Amazing Grace Bagpipes - The Snake Charmer ft. Barcelona Pipe Band

Amazing Grace

A PĚSTUJU SI....RŮŽE

Markéta šichtařová pod jabloní....

A pěstuju si... růže


 V srpnu mě oslovil časopis Madam Business a spáchal se mnou rozhovor. Rozhovor již vyšel. Tady je jeho přepis.

 Jak se podniká ženě, která je matkou pěti dětí, investorkou, ředitelkou, známou osobností?

Celkem dobře, děkuji za optání (úsměv). Spíš to řeknu jinak: Neumím si představit jiný „způsob obživy“, než podnikání. Baví mě to.
 Váš management času je asi sám o sobě přirozeně propracovaný. V čem je princip toho, že stihnete vše, co je potřeba? Na to se mne lidé ptají často, ale nikdy moc nevím, co odpovědět. Nějak mi není jasné, co je na tom tak záhadného.

Snad jen to, že jsem se naučila rozlišovat podstatné od nepodstatného a důsledně delegovat úkoly.

 S manželem přitom píšete knížky, veřejně vystupujete, doma vaříte navíc s ohledem na nutnost cíleného stravování s ohledem na snášenlivost některých potravin dětí i svého chotě... Ano. To všechno je pravda. Asi nejvíc času denně mi zabere to vaření. Naštěstí jsem se naučila brát bezlepkové a bezlaktózové vaření jako svého druhu koníček, takže namísto toho, abych se na něj dívala jako na ztrátu času, se na něj dívám raději jako na relaxaci.

 4. Kdy spíte? Kdy ráno vstáváte? Vstávám tak kolem 6 30. A faktem je, že poslední rok a půl toho moc nenaspím, protože můj poslední chlapeček je dost noční pták. Předešlé děti v noci spinkaly, ten poslední, roční, se ale často ve dvě v noci probudí a jde si prostě hrát. Takže musím vstávat s ním, aby nevzbudil celý dům. No a usíná v době, kdy já bych už musela normálně vstávat. Máte k ruce hospodyni, uklízečku, pomocnici? V pravém slova smyslu hospodyni nebo pomocnici ne. Dvakrát týdně mi přejde paní uklidit. Dětem samozřejmě padají od rukou drobky, kudy chodí… A to ani nemluvím o našich psech a kočkách.

 Jak nahlížíte na kondici české ekonomiky v souvislostech Evropské unie a budoucnosti svých dětí? Mají v Evropě šanci uspět a uživit se?

 Otázkou je, jestli Evropská unie ještě bude v té době, kdy mé děti budou dospělé, existovat ve stejné podobě, v jaké existuje dneska. Tedy já nepochybuji, že existovat bude, ale její forma může být pro naše dnešní chápání dost překvapivá. Vždyť ještě před pěti roky si málokdo uměl představit, že by EU opustila Británie, jeden z jejích pilířů. A dnes je to faktem. To, jak se mé děti budou schopné uživit, není ani tak moc závislé na budoucí podobě Evropy, jako spíš na tom, nakolik chytí dech se čtvrtou průmyslovou revolucí. Do budoucna se o sebe bude umět postarat ten, kdo bude kreativní a pružný, ochotný měnit obory a stále se něco učit. Ne ten, kdo bude mít nabiflované znalosti. A v tomhle ohledu se snažím děti vychovat. Vede to k občasným konfliktům s klasickým školským systémem. Ostatně – zasvěcujete své následníky trůnu do businessu? Na to jsou jednak ještě malé, jednak ani nepředpokládám, že by někdo z nich pokračoval v tom, co dělám já a manžel. A pokud ano, bude to příjemné překvapení, ale rozhodně to neberu jako jejich úkol.

Děti se už odmala profilují dost specificky. Jedno dítě zajímá showbyznys, druhé fyzika, třetí ulítává na hudbě… a čtvrtý a pátý zatím sotva mluví, takže kdo ví?

 V jakém kontextu je dnes možné předvídat vývoj našeho průmyslu, služeb, cestovního ruchu? Vývoj naší ekonomiky je stoprocentně ve vleku globální ekonomiky. Jsme příliš malí na to, abychom mohli říct, že naše ekonomika si žije svým vlastním životem. Když globální ekonomika roste, roste i ta naše. Když globální ekonomika klesá, obvykle klesá i naše. Jediné, co my můžeme ovlivnit, je síla tohoto trendu. Kupříkladu současnost je toho velmi dobrým příkladem: Globální ekonomika rostla během posledních let, takže rostla i ekonomika česká, jenomže vzhledem k tomu, že ČNB po více než tři roky intervenovala vůči české koruně, „podařilo“ se jí navrch k tomu českou ekonomiku přehřát. Tudíž rostla rychleji, než by tomu bylo bez intervencí. Důsledkem toho je, že až bude svět v dalších kvartálech zpomalovat, my se opět budeme propadat víc, než bychom museli.

Zkrátka naše centrální banka dohnala náš hospodářský cyklus ve srovnání s tím globálních do absurdních extrémů v obou směrech. Co úžasného a velmi pozitivního můžeme v českém hospodářství najít? Vzdělaná pracovní síla, pracovitost a jistý druh invence, jakýsi „švejkismus“, kdy jsme schopni si z mála vydobýt hodně. Řekla bych, že povaha našich lidí nás předurčuje k tomu, že bychom snad neměli ani v méně příznivých dobách dopadnout jako třeba řecké hospodářství… Mají dobré vyhlídky ti, kteří se rozhodnou třeba ve svých 55 letech začít podnikat? V čem spatřujete největší úskalí? V tom, co by mohli nabídnout, nebo ve financování, IT gramotnosti, práci s informacemi, konzervativnějšímu pohledu? Není důvod, aby člověk nezačal podnikat i ve vyšším věku.

Úskalí je tu jen jediné: Čím je člověk mladší, tím má obyčejně méně závazků, tudíž si může dovolit víc riskovat. A jistá míra riskování je většinou při podnikání potřebná. Starší lidé bývají už opatrnější, v některých případech i ustrašenější, a to je při startu podnikání jistá brzda. Nálady ve společnosti se odvíjejí od mnoha faktorů. Mladí lidé nechtějí práci, kariéře ani penězům obětovat vše jako jejich rodiče. Více se zajímají o své zdraví, celkový životní styl, život na pohodu. Přáli by si žít, ne se utrápit. Je to logické? Na to jsou dva úhly pohledu. Z jednoho úhlu pohledu je to normální, protože mladí lidé bývají poněkud lehkomyslnější, takže taky nemají nad sebou takový bič hned vydělávat peníze. Potud dobré. Horší je, nám vyrostla celá generace takzvaných sběhových vloček. Tato generace nejen, že nechce hned vydělávat a chce se bavit, ale hlavně – a to je mnohem horší – ztratila odolnost. Byla vychována v přepychu, hojnosti, pod permanentní ochranou státu či rodičů, a tak přestala být schopná spoléhat sama na sebe, na své schopnosti, není schopná nést sebemenší nepohodu. A to je problém. Ale opět musíme rozlišovat. Tak třeba když pozoruju své starší děti, jak nebrečí ve srovnání s vrstevníky, když si rozbijí koleno, jak jsou schopné si třeba uvařit, když nejsem doma a tak dál, říkám si, že to možná není o generaci jako celku, ale spíš o jedincích.

 12. Nepredikuje to tak trochu i vyčerpanost globálního businessu a jeho negativního dopadu na cokoli, co děláme? Není to směrovka k návratu podnikání více na lokální úrovni? Impuls společenské odpovědnosti nebo k zamyšlení se nad světovou udržitelností? Mezi námi, vždycky, když jsme shora, proti vůli neviditelné ruky trhu, začali jako lidstvo vymýšlet cosi o „společenské zodpovědnosti“, byl z toho průšvih: Biopaliva, od kterých jsme zase v tichosti museli zašít rychle ustupovat, protože se ukázala méně ekologická než jejich předchůdci, veskrze nefunkční klimatické dohody, anebo kampaně #metoo zcela ignorující presumpci neviny… Takže já tyhle řeči o společenské odpovědnosti nemám ráda, jelikož se ekonomicky ukazuje, že společensky nejvíc odpovědné je nechat trh fungovat. Ale máte pravdu, že poněkud překvapivě v rámci čtvrté průmyslové revoluce vše směřuje znovu k lokalizaci. Je to tím, že nová technologie lokalizaci umožnila. Za dvacet let budeme mít podle různých indicií lokalizovanější ekonomiku než dneska. Zejména mladší generace vidí někdy nesmysl v tom, že mnohé firmy vyrábějí to, co skoro nikdo nepotřebuje, střet průmyslu se zdravým rozumem, rozpor v nahlížení lidí na rizika z nadvýroby, potřebnosti či nepotřebnosti věcí k životnímu komfortu... Nemůžu souhlasit s tvrzením, že firmy vyrábějí to, co nikdo nepotřebuje.

Firmy, pokud prosperují, vyrábějí pouze to, co někdo „potřebuje“, jinak by jejich výrobky nikdo nekupoval, tedy tyto firmy by nepřežily. Že toto „potřebování“ ve skutečnosti je spíš „chtění“, je už jiná věc. Protože co, technicky vzato, skutečně potřebujeme? Něco málo jídla a oblečení. Bydlet můžeme v jeskyni, spát můžeme na zemi, chodit můžeme bosí… Není to spíš tak, že určitou míru luxusu spíš CHCEME, než POTŘEBUJEME? A pozastavuje se někdo nad tím, že nechceme chodit bosí a chceme boty, i když to není v pravém slova smyslu potřebné? Nepozastavuje. Takže bychom se taky neměli pozastavovat nad tím, že někdo jiný chce dvacet různých krytů na mobil, i když bez nich se dá žít. Svým způsobem v tom není rozdíl proti „potřebě“ bot. Obojí nepotřebujeme, jen chceme. Pokud si budeme hrát na soudce, co je potřebné a co ne, co máme a co nemáme vyrábět, už jsme zpět kdesi u marxismu leninismu. Pojmy jako světová udržitelnost, společenská odpovědnost začínají hýbat světem, někdy jako proklamace, jindy jako osa, která podle mnohých lidí cílí přesně. Není to, svým způsobem, utopie? Nebo je to začátek evoluce, která promění i některé principy businessu a umožní planetě přežít? Je to novodobé náboženství. A myslím, že je to současně taky slepá vývojová větev.

Planeta přežije, o to péči nemám. Spíš mám obavy o to, abychom ji nezničili tím, že jí budeme v rámci tohoto nového náboženství diktovat, jak to přežití má udělat. Planeta je chytřejší než my. Typický příklad? Zákaz plastových brček v Evropě. Svět se topí v plastech, a to je špatně. A naše novodobé (a hloupé) náboženství nám velí zakázat v Evropě plastová brčka. K čemu to povede? Budeme do Evropy vozit přes půl planety recyklovatelný bambus a pálit přitom letecké palivo. Vsadím se, že až se za deset let od zákazu podíváme zpět, zjistíme, že menší ekologickou stopu jsme za sebou nechávali v době před zákazem. Abychom si rozuměli: když se tak dívám po svém okolí, všímám si, že málokdo se chová tak ekologicky jako já. Neboli ekologie mě hodně zajímá. A to, že nadávám na ekology, není proto, že bych nesouhlasila s jejich cílem, ale proto, že si myslím, že se tohoto cíle snaží dosáhnout chybnou, nepromyšlenou cestou. Regulace totiž vede ke zcela kontraproduktivním důsledkům.

 Ostatně - máte zahradu a také něco pěstujete? Třeba bylinky, salát, okurky?

 Mám. A pěstuju si… růže. A chováme včely. Ale ne proto, že bych podléhala hysterii, že včely vymírají, ale prostě proto, že nám víc chutná vlastní med a děti na něj nemají alergii na rozdíl od medu kupovaného. A to je právě ta správná motivace – motivace neviditelnou rukou trhu. Nikoliv motivace příkazem a zákazem.

 Vystavil Markéta Šichtařová v blogger.com

Děkujeme!

Odkaz Senecovy knihy „O dobrodiních“ v dnešní době. Stoicismus. Logika, fyzika a etika.

Ilustrace - Stockholm

Odkaz Senecovy knihy „O dobrodiních“ v dnešní době

 “Non est magni animi beneficium dare et perdere, host est magni animi perdere et dare.”

Není velkomyslné prokázat dobrodiní a přijít o ně, velkomyslné je přijít o dobrodiní a prokázat je znovu.

Stoicismus
          Stoicismus byl nejrozšířenější filosofický směr v období helénismu a římské říše. Datuje se zhruba od 3.
století př. n. l. a trvá až do 2. století n. l., kdy filosofické myšlení ovlivnilo křesťanství. Název stoicismus je odvozen
od athénské budovy - stoiá poikilé. Byla to barevná sloupová síň, v níž Zenón z Kitie na Kypru (též nazývaný Zenón Stoik) založil vlastní filosofickou školu.

          Stoicismus můžeme sledovat ve třech základních obdobích - jedná se o starší, střední a mladší období.
Hlavními představiteli starší stoy jsou právě Zenón z Kitie na Kypru, Kleanthés a Chrýsippos. Filosofie tohoto
období se pokládá za myslitelsky nejprůbojnější. Centrum střední stoy je v Římě, hlavním stoupencem Poseidónios.
Filosofie se soustředí především na praktickou etiku. Mladší stoikové - Říman Seneca, císař Marcus Aurelius a otrok Epiktétos - se zabývají již výhradně individualistickou etikou. Souvisí to se společenskými podmínkami tehdejšího
Říma, kde lidé neoplývali zrovna nejčistšími mravními zásadami.

          Stoikové dělí svůj systém filosofie na logiku, fyziku a etiku. Přes logiku a fyziku je možné dostat se k etice, která zaujímá nejvyšší místo.

          V logice navazují stoikové na Aristotela. Rozdělují ji na rétoriku (umění mluvit monologicky) a na dialektiku (umění mluvit a myslet dialogicky. Zastávají teorii, že poznání vychází z vnímání jednotlivého, ze
zkušenosti. Proto jsou označováni jako empirici. Ztotožňují ducha při narození s tabulou, rasou, nepopsanou tabulí ,
kterou píše až skutečnost.

          Ve fyzice se stoikové přiklánějí k materialismu. Pro člověka existuje pouze to, co je tělesné. Fyziku považují za monistickou, znající jenom jediný poslední princip. Fyzika se drží přísné zákonitosti, která je pro celek
světa imanentní. Sílu, která působí zevnitř látky, nazývají stoikové logos, nús, duše, nutnost, prozřetelnost, ale i Bůh
(Zeus).

Pokud je Bůh totožný s vesmírem, mluvíme o pantheismu.

Radkin Honzák: Má být nemocný psychopat na Hradě českou tradicí? President, Člověk a Nemoc, Moudrost věků, Můj pohled na svět

President Masaryk a děti

Masaryk uvažoval o Benešovi jako o svém nástupci již v roce 1927

to však byl kandidát zcela mimo hru, protože byl jednak příliš mladý a potom půl roku „nervově zhroucený“ a léčil se u Středozemního moře (další zhroucení následovala v roce 1938 po Mnichovu, 1945 před odletem z Londýna a nakonec už kontinuálně jen s občasnými remisemi). Obdobnou úvahu o Benešově kandidatuře vznesl Masaryk před svou volbou v roce 1934, ale nechal se přesvědčit argumenty o potřebě stability státu.

Po jeho abdikaci v roce 1935 nebyla volba Edvarda Beneše prezidentem vůbec snadná a jednoznačná. Postavili se proti němu jak agrárníci, tak Kramář a jeho lidé. Uražený Beneš navenek odmítal podporu henleinovců a komunistů, zatímco hradní zmocněnci včetně tajemníka Šámala, který osobně navštívil Slánského, intenzivně smlouvali s oběma stranami. Hrad amnestoval komunistické činitele a Šverma odjel s výsledky jednání vítězně do Moskvy. S henleinovci pak neváhal jednat ani Beneš sám a ti při volbě prokázali svou loajalitu desítkami bílých lístků v urně. Obchod se vydařil.

Beneš to však agrárníkům nezapomněl. Na jednáních v Moskvě o poválečném uspořádání trval na jejich zákazu, nikoliv pro jejich aktivitu za války, která se žádnou kolaborací ani jinými horlivostmi nevyznamenala, ale z čisté pomstychtivosti, čímž zatloukl další hřebík do rakve demokracie, když přesunul hlasy venkova převážně komunistům, kteří stihli připravit ekonomicky nesmyslnou, ale (na čtyři roky) politicky velmi účinnou pozemkovou reformu. Gottwaldovo prohlášení z června 1948, že u nás žádné kolchozy a sovchozy budovat nebudou, nevydrželo ani rok a vesnice splakaly nad výdělkem.
Beneš neměl žádný ospravedlnitelný politický motiv, byl hnán touhou po pomstě, po zničení těch, kteří mu stáli v cestě. Ještě trapnější bylo jeho chování ve vztahu k doktoru Emilu Háchovi, jehož dodnes národ neočistil a nezhodnotil jeho navýsost obětavou, čestnou a tragickou roli v tragické době. Mnichovské trauma, na jehož přípravě se Beneš svou politikou aktivně a systematicky podílel, s ním musel odskákat kdekdo a nakonec v důsledku přilnutí ke Stalinovi a velikášského plánu o vytvoření mostu mezi Východem a Západem celý národ. Zvěrstva divokého odsunu, který proběhl ještě před Postupimskými dohodami, nazval spolu se všemi vlastenci eufemisticky „nepatřičností“ a dodatečně amnestoval všechny gaunery, kteří mu to posléze oplatili, jak si takový čin odměnit zasluhuje.

Sentimentální historici píší, že v únoru 1948 zůstal sám – ale jaképak zůstal? Postupoval vždycky sám. Když mu Fairabend v Londýně tlumočil britské stanovisko, že by neměl tak horlivě spolupracovat se Stalinem, odpálil ho slovy: Já jsem váš prezident! Vy jste jen můj ministr, tak mi do toho nemluvte. (Doma rozhodovala o všem paní Hana a když řekla, Edáčku, bude to takhle, bylo to tak.) Jeho spolupracovník JUDr. Lev Sychrava o něm na Masarykovu žádost podal toto svědectví: Život mu byl bojem. Zařizuje se plánovitě na boje a nepřátelství. Počítá s ním a počítá s ambicemi i jiných. Buď, aby ji využil rozdělením malých satisfakcí, nebo aby ji učinil neškodnou, zlomil. Výsledky této metody jsou horší u Beneše než u Štefánika, protože se častěji mýlí. Jednak v úmyslech a pohnutkách lidí, jednak v jejich schopnostech. Nebezpečné zejména je, že tam, kde předpokládá ambici, úmysl boje, konkurenci nebo závist, zahajuje zpravidla tzv. „preventivní útok“ ... Jdem dalek soudu, vidím v tom však Benešův omyl, zakořeněnou vnitřní ideu o životním boji, nedostatek citlivosti a psychologického postřehu. Já z toho uzavírám, že Beneš nemá smysl pro solidaritu, to není jeho životní filozofie, nevěří jí a trpí tím sám.

Tak jako nebylo lepšího a zdatnějšího vyjednavače v Paříži 1919, který prokličkoval při obhajobě nově vznikajícího státního celku s neexistencí československého národa a vylhal se pohodlně větou: S Němci to umím, když se provalilo, že jich žije na našem území něco kolem tří milionů, nebylo slabšího protihráče Stalinovým imperiálním choutkám v průběhu druhé světové války a po ní. Morálně a mentálně insuficientní nemocný prezident zakončil svou slibně rozjetou kariéru zbabraně a trapně. Profesor MUDr. Vojtěchovský k jeho zdravotnímu stavu konstatoval: I po pěti cévních mozkových příhodách, provázených interiktální afektivní poruchou - trpěl i její organickou formou – objevovaly se u něj jak stavy deprese, tak elevace, odmítl abdikovat.

Poslední rok vlády prezidenta Beneše zachycuje profesor Vojtěchovský takto: Další mozková příhoda se objevila počátkem července 1947, nejspíše podmíněná slunečním úpalem. Již v této době konstatoval dr. Klinger, že vůle a odolnost EB je značně oslabena. Tato poslední mozková příhoda koincidovala časově s odmítnutím Marshallova plánu Stalinem v Moskvě. Z další mozkové příhody v červenci 1947 se již EB nikdy nezotavil. Lékařské konsilium (dr. Maixner a prof. Jonáš) se tehdy usneslo, že EB není již dále schopen vykonávat svou funkci prezidenta. Ale ten abdikaci jednoznačně (na nátlak manželky?) odmítl se zdůvodněním, že „není nikdo, kdo by ho mohl v této funkci nahradit". Progrese ischemických změn v mozku vyústila v září 1947 v levostrannou hemiparézu, provázenou centrální obrnou lícního nervu a opakujícími se návaly horka do hlavy se zrudnutím tváře. Reakce tajemníka Smutného: „Musíme být připraveni na všechno." Ošetřující lékař dr. Klinger tehdy poznamenal: „Prezident v posledních 4 letech zestárl o 20 let, zhubl o 6 kg, hůře se pohybuje a vyjadřuje. Je to starý, sešlý člověk." V tu dobu byl povolán jako další konsiliář internista prof. Hynek, který stanovil, že zprávy nejsou povzbudivé. Stejně i manželka Hana hodnotila stav pesimisticky. Avšak EB již v této době věděl, že ani zdravotní stav jeho politického oponenta K. Gottwalda není dobrý (má lues a trpí alkoholismem) a že ten by mohl zemřít dříve než on sám. Prof. Hynek navrhoval, aby prezident pobýval a odpočíval až do konce roku mimo Prahu a neúčastnil se politického života. EB stále ztrácel na váze, špatně se vyjadřoval, byl často rozrušený a trpěl nespavostí. Po přechodném zlepšení na počátku roku 1948 došlo k další krizi koncem ledna. Proto byl povolán další konsiliář - neurolog prof. Henner. Ten s prof. Hynkem uzavírá, že fatické funkce se dále horší, EB nenachází slova, občas reaguje spastickým smíchem, v písmu se objevují agramatismy, nerozpoznává číslice. Levostranná hemiparéza, zvláště ruky, je výrazná (odpovídá ložiskovým změnám v pravé hemisféře). Intelektuální funkce nebyly údajně narušeny. V polovině února 1948 se u EB objevily další známky postižení mozku, tentokrát postihly centra regulující rovnováhu.

V tomto stavu řešil Edvard Beneš únorovou krizi ke štěstí celého národa. Není nad to, když je v čele státu člověk, který se umí rozhodovat, jako například Donald Trump, jak nás poučila Eliška Hašková Coolidge. Zvláště pak, když umí číst v duši národa! Pak opravdu můžeme mít, co jsme chtěli...


MUDr. Radkin Honzák

Psychiatr, nar. 1939, aktivní v ambulantní a lůžkové péči. Jednoznačný příklon k psychosomatickému myšlení, tedy bio-psycho-socio-spirituální koncepci.

MENU a ŠTÍTKY JSOU ODKAZY

... o čem je krása ženy? #redcardforZeman #US-Army-DragoonRide 1968 ABBA Accordeon Afrika Agáta Áji Akáty bílé Aktuální info Alkohol Alphaville Amazing Grace Amerika AMOR UT LACRIMA Amy Winehouse Ana Ivanovičová Analogie Analýza Andrej Kiska Android Anna Kurnikova Armáda Arthur Braginsky Atacama Barbie Barvy jara Barvy léta Barvy podzimu Barvy zimy Basshunter Beautiful Women Bedřich Smetana Bílá růže Bilance Bioklimatologie Blondýnky Bohémův sen Božejáci Boží Muka Brandi Carlile Brilianty Brunetky Bubáci Bulvární manipulace Bylinky Cesta pro lásku Cestování Cestování. Moře Cicero Cílená reklama Cinderella Citáty Civilizace czaktualne CZportal Černá zvěř Česká lidová muzika Česká písnička České dívky české hovory na netu Český atentát český folklor a tance Český Krumlov Český web Člověk a Nemoc Čtyřčata Debaty a názory Dělání Delta Goodrem demokracie Den boje za svobodu a demokracii Den deštivý Den pro tebe Dětská radost Devastace zmar mafiánství lenost opilství Diamanty Dies irae Diktatura Diskuze Divoký horský tymián Dobromysl obecná Dobrý voják Švejk Dobrý vtip Domov Dovolená Dragoon Drahé kameny Dráty z traverz Dům Dvojčata a housle Dvorak From the New World Dvořák Edith Piaf El Condor Pasa Eliška Kaplicky Fuchsová Eric Clapton Etické a humánní principy Evergreen Evropa a my Evropská unie Exekutor v česku Facebook Fejeton Fejetony Fernando Lopez Forever Young Fotografie Fotografie přírody František Kopecký František Poupě Friends Goodbye My Lover Google Gyros Harlej Havel Heligonka Herec Pavel Nový Hi Historie Hlad Hledání Hledání na internetu Hloupost Hněv milenců HOBBY Hospoda Houbaření Houby Hranolky Humor Humor a vtipy Hvězdy Chtíc aby spal Chytré děti Chytré ženy Chytří muži Ideologie Imunita kojení a spánek Internetové smetiště ÍRÁN Islám It's A Long Way To Tipperary Izrael Jaro Jea Paul Belmondo Jeep Jeleni Jen pro ten dnešní den Ježíšek Jídlo Jiří Vašíček Jiřina Fikejzová Jít pro lásku John Denver Josef naše láska Judita Čeřovská Judith Durham The Seekers Kačaba Kaddafi Kamenný most Karel Kryl Karel Kryl a Láska bláznivá Karel Schwarzenberg Kariera Karty Káva Kavalerie kávovar Keep smiling Kelly Family Klaus Kobane Kocourek Koledy Kolotoč svět Komentář Komentáře Komunitní sítě Komunizmus Konvoj Kopretina - jsi nejkrásnější Korsika koření Kostel Krajina Krakonoš Krásná země česká Krásné dívky Krásné fotografky Krásné je žít Krásné trumpetistky Krmeliště online Krokonoše Kuras Kvítek jabloňový Lara Fabian Láska Lavičky Legendy taneční hudby Lékař Lékař a bylinky Leonardo da Vinci Les Levitace Líbej mě Lída Baarová Lidové písně Lindsey Stirling Lita Ford Loudá se půlměsíc Love Story Lůza Lyžování Manipulace Marcus Tullius CICERO Marie Rottrová Markéta Šichtařová Martin Stropnický Martina... Martinské Holé Maruška Max Kašparů Med Megan Fox Město Písek Metanol Meteorotropie Mexican Indian Dancers Migrace Milujme svobodu a ztracená duše národa Mince Miss cizinka ČR Miss World Mix videa Mobbing Modlitba Modrý sarafán Monitorovací přístroje Moře Motorové kolečko Moudro Moudro pro dnešní den Moudro pro tento den Moudrost věků Můj pohled na svět Mustafa Kemal Atatürk Myslivost Na loveckých stezkách Naše děti Naše kuchyně Názory News No Milk Today Novinky O dobrodiních O nejvyšším dobru a zlu O Shenandoah Obrázky Obrázky .gif Occamova břitva OLD DRAGOON vs US ARMY Olympic Games Once Upon A Time In The West Ovar Ovidius Ozbrojení brigádníci Partička Paul Anka Diana Peníze Perský kocourek Sammuel Peru Pes Pět zásad socialismu Petr Novák Petra Němcová Petra Procházková Petrova Bouda Pinterest Pirati.cz Počasí Poděkování Podnikání Pohádka Pohádky Policie Politika Poušť Pověz mi co jíš... Povodně Pozdrav Pán Bůh Praha Pravda Prdizlíci President Prezident Pro radost Prodaná nevěsta Prohibice Přátelství Předehra Předjaří Příběhy Příroda Příroda a my Příroda kvete Přítel Přítel rodiny Psychologie osobnosti Psychopatologie Radujme se Radůza Rande Rangers Rebelové - Mně se líbí Bob Relax Reset Rick Astley Rodina Roman Šebrle Rostou Rudolf Pellar Rusko a zlo Rusovlásky Rušičky Řecko Řemesla a umění Sabrina Salermo Sametová revoluce Sammuel Samsung Santorini Sedm statečných Selský rozum Sen Seneca Seznámení na internetu SIGA Simona Krainová Skřivan Skupinová hloupost (groupthink) Sladké višně Slova na neděli Slovensko Smetana Smích Socialismus Sociální sítě Sokrates Soud ústavní Soumrak selského stavu South Africa foto Sova Sputnici Srdce jako kámen Stoicismus Stryker Svatý Václav Svět internetu Svoboda Svoboda a demokracie Symphony no. 9 Systém Šmejdi Šperky Šťastná ústa Šťastné dětství Štěstí Šumava Švejk Švýcarský salašnický pes T.G.Masaryk Tanky a Ukrajina Taťána le Moigne Taxmeni teen song's Tenis Tenkrát Tenkrát na východě Tenkrát na západě Teroristé Tester The Beach Boys The ultimate western Tine Thing Helseth Tipperary Totalita Trampské písničky Traviči orlů Trhové Sviny Trpajzlíci Trubka Twitter U křížku U řeky U Zborova Učíme se anglicky Události na internetu Události ve světě Ukrajina Umění Urska Zolnir Slovenia Judo US Úsměv Úsměv Anny Úsměv pro mne Úvod a přivítání Václav Havel Válka Vanessa Mae Vánoce Velikonoční svátky jara Velký švýcarský salašnický pes Verše Verše jako píseň Veteráni Veverka Videa Videa jeleni Videa o lásce Vlado Kumpan Vlasta Burian Vlaštovka Volby Volkswagen Vtipy Vtipy a humor Výlety Vyznání pro Pepču Vzpomínky W. A. Mozart: Turecký pochod Waldemar Matuška WCstory Webkamery What is love White Acasias Wimbledon Yvetta Simonová Yvonne Přenosilová Za vaši a naši svobodu Zahrada Zaláskujte se Zamilovaný Zázraky přírody Zdeničko má Ze smetiště internetu Ze života Zelené Zima v Česku Zimní sporty Zkázoděl Zlatá šedesátá Zlato Zubři online Žáby Žaludy Ženy Židovské Život na dlani Život podle Lucie Žižkovská píseň práce Žurnalistika

CO SE TADY ČTE NEJVÍC Oblíbené