Andreji, strašně mě štveš. Fakt že jo. Chceš vědět proč?

Andreji, strašně mě štveš. Fakt že jo. Chceš vědět proč?

US army v Česku

Před třemi lety jsem sama sebe přesvědčila, že se na to můžu vykašlat. Byla jsem těhotná, bylo mi zle, nohu mi ucpala další trombóza a myslela jsem si, že zvládnu mít čisté svědomí, když snahu o správnou věc nechám na ostatních. 

Prdět na to, mám svých problémů dost.
Bylo by to asi i v pohodě, kdyby nepřišla zkouška, jakou nikdo z nás nečekal.

Fakt hodně lidí bojuje a vydává spoustu energie na to, aby napravilo alespoň část škod, kterou způsobuje skutečnost, že v čele státu stojí lidé s nulovou morálkou, jejichž jediným zájmem je vlastní materiální prospěch. Dlouho jsem se snažila si říkat, že někdo z těch bojujících to dělá vlastně i za mě, takže můžu být v klidu, sem tam si něco do éteru odplivnout, když se mi bude chtít, ale jinak to neřešit. Problém je v tom, že to není pravda. Každý máme svůj vlastní úkol, který za nás nikdo jiný splnit nemůže.
Díky poslednímu postu jsem se o sobě dočetla řadu ošklivých věcí, ale žádné z napsaných slov mě nezranilo tak moc jako to, když jsem si díky jednomu z vláken komentářů uvědomila, že skutečně bojujeme absolutně zbytečný bratrovražedný boj.

 
Všichni totiž chceme totéž. 

Chceme být v pohodě, cítit se v bezpečí a nebát se o své blízké. Většina i těch totálně nejhnusnějších věcí, které jsou někdy lidé schopní do anonymního prostředí internetu vypustit, pramení čistě ze strachu. Možná jsem snílek, ale odmítám věřit, že je to tak zlé, jak to vypadá v diskuzích. Všechny, kdo měli do teď potřebu mi nadávat do dementů, ovcí, rouškařů, sluníčkářů nebo neomarxistů, budu ode dneška brát jinak. Budu věřit, že je možné společně se dostat k bodu, kde se naše pohledy na svět rozdělují, zjistit, proč to tak je, a nakonec se shodnout, přestat sebou navzájem pohrdat a najít způsob, jak přestat naslouchat těm, kdo rozdělují, aby mohli panovat.

Proto mě štveš, Andreji. Kdybys nebyl takové neschopné nemehlo a neudělal z ČR tyfovou Mary, nemusela bych v půl třetí ráno řešit svoje černý svědomí a slibovat takový věci.

Šárka a sociální sítě

Diskuze to jsou otázky a názory i návrhy na jejich řešení. Kde dobré myšlenky sídlí? Selský rozum odpoví!

Romantické místo a pohodový den

Myslím, že nám hrozí pokušení probrat na sociálních sítích v bláznivém zrychlení celou řadu principiálních otázek. 
Bojím se přitom každého všelidového řešení problémů, které jsou nesmírně složité a vyžadují věcnou diskusi. Tak, jako mám hrůzu z multikulturní ideologie a z bezhlavého přijímání imigrantů z blízkého Východu, tak mám také hrůzu z antimuslimských verbálních orgií. Vedle svobody slova je totiž třeba bránit také svobodu vyznání. Miluju všechny ústavní svobody dohromady a každou zvlášť.

 To vůbec neznamená, že si představuji budoucí Českou republiku jako zemi posetou mešitami. Představuji si ji i nadále jako svobodnou a tolerantní zemi, která je jednak pluralitní, ale zároveň také bezpečná. Prostě bych tu chtěl maximálně varovat před jednoduchými soudy, podle nichž jsou vinni všichni muslimové nebo dokonce všechna náboženství. Za kriminální čin nese vinu vždy jen konkrétní pachatel. Za naivní multikulturní ideologii nese zodpovědnost každý, kdo ji bez smyslu pro realitu šíří. A za hnusný a nenávistný fanatismus nese vinu jak ten, kdo ho šíří a také i ten, kdo ho toleruje.

 Za slabou Evropu, která ztrácí svoji vitální sílu, své ideály a své civilizační kořeny nese zodpovědnost dohromady celá evropská společnost.


Pavel Šafr, sociální sítě

Jak fotografovat Japonce neboli i kachny psaného jazyka na internetu jsou syrové...komentáře z českého jazyka

Jak vyfotografovat Japonce

Některé novinářské názory je možné rozporovat (je to česky správně?)

Cituji:
Velká část psaného jazyka je spotřební zboží k jednomu použití. Nepleťme si maily s literaturou a s trvalými hodnotami. Štěkat kvůli příležitostné hrubce je hnidopišství.
(Petr Koubský)

Téměř v každé webové diskusi se dříve či později objeví někdo, komu se americky říká grammar nazi: taková ta osoba, pro kterou je dostatečným důvodem k zamítnutí vašich argumentů gramatická chyba. Napište třeba „zhora dolů“ nebo „Marie s Irenou přišli“, tj. něco, v čem někdy udělal chybu každý včetně profesorek češtiny (a pravděpodobně též včetně dotyčných gramatických nácků) — a jste u nich vyřízeni. Nepřilepte do složitého souvětí čárku na správné místo a vytáhnou na vás, že kdo neumí psát bez chyb, nedovede ani jasně myslet. A když už nenajdou nic jiného, aspoň vám řeknou, že píšete ošklivě a jazyk má přece plnit estetickou funkci. (Na tomhle odstavci si smlsnou!)

Ano, jazyk má estetickou funkci; někdy. Většinu z nás však, jak praví klasik, mezi básníky žádný Vítězslav nezval. Mluvíme a píšeme proto, abychom si sdělili informace. Babička přijede ve středu, TCP/IP stack je software typu public domain, nalít vodu do kyseliny není dobrý nápad. (A to ani v případě, že to někdo napíše jako kiselina.) Prakticky veškerá odborná publicistika slouží k informování, nikoli ke zkrášlování ducha. Štěkat po sobě kvůli příležitostné hrubce je hnidopišství.

Tohle téma mě napadlo, když jsem si povšiml, jak se na Facebooku někdo podivuje, že na webu, jímž mediální poradce nabízí své služby, je jakási obskurní chybička. (Konec citace)

Názory:
Musím silně nesouhlasit. Napadá mě hned několik (propojených) bodů.

Prosím jednu fotografii, prosím. Děkuji.

Autor velmi umně a podle mého názoru zcela záměrně zaměňuje grammar nazi/opravu gramatiky za hnidopichy, kteří nemají co jiného říct, aby snížil hodnotu jejich vstupu. Alespoň jak já mám nastavený ten pojem, považuju se za grammar nazi, ale nikdy to nepoužívám jako argument proti obsahu. Takže klást mezi toto rovnítko je účelové a ne vždy pravdivé.

Za druhé autor, opět účelově, háže do jednoho koše velké rozpětí znalostí o českém jazyce, zaměňuje pravopis a gramatiku (!!), přičemž to první je sada pravidel, která by se měl člověk naučit na základce a pak je jen mechanicky opakovat, to druhé- jaké jsou vedlejší věty, vidy a přechodníky, to snad tak zásadní už není (i když se mi osvědčilo při výuce angličtiny, když lidi věděli, bylo na co navazovat, jinak bylo o dost komplikovanější jim některé jevy vysvětlit, čili ani tyhle znalosti nejsou do budoucna k zahození, to jen tak mimochodem), ale taky to snad nikdo v běžné diskusi po nikom nepožaduje, tak proč to do toho plést. Ale taky proč ne, když to zdánlivě posílí jeho postoj a sníží hodnotu (těch jednoduchých) pravopisných pravidel.

Je rozdíl mezi chybou a ignorantstvím.
 Jakože nebudu opravovat člověka, když napíše Nadzar, to je snad jasné. Už ho spíš opravím, když napíše Marie a Irena šli- a pak se vidí, někdo řekne "jejda, ok, to mi ujelo, díky" nebo "sakra, tohle se mi vždycky plete" a někdo se naštve a začne prskat, že jsem hnidopich a že jde o obsah bla bla bla. Za prvé neschopnost reflektovat chyby a poučit se (ale to už je na jinou debatu), za druhé- já prostě tuhle devalvaci jazyka odmítám. Ve skutečnosti ten pravopis tak složitý není - vyjmenovaná slova, shoda přísudku s podmětem, nějaké to s/z, mě/mně. Jako fakt autorovi přijde v pořádku napsat kiselina? I mean, seriously seriously?!

Napadá mě další bod, nemyslím to absolutně, ne kauzálně, ale korelačně, ale ona tahle forma s obsahem často souvisí. Jakože nejsem schopná si vybavit hrubky u svých více vzdělaných přátel, spíše je vídám v internetových diskusích na populárních serverech, kde ti lidé zrovna moc zásadně neargumentují, spíš vykřikují nějaké nahodilosti. A i u lidí, které znám, takhle zhruba musím říct, že je nějaká korelace mezi vzděláním+obsahovou úrovní příspěvků a pravopisem. Čili v mých očích se pan autor odvolává a chce zalíbit jisté cílové skupině, a to spíš té ignorantské než té, která se občas překlikne, ať na místě, kdy je to hrubka nebo ne.

Za další - ale tady nejsem schopná to už dál proanalyzovat a prohloubit, ale prostě pocházím z prostředí (a !to snad ne! jsem na to hrdá), kde je pravopis samozřejmost a ukazuje na jistou úroveň. Já jsem celkem hrdý gammar nazi a !to snad ne! když někdo opakovaně dělá hrubky ve vyjmenovaných slovech nebo koncovkách přídavných jmen (otcovi hodinky), ano, v mých očích klesá. Každý máme svoje standardy (aspoň se je snažím reflektovat a mírnit v konkrétních situacích). Cituji známého "Postoj k jazyku, ako jednému z najdůležitejších určovacích a identifikačných znakov národa ukazuje úroveň kultúrnosti užívateľa."

A kdo nás tu vyfotí u řeky a v pozadí s městskou elektrárnou?

Na nejobecnější úrovni rozhodně preferuji obsah nad formou, ale myslím, že v tomhle případě, nebo mám alespoň tu zkušenost, ta polarita není tak zásadní, jak se ji snaží mi vnutit autor, tj. když čtu někoho, kdo argumentuje o politice, ekonomice, výchově, vzdělávání, nepamatuju si, že by tam sekal jednu hrubku za druhou. Takže opět - postavit grammar naziho do role toho, kterému jde o formu nad obsahem, je zjednodušující a účelově sloužící jeho jakoby populistickému argumentu. Pro mě psaní není otázkou přemýšlení a vyvažování dvou úrovní, formy a obsahu, podle mě by ten pravopis měl být úplně automatický.

Jsem zvědavá na protiargumenty a reakce, protože přes veškerou moji snahu k reflexi a relativismu, tady mi moje mysl moc prostoru nenahrává a hlava mi nebere, že s tím někdo může mít problém. Tyve, tak na co ta děcka do té školy vůbec chodí, co ještě zrušíme, aby náhodou lidi nemuseli přemýšlet a zatěžovat se?! (merry)

Poznámka: Pro někoho jsou texty nezajímavé, dlouhé nebo i těžké na přemýšlení. Potom se hodí dobré fotografie v originále. Zhotovené pravým japonským Nikonem (zn. China)
Japonci fotografují pořád a my jsme to zkusili také (fotografie si zvětšete klikem)

Zdroj: citace Lupa.cz, diskuzní smetiště argumentů o tom co je pravopis!??