GYROS a hranolky po česku domácí kuchyně to jistí kvalitu dobrou chuť!

České jídlo gyros a hranolky
#Gyros, Hranolky, Jídlo, Naše kuchyně, Hlad, Pověz mi co jíš..., 

Radkin Honzák: Má být nemocný psychopat na Hradě českou tradicí? President, Člověk a Nemoc, Moudrost věků, Můj pohled na svět

President Masaryk a děti

Masaryk uvažoval o Benešovi jako o svém nástupci již v roce 1927

to však byl kandidát zcela mimo hru, protože byl jednak příliš mladý a potom půl roku „nervově zhroucený“ a léčil se u Středozemního moře (další zhroucení následovala v roce 1938 po Mnichovu, 1945 před odletem z Londýna a nakonec už kontinuálně jen s občasnými remisemi). Obdobnou úvahu o Benešově kandidatuře vznesl Masaryk před svou volbou v roce 1934, ale nechal se přesvědčit argumenty o potřebě stability státu.

Po jeho abdikaci v roce 1935 nebyla volba Edvarda Beneše prezidentem vůbec snadná a jednoznačná. Postavili se proti němu jak agrárníci, tak Kramář a jeho lidé. Uražený Beneš navenek odmítal podporu henleinovců a komunistů, zatímco hradní zmocněnci včetně tajemníka Šámala, který osobně navštívil Slánského, intenzivně smlouvali s oběma stranami. Hrad amnestoval komunistické činitele a Šverma odjel s výsledky jednání vítězně do Moskvy. S henleinovci pak neváhal jednat ani Beneš sám a ti při volbě prokázali svou loajalitu desítkami bílých lístků v urně. Obchod se vydařil.

Beneš to však agrárníkům nezapomněl. Na jednáních v Moskvě o poválečném uspořádání trval na jejich zákazu, nikoliv pro jejich aktivitu za války, která se žádnou kolaborací ani jinými horlivostmi nevyznamenala, ale z čisté pomstychtivosti, čímž zatloukl další hřebík do rakve demokracie, když přesunul hlasy venkova převážně komunistům, kteří stihli připravit ekonomicky nesmyslnou, ale (na čtyři roky) politicky velmi účinnou pozemkovou reformu. Gottwaldovo prohlášení z června 1948, že u nás žádné kolchozy a sovchozy budovat nebudou, nevydrželo ani rok a vesnice splakaly nad výdělkem.
Beneš neměl žádný ospravedlnitelný politický motiv, byl hnán touhou po pomstě, po zničení těch, kteří mu stáli v cestě. Ještě trapnější bylo jeho chování ve vztahu k doktoru Emilu Háchovi, jehož dodnes národ neočistil a nezhodnotil jeho navýsost obětavou, čestnou a tragickou roli v tragické době. Mnichovské trauma, na jehož přípravě se Beneš svou politikou aktivně a systematicky podílel, s ním musel odskákat kdekdo a nakonec v důsledku přilnutí ke Stalinovi a velikášského plánu o vytvoření mostu mezi Východem a Západem celý národ. Zvěrstva divokého odsunu, který proběhl ještě před Postupimskými dohodami, nazval spolu se všemi vlastenci eufemisticky „nepatřičností“ a dodatečně amnestoval všechny gaunery, kteří mu to posléze oplatili, jak si takový čin odměnit zasluhuje.

Sentimentální historici píší, že v únoru 1948 zůstal sám – ale jaképak zůstal? Postupoval vždycky sám. Když mu Fairabend v Londýně tlumočil britské stanovisko, že by neměl tak horlivě spolupracovat se Stalinem, odpálil ho slovy: Já jsem váš prezident! Vy jste jen můj ministr, tak mi do toho nemluvte. (Doma rozhodovala o všem paní Hana a když řekla, Edáčku, bude to takhle, bylo to tak.) Jeho spolupracovník JUDr. Lev Sychrava o něm na Masarykovu žádost podal toto svědectví: Život mu byl bojem. Zařizuje se plánovitě na boje a nepřátelství. Počítá s ním a počítá s ambicemi i jiných. Buď, aby ji využil rozdělením malých satisfakcí, nebo aby ji učinil neškodnou, zlomil. Výsledky této metody jsou horší u Beneše než u Štefánika, protože se častěji mýlí. Jednak v úmyslech a pohnutkách lidí, jednak v jejich schopnostech. Nebezpečné zejména je, že tam, kde předpokládá ambici, úmysl boje, konkurenci nebo závist, zahajuje zpravidla tzv. „preventivní útok“ ... Jdem dalek soudu, vidím v tom však Benešův omyl, zakořeněnou vnitřní ideu o životním boji, nedostatek citlivosti a psychologického postřehu. Já z toho uzavírám, že Beneš nemá smysl pro solidaritu, to není jeho životní filozofie, nevěří jí a trpí tím sám.

Tak jako nebylo lepšího a zdatnějšího vyjednavače v Paříži 1919, který prokličkoval při obhajobě nově vznikajícího státního celku s neexistencí československého národa a vylhal se pohodlně větou: S Němci to umím, když se provalilo, že jich žije na našem území něco kolem tří milionů, nebylo slabšího protihráče Stalinovým imperiálním choutkám v průběhu druhé světové války a po ní. Morálně a mentálně insuficientní nemocný prezident zakončil svou slibně rozjetou kariéru zbabraně a trapně. Profesor MUDr. Vojtěchovský k jeho zdravotnímu stavu konstatoval: I po pěti cévních mozkových příhodách, provázených interiktální afektivní poruchou - trpěl i její organickou formou – objevovaly se u něj jak stavy deprese, tak elevace, odmítl abdikovat.

Poslední rok vlády prezidenta Beneše zachycuje profesor Vojtěchovský takto: Další mozková příhoda se objevila počátkem července 1947, nejspíše podmíněná slunečním úpalem. Již v této době konstatoval dr. Klinger, že vůle a odolnost EB je značně oslabena. Tato poslední mozková příhoda koincidovala časově s odmítnutím Marshallova plánu Stalinem v Moskvě. Z další mozkové příhody v červenci 1947 se již EB nikdy nezotavil. Lékařské konsilium (dr. Maixner a prof. Jonáš) se tehdy usneslo, že EB není již dále schopen vykonávat svou funkci prezidenta. Ale ten abdikaci jednoznačně (na nátlak manželky?) odmítl se zdůvodněním, že „není nikdo, kdo by ho mohl v této funkci nahradit". Progrese ischemických změn v mozku vyústila v září 1947 v levostrannou hemiparézu, provázenou centrální obrnou lícního nervu a opakujícími se návaly horka do hlavy se zrudnutím tváře. Reakce tajemníka Smutného: „Musíme být připraveni na všechno." Ošetřující lékař dr. Klinger tehdy poznamenal: „Prezident v posledních 4 letech zestárl o 20 let, zhubl o 6 kg, hůře se pohybuje a vyjadřuje. Je to starý, sešlý člověk." V tu dobu byl povolán jako další konsiliář internista prof. Hynek, který stanovil, že zprávy nejsou povzbudivé. Stejně i manželka Hana hodnotila stav pesimisticky. Avšak EB již v této době věděl, že ani zdravotní stav jeho politického oponenta K. Gottwalda není dobrý (má lues a trpí alkoholismem) a že ten by mohl zemřít dříve než on sám. Prof. Hynek navrhoval, aby prezident pobýval a odpočíval až do konce roku mimo Prahu a neúčastnil se politického života. EB stále ztrácel na váze, špatně se vyjadřoval, byl často rozrušený a trpěl nespavostí. Po přechodném zlepšení na počátku roku 1948 došlo k další krizi koncem ledna. Proto byl povolán další konsiliář - neurolog prof. Henner. Ten s prof. Hynkem uzavírá, že fatické funkce se dále horší, EB nenachází slova, občas reaguje spastickým smíchem, v písmu se objevují agramatismy, nerozpoznává číslice. Levostranná hemiparéza, zvláště ruky, je výrazná (odpovídá ložiskovým změnám v pravé hemisféře). Intelektuální funkce nebyly údajně narušeny. V polovině února 1948 se u EB objevily další známky postižení mozku, tentokrát postihly centra regulující rovnováhu.

V tomto stavu řešil Edvard Beneš únorovou krizi ke štěstí celého národa. Není nad to, když je v čele státu člověk, který se umí rozhodovat, jako například Donald Trump, jak nás poučila Eliška Hašková Coolidge. Zvláště pak, když umí číst v duši národa! Pak opravdu můžeme mít, co jsme chtěli...


MUDr. Radkin Honzák

Psychiatr, nar. 1939, aktivní v ambulantní a lůžkové péči. Jednoznačný příklon k psychosomatickému myšlení, tedy bio-psycho-socio-spirituální koncepci.

Dobrý den, všechno ven! Hlad mého miminka je pro mě podstatnější než dotčený útlocit...

Hlad...když musím - tak musím!

Když musíš, tak musíš!


 Nemám žádné zvláštní potěšení z toho, že by mě někdo pozoroval při kojení. Nemám z toho taky žádné zvláštní vnitřní pnutí. Pokud je zrovna konstelace taková, že to je to nejjednodušší řešení – pak je mi to prostě buřt.

Hlad mého miminka je pro mě podstatnější než dotčený útlocit prudérního kolemjdoucího, který je líný odvrátit oči (když se mu to nelíbí), ale není líný se nad tím rozčílit (že prý se mu to nelíbí).


Zdroj: Markéta Šichtařová, sociální sítě


#... o čem je krása ženy?, Barvy léta, Beautiful Women, české hovory na netu, Hlad, Zázraky přírody, 

Jde mnohem víc o společenské a psychologické důsledky, říká Markéta Šichtařová. Co je podstatou čtvrté průmyslové revoluce?

Markéta Šichtařová

PŘEPIS ROZHOVORU PRO REFLEX: Změňte své myšlení!


Robot na konci tunelu. Tak se jmenuje nová kniha ekonomů Šichtařová-Pikora. Podstatou blížících se změn ale není jen to, že lidskou práci převezmou roboti. "Jde mnohem víc o společenské a psychologické důsledky", říká Markéta Šichtařová.
Co je podstatou čtvrté průmyslové revoluce?


Pro pochopení se musíme trochu vrátit v čase k minulým revolucím. Dlouhá léta se nic valně zábavného nedělo. Objevení kola, písma, peněz, rozmach mořeplavby – to vše byly nepochybně podstatné události, ale z většího nadhledu nedošlo k žádným náhlým globálním změnám.
Pak přichází parní stroj a mění se vše. Nastává industrializace. Nejde ale jen o parní stroj, jde o to, že s ním vzniká první management. Lidé už nepracují doma ve svých dílnách, ale odcházejí do továren. Specializace přináší ohromný nárůst produktivity. To bychom mohli označit za 1. průmyslovou revoluci.
O 2. průmyslové revoluci můžeme mluvit, když se objeví elektřina. Zase ale nejde jen o usměrněné částice v drátech. Mění se pracovní doba, řízení práce, přichází pásová výroba. Jen na způsobu řízení práce šlo zvýšit produktivitu až stokrát.
Ještě větší skok přináší 3. průmyslová revoluce. Tranzistory nahrazují elektronky a přichází éra počítačů. A opět nejde jen o počítač jako takový. Změnil náš každodenní život. Skoro každé dítě u sebe nosí v mobilu počítač, který trumfne svou výpočetní silou ty, které nám pomohly dostat se na Měsíc.
No a 4. průmyslová revoluce je opět dalším z těchto dějinných skoků. Její podstatou je digitalizace. Ale zdaleka nejde jen o ni. Analogicky k předchozím revolucím, i tady jde mnohem víc o společenské a psychologické důsledky.

Jaké? Co to znamená pro obyčejného Čecha?
Lidé si často představují, že zkrátka roboti nahradí při práci lidi. To je naivní pohled, roboti jsou jen nejviditelnějším symbolem. Tak jako první počítač spustil technologickou revoluci, která skončila Facebookem a vytvářením sociálních bublin, také tady jde spíš o hluboké, až „biologické“ změny v celé společnosti.
Výroba se změní. Mnohdy se budou „vyrábět“ informace samotné. Důsledkem budou podivné jevy, které se při starém způsobu myšlení zdají jako totální nesmysly.

Jaké například?
Například množství půdy na Zemi už není omezené, a proto lze uživit i prudce rostoucí populaci. Globalizovaná ekonomika se opět změní na lokalizovanou.
Výrobky se už neopotřebovávají.
Sdílení rostoucího počtu věci bude preferováno nad jejich vlastnictvím. A tak dál.

Jak to myslíte? Proč bude množství půdy neomezené? A jak se mohou výrobky neopotřebovávat?

Narážím na onu klasickou představu, že množství půdy na Zemi není možno nafukovat a současně že zkrátka na jednom metru čtverečním milion mrkví nevypěstujeme. A že tudíž údajně musí brzy nastat chvíle, kdy víc lidí na světě neuživíme. Jenomže se 4. průmyslovou revolucí je všechno jinak, protože se začínají objevovat „továrny na zemědělské plodiny“. Můžeme si to představit jako „panelák“, v němž jsou regály s tenkou vrstvou půdy v patrech nad sebou, ve kterých roboti bez zásahu člověka pěstují plodiny. Obhospodařovaná plocha se tak najednou zvětšuje ne „do šířky“, nýbrž „do výšky“ a do jiných podnebných pásem, protože taková továrna klidně může stát i za polárním kruhem. A takto vypěstované plodiny nejsou ani nijak zvlášť drahé. Takové „nafouknutí“ obhospodařované plochy ale najednou úplně mění pohled na údajnou nemožnost uživit rostoucí množství lidí… První taková továrna vznikla v Japonsku na hlávkový salát, další vznikají.
No a fakt, že výrobky se neopotřebovávají, je zase dán tím, že v dnešním světě je čím dál častěji „výrobkem“ digitální informace. Vezměte si například hudbu. Tu už si nekupujete na gramofonové desce, která se časem „oběhá“, ale streamujete si ji. A tato data se logicky ani po miliontém stažení „neopotřebují“. A můžeme jít dál. Už teď je jasné, že auta budou spíš jakési počítače na kolech. Budou samořiditelná, často sdílená. Tak jako u počítače je software většinou dražší než hardware a navíc jsou to vaše uložená data, která pro vás mají hlavní hodnotu, taky u auta přijde okamžik, kdy jeho software bude důležitější než ona fyzická krabice, ve které sedíte. A software se neopotřebovává bez ohledu na to, kolikrát jej použijete.

Jak se má člověk připravit na novou průmyslovou revoluci?

Především člověk musí POCHOPIT, co přichází. Každý ještě pochopí, že asi nemá smysl zakládat si dnes běžnou taxíkářskou firmu, když víme, že (až na několik retro výjimek) budou taxíkáři převálcováni nejprve společnostmi typu Uber a ještě později samořiditelnou technologií. Jenže řada lidí se začne stavět na zadní, jakmile řekneme, že musí změnit svoje myšlení třeba i ve školství, zdravotnictví, ve správě svých peněz. Máme totiž pod kůží určité zvyklosti. Proto řada rodičů chce, aby se děti učily vyjmenovaná slova, jako se učili oni. Mají dojem, že „přeci je nutné psát bez hrubek“. Jenomže jejich děti už nepoužívají papír a tužku, ale píšou zásadně na klávesnici, tudíž všechny hrubky za ně opravuje software! Takže děti se už vlastně brzy ani nebudou potřebovat učit psát rukou. Nad tím se ale lidem mozek kroutí naruby odporem a zděšením, protože dnešní dospělí se v dětství učili krasopis, a chtějí to předat svým dětem. Oproštění se od stereotypů vyžaduje vybudování nových neuronových spojů v mozku – a to doslova „bolí“.

Máte představu o tom, jaké obory by měly studovat vaše děti, aby se s průmyslovou revolucí nejlépe poprali?

Psychiatrii. Cvokařů bude potřeba čím dál víc (smích). Lidé si myslí, že postačí vyrubat z ekonomiky některé přežité obory, jako třeba hornictví, a nahradit je něčím novým, jako třeba nanotechnologie, a máme vyhráno. Vůbec ne! Nejde ani tak o to JAKÝ obor studovat, ale JAK jej studovat. Stávající školství stále bazíruje na pamatování si dat. Jenomže dnes je podstatné umění zjistit si, jaké informace jsou relevantní, pak si je vyhledat a použít. Mít tedy vystudovaný moderní obor, ale myslet „postaru“, je k ničemu.

Co mají, nebo naopak nemají dělat politici? A co si myslíte, že udělají ve skutečnosti?

Na to, co mají dělat, je jednoduchá odpověď: Nebránit změnám. Co udělají, je taky jasné: Nasadí všechny páky, aby jim zabránili. Jednak drtivá většina z nich vůbec neví, která bije, jednak se i marketingově líp prodává údajná ochrana nebohých lidí před těmi hnusnými, zlými roboty. Že je to úplná volovina, nevadí.

Hraje v tom všem Česká republika nějakou specifickou roli?

Střední Evropa patří mezi země nejohroženější. Do Česka totiž v minulosti přišly zahraniční firmy proto, že je tu levná pracovní síla. Například Foxcon už ČR opustil, když koruna posílila, a pracovní síla tím podražila. Zahraničních investoři, kteří chtějí levnou práci, buď odejdou, nebo lidi nahradí stroji. V Německu dnes zůstávají firmy, které očividně kvůli druhu své činnosti levnější práci nehledají – kdyby ji hledaly, už by tam nebyly. A naopak země vysloveně rozvojové, jako třeba v rovníkové Africe, jsou zase tak levné, že nemá smysl nahrazovat lidi stroji, i když mají značnou „chybovost“. My jsme přesně uprostřed. Takže snažit se zakonzervovat staré pořádky je šíleně nebezpečná hra. My naopak musíme na nové technologie naskočit co nejdřív, aby náraz nebyl tak drtivý.

Jak průmyslová revoluce ovlivní naše politiky?

Bude jim ještě dlouho trvat, než pochopí, že spousta problémů jsou vlastně jen příznaky 4. průmyslové revoluce. A budou mít sklon řešit její jednotlivé symptomy, což je hloupost. Když jste nemocní, nevyléčíte se tím, že spolknete Paralen na horečku, Brufen na bolest hlavy a nakapete si na ucpaný nos. Musíte léčit přímo nemoc, ne potlačovat projevy.
A tak se budou diskutovat dílčí věci jako robotizace, UBER, zdravotní knížky, bitcoin – a spoustě lidem nebude docházet, že to jsou jen nepodstatné symptomy něčeho většího. A když už jim tohle dojde, nevšimnou si, že příznaky této revoluce jsou i zadlužení států nebo netypický průběh příští hospodářské krize. Přesto se naše zažité mechanismy ve společnosti do základů změní.

Markéta ŠICHTAŘOVÁ

Je vzdělaná, krásná a vtipná. Postoje k podstatným společenským problémům se nemusí učit od poradců. Vadí jí šířící se institucionální nesvoboda, novodobý socialismus, ať ten „domácí“, nebo „bruselský“. Markéta Šichtařová (41) se svým manželem Vladimírem Pikorou vychovává pět dětí, píšou spolu knihy, z nichž většina se stala bestsellery.

MŮJ POHLED NA SVĚT. Takzvané demokratické strany by si měly připomenout odchod demokratických ministrů z vlády v roce 1948. Byli okamžitě nahrazeni komunistickou soldateskou.

Cinkat klíči Václav Havle nestačí...

Nefalšovaná marxistická normalizace je tady!


 Volební neúspěch komunistů je samozřejmě vítaný ale nesmíme zavírat oči před jejich novými mutacemi, Piráty a SPD. Většina z nás opojená pádem komunismu před téměř třiceti lety měla nerealistické představy o budoucnosti a neviděla, že se levičáci v nejistotě z budoucnosti jen na čas zapouzdřili.

 Zdá se, že i proklamované spojenectví Babiše a Zemana může být jen bojem kdo z koho, boj různých frakcí ruských tajných služeb. A bude hůř. Takzvané demokratické strany by si měly připomenout odchod demokratických ministrů z vlády v roce 1948. Byli okamžitě nahrazeni komunistickou soldateskou. Jejich odmítání vlády s AB bude mít pouze ten výsledek, že budou nahrazeny někým jiným, to jest komunisty, SPD případně Piráty. Současný stav nepřišel jen tak náhodou. Už od Andropova nástupu k moci a zejména za Gorbačova se dávala dohromady parta která řešila závažné dilema: jak "odejít", aniž odejdeme. Tuto skupinu lidí tvořili převážně lidé z KGB a MZV, mezinárodního oddělení ÚV a výzkumných ústavů založených na popud Andropova.

Jeden takový ústav a jeho osazenstvo známe dosti podrobně - Prognostický ústav řízený bývalým poradcem Che Guevary Waltrem Komárkem a jeho osazenstvem, Václavem Klausem, Milošem Zemanem, Janem Mládkem, Vladimírem Dlouhým, Miloslavem Ransdorfem a dalšími podobnými kteří ovlivňují vývoj státu po roce 1989. 

Nic lépe neilustruje skutečnou tvář prognosťáku než jeden jeho člen - Karel Köcher, československý a sovětský špion v USA, vyznamenaný nejvyššími sovětskými řády. Tato skupina měla také za úkol přetransformovat tvrdý administrativní a represivní systém v jemnější, a manipulovatelnější. Nikdo kromě profesionálních manipulátorů a lhářů by si také s podobným úkolem nedokázal poradit. Tuto rafinovaně šalebnou hru vnímali občané a politici svobodného světa a i světa porobeného jako pozitivní posun k lepšímu. Nic ale nebylo vzdálenějšího pravdě, byl to jen švindl který se odehrával v přímém přenosu.
Profesionální lhář Gorbačov nelhal jen v jednom - jeho politika byla vskutku leninská. Jako dobrý Leninův žák dobře věděl že on i jeho hoši si mohou dovolit vše co se jim zlíbí, ovšem jen když budou držet v rukou moc. Reformy které tak uchvacovaly svět měly jen mizivou hodnotu a zastíraly připravovanou novou ruskou globální expanzi.

Zlý pes pseudo-demokracie je černý
na pohled rudé barvy už ne...
Sovětský svaz byl ekonomicky na dně a jako řešení se jevilo poskytnutí republikám SSSR které už režim nemohl dál vydržovat osamostatnění. Nebylo také už dost sil udržet v pevném svazku satelitní země, faktické sovětské kolonie. Impozantní proměny v komunistickém světě v roce 1989 zůstávají dodnes jen špatně vysvětlovaným aktem který nikdo nemá zájem uvést na pravou míru. Jediné šetření proběhlo jen v Československu, to ukázalo že všechny počáteční etapy nepokojů které vedly k pádu Jakešova režimu řídila Stb a byly organizovány generálem Aloisem Lorencem podle pokynů náčelníka výzvědné správy KGB generála Viktora Gruška.

 To potvrdil při pátém výročí "sametu" na televizní obrazovce sám Lorenc, ovšem dodal, že svůj úkol nezvládli, protože v důsledku revoluce měli v plánu dostat k moci liberálního komunistu a ne Václava Havla. Dav cinkající klíči se stal jen ochotným sborem který hrál podle kremelských partesů. Václav Havel se sice stal morální ikonou politických změn ale jeho politika byla značně nepraktická a víceméně přispěla k beztrestnosti komunistických zločinců.

Ostatně pod jeho vlivem nikdo ani neprotestoval proti premiéru Čalfovi, autorovi pendrekových zákonů. Výsledkem je stále neusazená společnost, neexistence střední třídy a vláda zavrženíhodných politických elit.

Jindřich Čech, sociální sítě

Ekonomika dobra a zla. Etické a humánní principy, české hovory na netu, Den boje za svobodu a demokracii, Sametová revoluce

Spagetti Western

Čtvrt století od revoluce stačilo k tomu, 


aby se z pravdy a lásky stala nadávka. Je to zajímavá změna.
Když jsem studoval historii, vždycky mě překvapovalo, jak to, že lidé v nějaké turbulentní době žijící ty změny neviděli. Proč se proboha Židi nevystěhovali z Německa, když se stal Hitler kancléřem? Proč to nebo ono?

Třetí výročí úmrtí Václava Havla.

Vyrojila se část příjemných, střízlivých a uvážlivých komentářů (díky Respekte) a pak bahno po kolena - zejména na sociálních sítích a médiích doleva zatočených. Tak to chodí. Co mi ale vrtá hlavou, proč tolik lidí, kteří na první pohled vypadají inteligentně, jsou ochotni a schopni označení “pravdoláskaři” či “sluníčkáři” používat jako synonymum nadávek.
Nikdy jsem Václava Havla osobně nepoznal a asi stejně jako většina lidí jsem na něj narazil až kolem listopadové revoluce. A důvod, proč mi uhranul, je stejný tehdy, jako dnes. Pro svůj idealismus. Proto, že to měl nejen srovnané a promyšlené, ale také proto, že na prvním místě viděl člověka. Pro vidění lepšího v nás a kolem nás. A proto, že připomínal to, co jsme do té doby zapomněli.  

Morálku. Etiku. Že nemůže existovat společnost bez etiky. Že není ekonomiky bez etiky.

 Dlouho mi trvalo, než jsem pochopil, proč mi vadí ten druhý Václav: Klaus. Morálku a etiku zavrhoval jako něco, co je v moderní ekonomii a společnosti zbytné. Byl jsem tehdy mladý, věřil jsem, že dotáhne reformy, tak jsem ho volil a až když jsem se někdy 1996 vrátil do Česka a víc jej poslouchal, jsem začal prohlédat rozdíly. Odosobněný nezúčastněný stát, do kterého nemají lidé mnoho co zasahovat krom nekontrolovatelných a šablonovitých voleb bez zpětné vymahatelnosti versus osobní angažovanost každého z nás. Z toho jsem si vybrat uměl, ale už příliš nebylo, jak.
Povědomí o tom, že na prvním místě musí fungovat morálka, vymizelo z české politiky ještě dříve, než Václav Havel zemřel.

I proto Tomáš Sedláček se svojí Ekonomikou dobra a zla sklízí více obdivu v zahraničí, než doma. Hesla, za které naši předkové umírali, zemřela s nimi. Téměř. Téměř?
Je-li čas na moji vánoční předpověď, pak ji vměstnám do konstatování, že dokud bude pravda a láska nadávkou, nebude dobře. A je-li čas na vánoční přání, tak snad tolik: ať se pravda a láska navrátí do této krajiny. Ať pochopíme, že to není smyslu zbavené heslo, které sami aktivně vyprazdňujeme.
Amen.

Psáno v roce 2014, tehdy jsem ještě doufal, že to tak nakonec nebude. Letos se komunismus stal definitivně záležitostí, která je u nás v pořádku.


Patrick Zandl

MENU a ŠTÍTKY JSOU ODKAZY

... o čem je krása ženy? #redcardforZeman #US-Army-DragoonRide 1968 ABBA Accordeon Afrika Agáta Áji Akáty bílé Aktuální info Alkohol Alphaville Amerika AMOR UT LACRIMA Amy Winehouse Ana Ivanovičová Analogie Analýza Andrej Kiska Android Anna Kurnikova Armáda Arthur Braginsky Atacama Barbie Barvy jara Barvy léta Barvy podzimu Barvy zimy Basshunter Beautiful Women Bedřich Smetana Bílá růže Bilance Bioklimatologie Blondýnky Bohémův sen Božejáci Boží Muka Brandi Carlile Brilianty Brunetky Bubáci Bulvární manipulace Bylinky Cesta pro lásku Cestování Cestování. Moře Cicero Cílená reklama Cinderella Citáty Civilizace czaktualne CZportal Černá zvěř Česká lidová muzika Česká písnička České dívky české hovory na netu Český atentát český folklor a tance Český Krumlov Český web Člověk a Nemoc Čtyřčata Debaty a názory Dělání Delta Goodrem demokracie Den boje za svobodu a demokracii Den deštivý Den pro tebe Dětská radost Devastace zmar mafiánství lenost opilství Diamanty Dies irae Diktatura Diskuze Divoký horský tymián Dobromysl obecná Dobrý voják Švejk Dobrý vtip Domov Dovolená Dragoon Drahé kameny Dráty z traverz Dům Dvojčata a housle Dvorak From the New World Dvořák Edith Piaf El Condor Pasa Eliška Kaplicky Fuchsová Eric Clapton Etické a humánní principy Evergreen Evropa a my Evropská unie Exekutor v česku Facebook Fejeton Fejetony Fernando Lopez Forever Young Fotografie Fotografie přírody František Kopecký František Poupě Friends Goodbye My Lover Google Gyros Harlej Havel Heligonka Herec Pavel Nový Hi Historie Hlad Hledání Hledání na internetu Hloupost Hněv milenců HOBBY Hospoda Houbaření Houby Hranolky Humor Humor a vtipy Hvězdy Chtíc aby spal Chytré děti Chytré ženy Chytří muži Ideologie Imunita kojení a spánek Internetové smetiště ÍRÁN Islám It's A Long Way To Tipperary Izrael Jaro Jea Paul Belmondo Jeep Jeleni Jen pro ten dnešní den Ježíšek Jídlo Jiří Vašíček Jiřina Fikejzová Jít pro lásku John Denver Josef naše láska Judita Čeřovská Judith Durham The Seekers Kačaba Kaddafi Kamenný most Karel Kryl Karel Kryl a Láska bláznivá Karel Schwarzenberg Kariera Karty Káva Kavalerie kávovar Keep smiling Kelly Family Klaus Kobane Kocourek Koledy Kolotoč svět Komentář Komentáře Komunitní sítě Komunizmus Konvoj Kopretina - jsi nejkrásnější Korsika koření Kostel Krajina Krakonoš Krásná země česká Krásné dívky Krásné fotografky Krásné je žít Krásné trumpetistky Krmeliště online Krokonoše Kuras Kvítek jabloňový Lara Fabian Láska Lavičky Legendy taneční hudby Lékař Lékař a bylinky Leonardo da Vinci Les Levitace Líbej mě Lída Baarová Lidové písně Lindsey Stirling Lita Ford Loudá se půlměsíc Love Story Lyžování Manipulace Marcus Tullius CICERO Marie Rottrová Markéta Šichtařová Martin Stropnický Martina... Martinské Holé Maruška Max Kašparů Med Megan Fox Město Písek Metanol Meteorotropie Mexican Indian Dancers Migrace Milujme svobodu a ztracená duše národa Mince Miss cizinka ČR Miss World Mix videa Mobbing Modlitba Modrý sarafán Monitorovací přístroje Moře Motorové kolečko Moudro Moudro pro dnešní den Moudro pro tento den Moudrost věků Můj pohled na svět Mustafa Kemal Atatürk Myslivost Na loveckých stezkách Naše děti Naše kuchyně Názory News No Milk Today Novinky O dobrodiních O nejvyšším dobru a zlu O Shenandoah Obrázky Obrázky .gif Occamova břitva OLD DRAGOON vs US ARMY Olympic Games Once Upon A Time In The West Ovar Ovidius Ozbrojení brigádníci Partička Paul Anka Diana Peníze Perský kocourek Sammuel Peru Pes Pět zásad socialismu Petr Novák Petra Němcová Petra Procházková Petrova Bouda Pinterest Pirati.cz Počasí Poděkování Podnikání Pohádka Pohádky Policie Politika Poušť Pověz mi co jíš... Povodně Pozdrav Pán Bůh Praha Pravda Prdizlíci President Prezident Pro radost Prodaná nevěsta Prohibice Přátelství Předehra Předjaří Příběhy Příroda Příroda a my Příroda kvete Přítel Přítel rodiny Psychologie osobnosti Psychopatologie Radujme se Radůza Rande Rangers Rebelové - Mně se líbí Bob Relax Reset Rick Astley Rodina Roman Šebrle Rostou Rudolf Pellar Rusko a zlo Rusovlásky Rušičky Řecko Řemesla a umění Sabrina Salermo Sametová revoluce Sammuel Samsung Santorini Sedm statečných Selský rozum Sen Seneca Seznámení na internetu SIGA Simona Krainová Skřivan Skupinová hloupost (groupthink) Sladké višně Slova na neděli Slovensko Smetana Smích Socialismus Sociální sítě Sokrates Soud ústavní Soumrak selského stavu South Africa foto Sova Sputnici Srdce jako kámen Stoicismus Stryker Svatý Václav Svět internetu Svoboda Svoboda a demokracie Symphony no. 9 Systém Šmejdi Šperky Šťastná ústa Šťastné dětství Štěstí Šumava Švejk Švýcarský salašnický pes T.G.Masaryk Tanky a Ukrajina Taťána le Moigne Taxmeni teen song's Tenis Tenkrát Tenkrát na východě Tenkrát na západě Teroristé Tester The Beach Boys The ultimate western Tine Thing Helseth Tipperary Totalita Trampské písničky Traviči orlů Trhové Sviny Trpajzlíci Trubka Twitter U křížku U řeky U Zborova Učíme se anglicky Události na internetu Události ve světě Ukrajina Umění Urska Zolnir Slovenia Judo US Úsměv Úsměv Anny Úsměv pro mne Úvod a přivítání Václav Havel Válka Vanessa Mae Vánoce Velikonoční svátky jara Velký švýcarský salašnický pes Verše Verše jako píseň Veteráni Veverka Videa Videa jeleni Videa o lásce Vlado Kumpan Vlasta Burian Vlaštovka Volby Volkswagen Vtipy Vtipy a humor Výlety Vyznání pro Pepču Vzpomínky W. A. Mozart: Turecký pochod Waldemar Matuška WCstory Webkamery What is love White Acasias Wimbledon Yvetta Simonová Yvonne Přenosilová Za vaši a naši svobodu Zahrada Zaláskujte se Zamilovaný Zázraky přírody Zdeničko má Ze smetiště internetu Ze života Zelené Zima v Česku Zimní sporty Zkázoděl Zlatá šedesátá Zlato Zubři online Žáby Žaludy Ženy Židovské Život na dlani Život podle Lucie Žižkovská píseň práce Žurnalistika

CO SE TADY ČTE NEJVÍC Oblíbené

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...