycky mě překvapovalo, jak to, že lidé v nějaké turbulentní době žijící ty změny neviděli. Proč se proboha Židi nevystěhovali z Německa, když se stal Hitler kancléřem? Proč to nebo ono?

Třetí výročí úmrtí Václava Havla.

Vyrojila se část příjemných, střízlivých a uvážlivých komentářů (díky Respekte) a pak bahno po kolena - zejména na sociálních sítích a médiích doleva zatočených. Tak to chodí. Co mi ale vrtá hlavou, proč tolik lidí, kteří na první pohled vypadají inteligentně, jsou ochotni a schopni označení “pravdoláskaři” či “sluníčkáři” používat jako synonymum nadávek.
Nikdy jsem Václava Havla osobně nepoznal a asi stejně jako většina lidí jsem na něj narazil až kolem listopadové revoluce. A důvod, proč mi uhranul, je stejný tehdy, jako dnes. Pro svůj idealismus. Proto, že to měl nejen srovnané a promyšlené, ale také proto, že na prvním místě viděl člověka. Pro vidění lepšího v nás a kolem nás. A proto, že připomínal to, co jsme do té doby zapomněli.  

Morálku. Etiku. Že nemůže existovat společnost bez etiky. Že není ekonomiky bez etiky.

 Dlouho mi trvalo, než jsem pochopil, proč mi vadí ten druhý Václav: Klaus. Morálku a etiku zavrhoval jako něco, co je v moderní ekonomii a společnosti zbytné. Byl jsem tehdy mladý, věřil jsem, že dotáhne reformy, tak jsem ho volil a až když jsem se někdy 1996 vrátil do Česka a víc jej poslouchal, jsem začal prohlédat rozdíly. Odosobněný nezúčastněný stát, do kterého nemají lidé mnoho co zasahovat krom nekontrolovatelných a šablonovitých voleb bez zpětné vymahatelnosti versus osobní angažovanost každého z nás. Z toho jsem si vybrat uměl, ale už příliš nebylo, jak.
Povědomí o tom, že na prvním místě musí fungovat morálka, vymizelo z české politiky ještě dříve, než Václav Havel zemřel.

I proto Tomáš Sedláček se svojí Ekonomikou dobra a zla sklízí více obdivu v zahraničí, než doma. Hesla, za které naši předkové umírali, zemřela s nimi. Téměř. Téměř?
Je-li čas na moji vánoční předpověď, pak ji vměstnám do konstatování, že dokud bude pravda a láska nadávkou, nebude dobře. A je-li čas na vánoční přání, tak snad tolik: ať se pravda a láska navrátí do této krajiny. Ať pochopíme, že to není smyslu zbavené heslo, které sami aktivně vyprazdňujeme.
Amen.

Psáno v roce 2014, tehdy jsem ještě doufal, že to tak nakonec nebude. Letos se komunismus stal definitivně záležitostí, která je u nás v pořádku.


Patrick Zandl

Nestačím se divit...co se stalo s lidmi...lůza všeho druhu "má roupy" a energii zla...

Prezident Trump po inauguraci

A nestačím se divit....co se děje


 Ti, co demonstrují za demokracii ničí soukromé majetky, ti/ty, co pochodují za práva žen (ale jinak proč ne, když mají pocit, že je to potřeba) se ale nechají vést propagátorkou šaríi s pochybnými vazbami, ti, co třímají transparenty "no war, peace" se chovají, jakoby se těšili, až to někde, v rámci udržení veřejného pořádku, bouchne, aby pak ukázali prstem a volali "my vám to říkali".

Ti co hlásají "no hate" ... nebudu komentovat. "Významné" osobnosti vydávají "mírumilovná" poselství. Ani si, jinak zřejmě valnou většinou, tito dobří lidé nevšimli, jaké se z nich postupně staly karikatury toho, čím chtějí být. Šašky. Někteří mí fb přátelé, kterých si, i přes odlišné názory, vážím, tomu tleskají. Nechávají se strhnout k zesměšňování, ( ta socha nahého Trumpa, v životní velikosti a barvičkách, v podstatě bez přirození, ovšem se všemi špeky a křečovými žilami... a rozhořčenými protesty "umělců" a studentů, když byla těmi nedemokratickými rasisty od policie odstraňována, to byl vrchol hnusu a trapnosti, ale dyť co, dyť ten Trump si nic jiného nezaslouží, že? - ne nelíbí se mi ani Obama zpodobněný jako opičák ani Zeman vytvarovaný do tvaru exkrementu, a pod.), osobním invektivám.

Děkuji všem, a to ze všech stran, kteří si zachovali slušnost, respekt druhému a toleranci.


Dagmar  Staub, sociální sítě

#Amerika, Cestování, Civilizace, Debaty a názory, Dies irae, Etické a humánní principy, Hloupost, Ideologie, Komunizmus, Můj pohled na svět, O nejvyšším dobru a zlu, Prezident

Historie a krásná země česká

Kashan -  siesta v Íránu
Pro paní Klotyldu I.
Klotylda Červnová: ....to si Jindřich vymyslel  , jeho neláska (až pohrdání) k Čechům je známá; ale na rozdíl od Němců, Češi nikdy nepropadli nacistickému fanatismu...
To co paní Klotylda nazývá neláskou až pohrdáním je pouhý stud a odpor k tomu za co se vlastně Češi považují a jak nakládají se svou historií.
Češi vykládají svoji historii stejným způsobem jako když nějaká rodina má úplně blbé dítě a vykřikuje do světa že jejich dítě je tak chytré, že to nikdo nechápe a že šlo do učení na natěrače, protože se proti nim všichni spikli. Opravdu nemám žádný národnostní mindrák, dobře vím že Češi jsou stejní jako každý jiný národ a mnozí jedinci svoje kvality hlavně v cizině dostatečně prokázali. Němci, proti nimž se tak rádi Češi vymezují měli prostě štěstí v tom, že cca polovina Germánů byla součástí Římské říše a naučila se mnohé z jejích dovedností a kultury a druhá polovina zůstala svobodná a nezávislá. Mix těchto dvou náhod přispěl k mimořádným schopnostem pozdějších Němců. Je si také třeba uvědomit, že v době kdy se do české kotliny začaly trousit první skupinky Slovanů, existovaly už úspěšné a vyspělé germánské státy. 
Drobné archeologické nálezy datují příchod Slovanů na naše území někdy koncem šestého a v průběhu 7. století. Ale v téže době už zastavil Karel Martell (23. srpna 686 – 22. října 741) vpád muslimů a porazil je v bitvě u Poitiers. Brzy na to, zatímco v Čechách byla ještě historická tma, Karel Veliký prováděl reformu státní správy a nastal věk karolínské renesance... Ten germánský náskok začali Češi vyrovnávat až mnohem později, ovšem mnohokrát ve své historii již slibně započaté dílo prostě ke své škodě zničili. Po nástupu generace národního obrození byla už čeština zaostalý jazyk s chybějícím názvoslovím. I Palacký napsal své Dějiny národa českého německy protože jednak češtinu neovládal a ani by tento jazyk na takové dílo nestačil. Češi neměli tehdy žádnou literaturu která by stála za zmínku, neměli žádného Goetha, žádného Schillera, nikoho kdo by se mohl rovnat s Haydnem a Mozartem. 
Ale to není žádná hanba, každý národ někdy vstoupil do historie a někdy v ní dosáhl vrcholu. Hanba je to, že to co chybělo, se začalo padělat, vymýšlet a drze vylhávat. A mělo to ještě druhou stranu mince, pokud jsme nějakých úspěchů dosáhli byly upozaděny ve prospěch vylhaných faktů. Jen málo se například zmiňuje tzv. Mannheimská škola, jejímž zakladatelem byl český skladatel a hudební virtuóz Jan Václav Stamic. To je známo jen mezi odborníky.Vymýšlela se ale i povaha a údajná ušlechtilost českého národa. Jan Jeník z Bratřic (to je ten bílý lajtnant z F. L. Věka) sebral ohromné množství lidových písní a vyprávění. Ty ovšem českému vlastenectvu nebyly dost vznešené. Český lid zpíval například:
„Hejbalíček přes špalíček,
vítr s kundou klátí,
každá holka, která přijde,
musí nám to dáti.
Nešť je mladá nebo stará,
každá ráda picat dává,
až jí kunda od prdele
na tři pídě vstává."
Taková skutečnost se ale s obrozeneckým ideálem nesnášela. A nejen s ním: kupř. ještě Slovník českých spisovatelů (2000) jméno Jeníka z Bratřic ignoruje, zato píše o „sběrateli lidových písní“ Kollárovi, dále o Čelakovském (jenž prý „vzory pro původní tvorbu viděl v lidové slovesnosti“), Kamarýtovi (který se „věnoval sběru lidové slovesnosti a duchovních písní“) nebo B. M. Kuldovi (jenž „při sběratelské práci usiloval o maximální autentičnost záznamu, dokumentární věrnost a jazykovou přesnost“).
Jeník kupř. píše:
„Třebas já byl, panímámo, cikán,
přece já vám vaši dceru zfikám.
Zfikám ji, zflekám ji zázračnou metlou
přes tu její fanfrlinku vzteklou.“
Václav Hanka text upravil takto:
„Třeba já byl, panímámo, cikán,
jen dyž já vám vaší dceři vykám.“
K. J. Erben nahradil poslední dva verše verzí:
„Zfikám já vám Anduličku
metlou, metlou,
přes tu její košiličku
pěknou, pěknou.“
A pak tu byla skupina naprostých podvodníků které vévodil Václav Hanka též Váceslav Váceslavič (podle ruského vzoru) který už padělal i svá vysvědčení a mnohokrát byl přistižen při lži. Ten nedostatek literárních památek rovnou nahrazoval padělky. Další z této povedené partičky byl Josef Linda, blízký přítel Hankův který prý objevil první nalezený pergamen tzv. Píseň vyšehradskou. Dalšími podezřelým z podvodu byli František Horčička, J. W. Zimmermann, Pankrác Borč, Alois Svoboda a objevují se i další jména.
I jinde samozřejmě vznikaly podobné fikce, známe Ossianovy zpěvy či Písně Hiawathovi, známe úsilí ariosofistů ale nikde se vymyšlené mýty nestaly součástí národní historie tak jako jako u nás. Historici jako byl např. Václav Pekař byli odsunuti na periferii české historiografie. "Staré pověsti české" a historické romány Aloise Jiráska které nemají mnoho společného s realitou se staly základními kameny české historie, tak jak jí chce zarputile vnímat česká veřejnost.
Ovšem skuteční tvůrci a osobnosti si užili své. Nejvíce to odskákal chudák Tyl, kterého jeho kolega Kollár podlým udáním připravil o existenci, popliván byl Mácha, Borovskému nikdo nepřišel na pohřeb a Boženu Němcovou nechala česká vlastenecká společnost umřít hlady... Své si zažil i Mánes, Smetana atd.... Vůbec se ale například nezmiňuje fakt, že František Ladislav Rieger, přední český politik, obdržel od císaře šlechtický titul za usilovnou politickou práci ve prospěch českého národa! Místo toho se ale často tvrdí že Rakousko bylo žalářem národů...
Pak je tady celá plejáda jmen na která bychom mohli být hrdí ale ta hrdost se jaksi nekoná ponejvíce z neznalosti. Místo toho si počešťujeme Němce kteří pro české etnikum udělali opravdu hodně a z nevysvětlitelných důvodů je popíráno jejich němectví. Typický případem jsou zakladatelé Sokola Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner, tedy správně Friedrich Emmanuel Tirsch a Heinrich Anton Fügner.Stejně zavádějící a vylhaný je i výklad moderní historie. Jak můžeme postoupit dál a neopakovat stejné chyby když se k našim přešlapům nedokážeme postavit čelem?Jak můžeme napravit svá selhání když je oslavujeme jako národní úspěch, či považujeme za vinu někoho jiného? Jak můžeme vnímat současnost, když adorujeme vyslovené darebáky z naší nedávné historie a ty kteří by si zasloužili naší úctu ignorujeme či dokonce zavrhujeme? Nevyvratitelných faktů abychom se dobrali pravdy je dost, jen se jich nebát.
Tak to je milá paní Klotyldo podstata mé nelásky až pohrdání...


Jindřich Čech, sociální sítě

Schopnost přizpůsobit se je nepochybnou známkou inteligence. Vynechejte jídlo pokud musíte, ale nikdy nevynechejte příběh autora!

Pohostinnost a slavnosti Sikhů v Londýně původní fotografie

Můj pohled na svět a o tom co se kolem nás právě děje

Ptáci radostně zpívají a rackové řvou na řece. Dobrou noc odzpívá kos, i ráno při úsvitu je pěvecky aktivní, pro ty kdo vstávají brzy. Noční pracanti, sovy a spáči vstávají obvykle až k obědu.
Přišlo Jaro, slunečné dny a léto očekáváme přátelé...jsme znovu na cestě oživení aktivity v přírodě.
Samozřejmě sledujeme dění ve světě, poslední zprávy...ale s kritickým nadhledem. Držme si zdravé názory na věc.

cituji Radio Impuls......Pan Ivo Šmoldas ve čtvrtek 10.3. rozebral schopnosti našich občanů se přizpůsobit systému sociálních dávek.
Mnohá města si trpce stěžují, že nedokážou vyjít se svými takzvaně nepřizpůsobivými občany. Ještě nikdy jsem však neslyšel, že by si takzvaně nepřizpůsobiví občané trpce stěžovali, že nedokážou vyjít se svými městy. Způsoby takzvaně nepřizpůsobivých jsou totiž měšťanům nemálo proti srsti, kdežto způsoby měšťanů jsou takzvaně nepřizpůsobivým zcela upřímně šumafuk. A tak si jedni holt stěžují, kdežto druzí důvod ke stížnostem přirozeně neshledávají.
 A neshledávají ho ne proto, že by byli nepřizpůsobiví, nýbrž právě naopak, že se přizpůsobit hravě dokážou, a to čemukoli, nejlépe pak systému sociálních dávek. Nazývat je nepřizpůsobivými je tedy naprostá mýlka. Jsou totiž stejně přizpůsobiví jako ti, kdo bystře postřehli, že se dá vesele žít třeba ze státních či evropských dotací, provizí za zprostředkování armádních zakázek nebo z úplatků od stavebních firem. Nepřizpůsobiví jsou všichni ti ubožáci, co se výzvám doby přizpůsobit nedokázali, a nepřišli tudíž na nic lepšího než se způsobně živit prací.

 A jelikož schopnost přizpůsobit se je nepochybnou známkou inteligence, je očividné i to, kdo z nás je tu blbec.


Vynechejte jídlo pokud musíte, ale
nikdy nevynechejte příběh autora. 

Zdroj: sociální sítě G+


Google a pokuty za sledování soukromí. Poznámka kohosi ze sociální sítě.

Jdou za námi a my jim zahrajem...

Google praxe.

S jídlem roste chuť. Když jiní, tak my taky, aneb k čemu jsou smlouvy, že. Protože my můžem. Vy nám - víte, co. Americká internetová společnost Google dobrovolně zaplatí rekordní pokutu 22,5 milionu dolarů (asi 460 milionů Kč) za to, že potají sledovala miliony uživatelů webu, ačkoli slíbila respektovat jejich soukromí. Uvedla to Federální komise pro obchod (FTC), do jejíž kompetence případ v USA spadá.

Google dobře ví, proč je důležité vědět co se šustne a kdo co provádí....a na tom se vydělá nejvíc - informace... informace se lesknou zlatem.

Čtěte dále ...

Aktualizováno! Přišly problémy s terosristy a už je vše jinak!

Zdroj: sociální sítě G+

Vyspělá společnost a etické humánní principy

Londýnské osvětlení památek

Londýn 2011 
Co je znakem vyspělé společnosti? 

 Troufnu si to definovat. Je to pozoruhodně jednoduché. (...) Je to uctívání (ne pouze dodržování) obecných etických principů.

 Jinak řečeno, je to systém nepsaných zákonů, které jsou v hlavách lidí dané společnosti zakořeněny a kterými se lidé spontánně bez jakékoliv direktivy řídí. Je to zajištěno vědomím lidských povinností, vypěstovaným tradicí (společenskou, rodinnou) a upevňovaným všudypřítomnými okolními vzory.

 Takto vyspělá společnost nemá hypertrofický a nepříliš funkční právní systém, který se zoufale snaží nařizovat lidem, že nemají korumpovat, podvádět a krást. Pokud se však něčeho takového dopustí, jsou souzeni, mírně řečeno, málo efektivně. Ale to je to nejmenší zlo. Mnohem větším zlem je nekonečná chtivost mít více a ještě více (zejména peněz, ale i moci) a udržet to, oboje za každou cenu.

Tady zákony nemohou platit. Pokud jde o tržní principy, jejich působení je velmi neefektivní a navíc omezené, jak ukázala a stále ukazuje hospodářská krize.

Ve vyspělé civilizované společnosti platí jeden vnitřní zákon –„to se nedělá“.

 Tento vnitřní zákon stále ještě někde ve světě přežívá. Vybavuje se mi snad jedině Velká Britanie, kde snad stále ještě existuje nepsaný „common sense“. Jeho zavádění se dělo procesem výchovy a vlivem vzorů. Byl to proces dlouhodobý, několikagenerační, jinak to nejde. Nedá se rychle zavést žádným nařízením, manažerským plánem, a to ani za přispění evropských fondů.

Je jeho uskutečnění utopií?

 Jestliže nebude jeho uskutečňování bráno vážně, co lze očekávat ve společnosti, prosté základních etických principů, zdivočelé formální demokracií a plné deklamací lidských práv na všechno? Jedině nadvládu mazaných a vychytralých a strašné celospolečenské ztráty (aktuální scénář je v denním tisku).

Proto považuji etické a humánní principy za hlavního garanta vyspělé společnosti.
Je to efektivní brzda všech pudově motivovaných excesů.
Její výkon je zdarma, ale do jejího vývoje se musí investovat, a to nejen finance.

Vyžaduje vysokou motivaci, vůli a vytrvalost.
Bude-li nastolen vnitřní zákon „to se nedělá“, bude na světě klid, budou ušetřeny biliony nejdražší měny.
Demokracie dostane pravý smysl, lidská práva správný obsah. ..."

Zdroj: blog.aktualne.centrum.cz/blogy/milan-elleder.php?itemid=11688

MENU a ŠTÍTKY JSOU ODKAZY

... o čem je krása ženy? #MeToo #redcardforZeman #US-Army-DragoonRide 1968 ABBA Accordeon Adiktologie Afrika Agáta Áji Akáty bílé Aktuální info Alkohol Alphaville Amazing Grace Amerika AMOR UT LACRIMA Amy Winehouse Ana Ivanovičová Analogie Analýza André Rieu Andrej Drbohlav Andrej Kiska Android Anna Kurnikova Armáda Arthur Braginsky Barbie Barvy jara Barvy léta Barvy podzimu Barvy zimy Basshunter Beautiful Women Bedřich Smetana Big In Japan Bílá růže Bilance Bioklimatologie Blondýnky Bohémův sen Božejáci Boží Muka Brandi Carlile Brilianty Brunetky Bubáci Bulvární manipulace Bylinky Calvin Harris Cesta pro lásku Cestování Cestování. Moře Cicero Cílená reklama Cinderella Citáty Civilizace Crawler czaktualne CZportal Černá zvěř Česká lidová muzika Česká písnička České dívky české hovory na netu Český atentát český folklor a tance Český Krumlov Český web Člověk a Nemoc Čtyřčata ČUČKAŘ Datacentrum Debaty a názory Delta Goodrem demokracie Den boje za svobodu a demokracii Den deštivý Den pro tebe Denemarková Radka Dětská radost Devastace zmar mafiánství lenost opilství Diamanty Dies irae Diktatura Diskuze Divoký horský tymián Dobromysl obecná Dobrý voják Švejk Dobrý vtip Domov Dovolená Dragoon Drahé kameny Dráty z traverz Dům Dvojčata a housle Dvorak From the New World Dvořák Edith Piaf El Condor Pasa Eliška Hašková Eliška Kaplicky Fuchsová Eric Clapton Etické a humánní principy Evergreen Evropa a my Evropská unie Exekutor v česku Facebook Fejeton Fejetony Fernando Lopez Forever Young Fotografie Fotografie přírody František Kopecký František Poupě Friends Goodbye My Lover Google GOOGLE NEWS Gyros Harlej Havel Heligonka Herec Pavel Nový Hi Historie Hlad Hledání Hledání na internetu Hloupost Hněv milenců HOBBY Hospoda Houbaření Houby How Deep Is My Love Hranolky Humor Humor a vtipy Hvězdy Chtíc aby spal Chytré děti Chytré ženy Chytří muži Ideologie Imunita kojení a spánek Internetové smetiště ÍRÁN Islám It's A Long Way To Tipperary Izrael Jaro Jea Paul Belmondo Jeep Jeleni Jen pro ten dnešní den Ježíšek Jídlo Jiří Bouška Jiří Vašíček Jiřina Fikejzová Jít pro lásku John Denver Josef naše láska Judita Čeřovská Judith Durham The Seekers Kačaba Kaddafi Kamenný most Karel Kryl Karel Kryl a Láska bláznivá Karel Schwarzenberg Kariera Karty Káva Kavalerie kávovar Keep smiling Kelly Family Klaus Kobane Kocourek Koledy Kolotoč svět Komentář Komentáře Komunitní sítě Komunizmus Konvoj Kopretina - jsi nejkrásnější Korona virus Korsika koření Kostel Krajina Krakonoš Krásná země česká Krásné dívky Krásné fotografky Krásné je žít Krásné trumpetistky Kritické myšlení Krmeliště online Krokonoše Krutihlav obecný (Jynx torquilla) Kuras Kvítek jabloňový Lady Gaga Lara Fabian Láska Lavičky Legendy taneční hudby Lékař Lékař a bylinky Leonardo da Vinci Les Levitace Líbej mě Lída Baarová Lidové písně Lindsey Stirling Lita Ford Loudá se půlměsíc Love Story Lůza Lyžování Manipulace Marcus Tullius CICERO Marie Rottrová Markéta Šichtařová Martin Stropnický Martina... Martinské Holé Maruška Max Kašparů Med Město Písek Metanol Meteorotropie Mexican Indian Dancers Migrace Milan Hlavsa Milujme svobodu a ztracená duše národa Mince Miss cizinka ČR Miss World Mix videa Mobbing Modlitba Modrý sarafán Monitorovací přístroje Morálka Moře Motorové kolečko Moudro Moudro pro dnešní den Moudro pro tento den Moudrost věků MUDr. RADKIN HONZÁK Muchomůrky Můj pohled na svět Mustafa Kemal Atatürk Myslivost Na loveckých stezkách Naše děti Naše kuchyně NATO Názory News No Milk Today Novinky O dobrodiních O nejvyšším dobru a zlu O Shenandoah Obrázky Obrázky .gif Occamova břitva OLD DRAGOON vs US ARMY Olympic Games Once Upon A Time In The West Ornitologie Ovar Ovidius Ozbrojení brigádníci Pandemie Partička Paul Anka Diana Penceův efekt Peníze Perský kocourek Sammuel Peru Pes Pět zásad socialismu Petr Novák Petra Němcová Petra Procházková Petrova Bouda Pieta Pinterest Pirati.cz Počasí Poděkování Podnikání Pohádka Pohádky Policie Politika Pověz mi co jíš... Povodně Pozdrav Pán Bůh Praha Pravda Pravopis Prdizlíci President Prezident Pro radost Prodaná nevěsta Prohibice Přátelství Předehra Předjaří Příběhy Příroda Příroda a my Příroda kvete Přítel Přítel rodiny Psychofarmaka Psychologie osobnosti Psychopatologie Ptáci Radujme se Radůza Rande Rangers Rebelové - Mně se líbí Bob Relax Reset Rick Astley Rodina Roman Šebrle Rostou Rudolf Pellar Rusko a zlo Rusovlásky Rušičky Růže Řecko Řemesla a umění Sabrina Salermo Sametová revoluce Sammuel Samsung Santorini Sedm statečných Selský rozum Sen Seneca Seznámení na internetu SIGA Simona Krainová Skřivan Skupinová hloupost (groupthink) Sladké višně Slova na neděli Smetana Smích Socialismus Sociální sítě Sokrates Soud ústavní Soumrak selského stavu South Africa foto Sova Sputnici Srdce jako kámen Stoicismus Stryker Svatý Václav Svědomí Svět internetu Svoboda Svoboda a demokracie Symphony no. 9 Systém Šmejdi ŠMÍRÁK Šperky Šťastná ústa Šťastné dětství Štěstí Šumava Švejk Švýcarský salašnický pes T.G.Masaryk Tanky a Ukrajina Taťána le Moigne Taxmeni teen song's Tenis Tenkrát Tenkrát na východě Tenkrát na západě Teroristé Tester Tetřívek The Beach Boys The ultimate western Tchaj-wan Tine Thing Helseth Tipperary Totalita Toxická psychóza Trampské písničky Traviči orlů Trhové Sviny Trpajzlíci Trubka Ťuhýk obecný Twitter U křížku U řeky U Zborova Učíme se anglicky Události na internetu Události ve světě Ukrajina Umění Urska Zolnir Slovenia Judo US Úsměv Úsměv Anny Úsměv pro mne Úvod a přivítání Václav Havel Válka Vanessa Mae Vánoce Velikonoční svátky jara Velký švýcarský salašnický pes Verše Verše jako píseň Veteráni Veverka Videa Videa jeleni Videa o lásce Viry Vlado Kumpan Vlasta Burian Vlaštovka Volby Volkswagen Vtipy Vtipy a humor Výlety Vyznání pro Pepču Vzpomínky W. A. Mozart: Turecký pochod Waldemar Matuška WCstory Webkamery What is love White Acasias Wimbledon Yvetta Simonová Yvonne Přenosilová Za vaši a naši svobodu Zahrada Zaláskujte se Zamilovaný Závislost Zázraky přírody Zdeničko má ZDROJ Ze smetiště internetu Ze života Zelené Zima v Česku Zimní sporty Zkázoděl Zlatá šedesátá Zlato Zubři online Žáby Žaludy Ženy Židovské Život na dlani Život podle Lucie Žižkovská píseň práce Žurnalistika

CO SE TADY ČTE NEJVÍC Oblíbené