ČESKÝ WEB: Krásná země česká
Zobrazují se příspěvky se štítkemKrásná země česká. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemKrásná země česká. Zobrazit všechny příspěvky

To je přece lidská přirozenost se vraždit navzájem, nebo ne? Nebo jsou dějiny lidstva o pěstování sedmikrásek?

JAK ŠLY DĚJINY - ILUSTRACE TEXTU

Česká protiněmecká nenávist, případně strach z jejich možné nadvlády má hluboké kořeny. 


Když vysoká šlechta a panovníci zvali do země prostřednictvím lokátorů nové osídlence z mnohem vyspělejší západní kultury, tedy z tehdejších německých zemí a svobodných měst, podporovali jejich přistěhování podobným způsobem jakým jsou dnes investiční pobídky. Tito nově příchozí byli znalostně a technologicky lépe vybaveni než stávající obyvatelé a tak samozřejmě rychleji zvětšovali svůj majetek a stávali se dominantní hospodářskou silou. Drobná šlechta která si nemohla dovolit podporovat takové akce se samozřejmě stavěla k nově příchozím nepřátelsky a vůbec je v jejich závisti nebrzdilo ani to, že prospěch z tohoto vývoje měla celá země. 

V moderní době o nevraživosti česky mluvících vůči německy mluvícím v českých zemích jako první referoval Bernard Bolzano v roce 1816. Božena Němcová v roce 1850 napsala, že Němci českých zemí by měli být vyhnáni za hranice, kam patří, aby se nemohli obohacovat na úkor Čechů. V úřední zprávě z Prahy z ledna 1851 ministru vnitra Alexanderu von Bach se popisovalo: „Rok 1848 způsobil, že se z mnoha jinak hodných a rozumných lidí stali blázni… Fixní idea těchto nemocných spočívá v tom, že Češi jsou vlastně opravdovými pány a vlastníky země; Němci naproti tomu pouze přivandrovalci, vetřelci a kolonisté, kteří se musí ve všem přizpůsobit a podrobit původním obyvatelům, tedy pánům v zemi; rovnoprávnost mezi Čechy a Němci nemůže tedy vůbec existovat, neboť Němci nemají vůbec žádná svoje vlastní práva… Jestliže se Němci Čechům nepodrobí, pak se musí vyhnat pryč ze země a pobít, neboť jen Češi sami mohou a smějí vládnout v této zemi.“ Za přibližně jedno století se Čechům jejich přání vyplnilo: českoslovenští Němci byli Čechy o veškerý majetek okradeni a vyhnáni. 
Resentiment proti Němcům promítající se do nenávisti proti EU ve které Německo dominuje a do obav ze ztráty národní samostatnosti pod německým panstvím je dosud v české společnosti, takže by stačilo jen uplatnit populismus a s trochou charismatu zaútočit na pudy českého elektorátu. Vystoupení ČR z EU by pak v mžiku bylo spolehlivě zaručeno.
Na tomto smýšlení vůbec nic nezmění fakt, že vyjma období II. světové války byli vztahy Němců k Čechům přátelské a vstřícné a díky tomu že bylo české etnikum obklopené německými územím bylo ušetřeno krvavých konfliktů které zuřily mezi ostatními slovanskými etniky.

 Nic nemůže víc ilustrovat vztah německých elit shromážděných ve frankfurtském parlamentu k Čechům než dopis Františku Palackému. Oficiální zvací dopis Frankfurtského národního sněmu nikterak nežádal, aby se Češi rozplynuli v německém národním státě. Navrhoval vytvořit spolek svobodných národů, oslovoval Čechy jako bratry a spojence:
„Vaši panovníci nosili německou korunu, vaši muži zasedali v německé radě, vaše města jsou sídlem německého vzdělání a vědy. Byli jsme vaší ochrannou stěnou proti západu, vy jste byli naší záštitou proti východu. Důvěřujte nám, pro nás je národnost posvátnou. Ve jménu práva a svobody… přijměte místo, které vám v našem středu náleží".
Patrně není třeba dodávat že Češi se k této výzvě obrátili zády.
Výroky tohoto parlamentu také zvláště ležely v žaludku Karlu Marxovi, který je zlobně odsuzoval. Není divu, že lidská svoboda je pro jeho následníky stále nepřítel číslo jedna stejně jako pro české nacionály.

Stále platí co napsal historik Josef Pekař: „Smysl českých dějin je, že Čechové, kdykoli se dopracovali vysoké úrovně svobody a samostatnosti, podvrátili sami obojí vzápětí nedostatkem rozumné umírněnosti – a to jak v oboru života politického, tak duchovního“.

Jindřich Čech, sociální sítě

#Krásná země česká, Aktuální info, Bilance, Česká písnička, Debaty a názory, Můj pohled na svět

Nádherná země česká - poutní kostel sv.Trojice u Trhových Svinů. Kostel, Krásná země česká, Barvy jara, Fotografie, Etické a humánní principy, Lavičky, Slova na neděli, Život na dlani

Nádherná země česká - poutní kostel sv.Trojice u Trhových svinů (pavel k)

#Kostel, Krásná země česká, Barvy jara, Fotografie, Etické a humánní principy, Lavičky, Slova na neděli, Život na dlani,

AMERIKA Prezident Trump a my čeští prdizlíci....

Amerika a svět Donalda Trumpa

Trump vlétl do usazeného světa neomarxistické politiky jako meteor 

a rázem postavil vše úplně na hlavu.
Vášně levice jsou vybičované tím, že je Trump prototypem úspěšného kapitalisty a převrací jejich plíživou revoluci zpět.
Trumpova odvaha a jeho potěšení z boje přivádí levici k úplnému zmatení smyslů. Trump jako správný stratég všechny znejistil a nikdo netuší na kterou stranu se při obraně svých pravd postavit .

Lepší politické divadlo asi ani nelze zažít.


Jindřich Čech

Amerika, české hovory na netu, Krásná země česká, Prdizlíci, Prezident

Pro vznik klubu stačí doložit nějaký společný zájem. Obliba klubových pivnic roste a nejčastěji se vyskytují na vesnicích a nahrazují klasické hospody.

Klub pivnice přírody
Elektronická evidence tržeb a chystaný zákaz kouření v restauracích se netýká speciálních klubových hospod. 

Obliba klubových pivnic roste a nejčastěji se vyskytují na vesnicích a nahrazují klasické hospody.
 Jen například Klub labužnických pohodářů má přes 7000 členů sdružených v 62 klubovnách po celém Česku.
 „Dříve se k nám ročně přidávalo kolem pěti nových spolků. Předloni to bylo asi 12 spolků, letos to jsou už desítky,“

Pro vznik klubu stačí doložit nějaký společný zájem. 

Stačí prý i takové klasické hospodské aktivity, jako jsou hra kulečníku nebo házení šipek. Fungují ale i spolky ochotníků, šachistů, kolařů, tanečníků nebo turistů. „Je to hodně rozvětvené. Máme i historický spolek, který pořádá různé přednášky a debatuje o historických tématech, jako například o Karlu IV. Dobré je také dělat něco pro vesnici, pořádat třeba soutěže pro děti,“ vysvětluje zakladatelka spolku.  Pro členství ve spolku je důležité, aby člověk souhlasil s klubovými stanovami a zavázal se k jejich dodržování. V některých případech se platí i symbolický poplatek. Například klub trampů v Třebíči od svých 130 členů vybírá měsíčně příspěvek 20 korun.


Zdroj: Klub pivnice přírody

#Krásná země česká, Hospoda, Devastace zmar mafiánství lenost opilství, 

Český venkov člověk nepochopí, tam bolševici vybili elity...Devastace, zmar, mafiánství, lenost, opilství...#Krásná země česká, Exekutor v česku, Česká písnička, Trpajzlíci, Hospoda, Ideologie, Socialismus, Tenkrát na východě, Traviči orlů,

Poutní kostel Svaté Trojice (by pavel kysela)

Komunisti nechali spadnout kostely a kláštery, pozavírat jejich osazenstvo a poplivali jejich společenskou funkci... 



Polistopadové vlády odpískaly vesnické školy a knihovny. Pak nebyly prachy na spoje. No a Andrej dokončí vesnické hospody. A spousta lidí na venkově to s klidem hodí komunistům, Zemanovcům nebo Babišovi, protože je nenapadne, že za tohle Kalousek a uprchlíci fakt nemůžou.

Český venkov člověk nepochopí, tam bolševici vybili elity až do základů a mentalita JZD tomu, co tam zbylo, naprosto vyhovovala. Devastace, zmar, mafiánství, lenost, opilství...

Mladí odtamtud masově utíkají i dneska. Český venkov, to už je skoro Rusko - ne náhodou se Babišovu Agrofertu zadařilo právě tam - Agrofert je jen pokračování bolševikova "zemědělsko-průmyslového komplexu" jinými prostředky


#Krásná země česká, Česká písnička, Trpajzlíci, Hospoda, Ideologie, Můj pohled na svět, Socialismus, Tenkrát na východě, Traviči orlů, 


Zdroj: sociální sítě

Prezident jako politická a státnická role musí posilovat důvěru občanů v ústavní instituce. Proto například nesmí porušovat ústavu...

Viď, Václave, je to tak?

Moudro pro tento den


Dobrý prezident musí zvládnout dvojí roli: politickou a státnickou. Jako politik musí být schopen vykonávat ústavní povinnosti bez stranického zaujetí a v zájmu všeho lidu, i přesto, že byl zvolen jen částí voličů. Jako státník musí plnit funkci, kterou do ústavy zapsat nelze, ale bez níž by ostatní funkce postrádaly smysl: musí být představitelem jednoty politického celku. Musí jednat tak, aby se s ním občané mohli v případě krize ztotožnit, například jako s nejvyšším velitelem.

Jako politik musí prezident posilovat důvěru občanů v ústavní instituce. Proto například nesmí porušovat ústavu tím, že jmenuje vládu bez dlouhodobé důvěry parlamentu či požaduje zrušení jedné komory parlamentu.Jako státník se vyvaruje nedůstojného chováni, například opilství a dbá na to, aby například státní vyznamenání získávali jenom lidé za zásluhy o stát a nikoli za osobní služby státníkovi.
Dobrý státník má navíc prozíravost, díky níž vnímá včas přicházející nebezpečí pro stát a koná potřebná opatření.Není-li stát v bezprostředním ohrožení, vydrží po nějakou dobu i prezidenta neschopného plnit dobře politickou a státnickou roli. Po delší době se špatné chování prezidenta projeví úpadkem celkové politické kultury. V dobách krize bývají špatní prezidenti jednou z hlavních příčin ztráty státní samostatnosti.

Ostatně národ, který si do čela soustavně volí špatné prezidenty, dává ostatním národům najevo, že není schopen vládnout si sám.


Daniel Kroupa

Historie a krásná země česká

Kashan -  siesta v Íránu
Pro paní Klotyldu I.
Klotylda Červnová: ....to si Jindřich vymyslel  , jeho neláska (až pohrdání) k Čechům je známá; ale na rozdíl od Němců, Češi nikdy nepropadli nacistickému fanatismu...
To co paní Klotylda nazývá neláskou až pohrdáním je pouhý stud a odpor k tomu za co se vlastně Češi považují a jak nakládají se svou historií.
Češi vykládají svoji historii stejným způsobem jako když nějaká rodina má úplně blbé dítě a vykřikuje do světa že jejich dítě je tak chytré, že to nikdo nechápe a že šlo do učení na natěrače, protože se proti nim všichni spikli. Opravdu nemám žádný národnostní mindrák, dobře vím že Češi jsou stejní jako každý jiný národ a mnozí jedinci svoje kvality hlavně v cizině dostatečně prokázali. Němci, proti nimž se tak rádi Češi vymezují měli prostě štěstí v tom, že cca polovina Germánů byla součástí Římské říše a naučila se mnohé z jejích dovedností a kultury a druhá polovina zůstala svobodná a nezávislá. Mix těchto dvou náhod přispěl k mimořádným schopnostem pozdějších Němců. Je si také třeba uvědomit, že v době kdy se do české kotliny začaly trousit první skupinky Slovanů, existovaly už úspěšné a vyspělé germánské státy. 
Drobné archeologické nálezy datují příchod Slovanů na naše území někdy koncem šestého a v průběhu 7. století. Ale v téže době už zastavil Karel Martell (23. srpna 686 – 22. října 741) vpád muslimů a porazil je v bitvě u Poitiers. Brzy na to, zatímco v Čechách byla ještě historická tma, Karel Veliký prováděl reformu státní správy a nastal věk karolínské renesance... Ten germánský náskok začali Češi vyrovnávat až mnohem později, ovšem mnohokrát ve své historii již slibně započaté dílo prostě ke své škodě zničili. Po nástupu generace národního obrození byla už čeština zaostalý jazyk s chybějícím názvoslovím. I Palacký napsal své Dějiny národa českého německy protože jednak češtinu neovládal a ani by tento jazyk na takové dílo nestačil. Češi neměli tehdy žádnou literaturu která by stála za zmínku, neměli žádného Goetha, žádného Schillera, nikoho kdo by se mohl rovnat s Haydnem a Mozartem. 
Ale to není žádná hanba, každý národ někdy vstoupil do historie a někdy v ní dosáhl vrcholu. Hanba je to, že to co chybělo, se začalo padělat, vymýšlet a drze vylhávat. A mělo to ještě druhou stranu mince, pokud jsme nějakých úspěchů dosáhli byly upozaděny ve prospěch vylhaných faktů. Jen málo se například zmiňuje tzv. Mannheimská škola, jejímž zakladatelem byl český skladatel a hudební virtuóz Jan Václav Stamic. To je známo jen mezi odborníky.Vymýšlela se ale i povaha a údajná ušlechtilost českého národa. Jan Jeník z Bratřic (to je ten bílý lajtnant z F. L. Věka) sebral ohromné množství lidových písní a vyprávění. Ty ovšem českému vlastenectvu nebyly dost vznešené. Český lid zpíval například:
„Hejbalíček přes špalíček,
vítr s kundou klátí,
každá holka, která přijde,
musí nám to dáti.
Nešť je mladá nebo stará,
každá ráda picat dává,
až jí kunda od prdele
na tři pídě vstává."
Taková skutečnost se ale s obrozeneckým ideálem nesnášela. A nejen s ním: kupř. ještě Slovník českých spisovatelů (2000) jméno Jeníka z Bratřic ignoruje, zato píše o „sběrateli lidových písní“ Kollárovi, dále o Čelakovském (jenž prý „vzory pro původní tvorbu viděl v lidové slovesnosti“), Kamarýtovi (který se „věnoval sběru lidové slovesnosti a duchovních písní“) nebo B. M. Kuldovi (jenž „při sběratelské práci usiloval o maximální autentičnost záznamu, dokumentární věrnost a jazykovou přesnost“).
Jeník kupř. píše:
„Třebas já byl, panímámo, cikán,
přece já vám vaši dceru zfikám.
Zfikám ji, zflekám ji zázračnou metlou
přes tu její fanfrlinku vzteklou.“
Václav Hanka text upravil takto:
„Třeba já byl, panímámo, cikán,
jen dyž já vám vaší dceři vykám.“
K. J. Erben nahradil poslední dva verše verzí:
„Zfikám já vám Anduličku
metlou, metlou,
přes tu její košiličku
pěknou, pěknou.“
A pak tu byla skupina naprostých podvodníků které vévodil Václav Hanka též Váceslav Váceslavič (podle ruského vzoru) který už padělal i svá vysvědčení a mnohokrát byl přistižen při lži. Ten nedostatek literárních památek rovnou nahrazoval padělky. Další z této povedené partičky byl Josef Linda, blízký přítel Hankův který prý objevil první nalezený pergamen tzv. Píseň vyšehradskou. Dalšími podezřelým z podvodu byli František Horčička, J. W. Zimmermann, Pankrác Borč, Alois Svoboda a objevují se i další jména.
I jinde samozřejmě vznikaly podobné fikce, známe Ossianovy zpěvy či Písně Hiawathovi, známe úsilí ariosofistů ale nikde se vymyšlené mýty nestaly součástí národní historie tak jako jako u nás. Historici jako byl např. Václav Pekař byli odsunuti na periferii české historiografie. "Staré pověsti české" a historické romány Aloise Jiráska které nemají mnoho společného s realitou se staly základními kameny české historie, tak jak jí chce zarputile vnímat česká veřejnost.
Ovšem skuteční tvůrci a osobnosti si užili své. Nejvíce to odskákal chudák Tyl, kterého jeho kolega Kollár podlým udáním připravil o existenci, popliván byl Mácha, Borovskému nikdo nepřišel na pohřeb a Boženu Němcovou nechala česká vlastenecká společnost umřít hlady... Své si zažil i Mánes, Smetana atd.... Vůbec se ale například nezmiňuje fakt, že František Ladislav Rieger, přední český politik, obdržel od císaře šlechtický titul za usilovnou politickou práci ve prospěch českého národa! Místo toho se ale často tvrdí že Rakousko bylo žalářem národů...
Pak je tady celá plejáda jmen na která bychom mohli být hrdí ale ta hrdost se jaksi nekoná ponejvíce z neznalosti. Místo toho si počešťujeme Němce kteří pro české etnikum udělali opravdu hodně a z nevysvětlitelných důvodů je popíráno jejich němectví. Typický případem jsou zakladatelé Sokola Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner, tedy správně Friedrich Emmanuel Tirsch a Heinrich Anton Fügner.Stejně zavádějící a vylhaný je i výklad moderní historie. Jak můžeme postoupit dál a neopakovat stejné chyby když se k našim přešlapům nedokážeme postavit čelem?Jak můžeme napravit svá selhání když je oslavujeme jako národní úspěch, či považujeme za vinu někoho jiného? Jak můžeme vnímat současnost, když adorujeme vyslovené darebáky z naší nedávné historie a ty kteří by si zasloužili naší úctu ignorujeme či dokonce zavrhujeme? Nevyvratitelných faktů abychom se dobrali pravdy je dost, jen se jich nebát.
Tak to je milá paní Klotyldo podstata mé nelásky až pohrdání...


Jindřich Čech, sociální sítě

Českoslovenští Němci byli Čechy o veškerý majetek okradeni a vyhnáni.

Jen ilustrační obrázek....z Prahy
Česká protiněmecká nenávist, případně strach z jejich možné nadvlády má hluboké kořeny. Když vysoká šlechta a panovníci zvali do země prostřednictvím lokátorů nové osídlence z mnohem vyspělejší západní kultury, tedy z tehdejších německých zemí a svobodných měst, podporovali jejich přistěhování podobným způsobem jakým jsou dnes investiční pobídky. 

Tito nově příchozí byli vědomostně a technologicky lépe vybaveni než stávající obyvatelé a tak samozřejmě rychleji zvětšovali svůj majetek a stávali se dominantní hospodářskou silou. Drobná šlechta která si nemohla dovolit podporovat takové akce se samozřejmě stavěla k nově příchozím nepřátelsky a vůbec je v jejich závisti nebrzdilo ani to že prospěch z tohoto vývoje měla celá země. V moderní době o nevraživosti česky mluvících vůči německy mluvícím v českých zemích jako první referoval Bernard Bolzano v roce 1816. Božena Němcová v roce 1850 napsala, že Němci českých zemí by měli být vyhnáni za hranice, kam patří, aby se nemohli obohacovat na úkor Čechů. V úřední zprávě z Prahy z ledna 1851 ministru vnitra Alexanderu von Bach se popisovalo: „Rok 1848 způsobil, že se z mnoha jinak hodných a rozumných lidí stali blázni… Fixní idea těchto nemocných spočívá v tom, že Češi jsou vlastně opravdovými pány a vlastníky země; Němci naproti tomu pouze přivandrovalci, vetřelci a kolonisté, kteří se musí ve všem přizpůsobit a podrobit původním obyvatelům, tedy pánům v zemi; rovnoprávnost mezi Čechy a Němci nemůže tedy vůbec existovat, neboť Němci nemají vůbec žádná svoje vlastní práva… 

Jestliže se Němci Čechům nepodrobí, pak se musí vyhnat pryč ze země a pobít, neboť jen Češi sami mohou a smějí vládnout v této zemi.“ Za přibližně jedno století se Čechům přání vyplnilo: českoslovenští Němci byli Čechy o veškerý majetek okradeni a vyhnáni. Resentiment proti Němcům promítající se do nenávisti proti německé kancléřce a do obav ze ztráty národní samostatnosti pod německým panstvím je dosud v české společnosti, takže by stačilo jen uplatnit populismus a s trochou charismatu zaútočit na pudy českého elektorátu. Vystoupení ČR z EU by pak vmžiku bylo spolehlivě zaručeno.

Na tomto smýšlení vůbec nic nezmění fakt, že vyjma období II. světové války byli vztahy Němců k Čechům přátelské a vstřícné a díky tomu že bylo české etnikum obklopené německými územím bylo ušetřeno konfliktů které zuřily mezi ostatními slovanskými etniky. Nic nemůže víc ilustrovat vztah německých elit shromážděných ve frankfurtském parlamentu k Čechům než dopis Františku Palackému. Oficiální zvací dopis Frankfurtského národního sněmu nikterak nežádal, aby se Češi rozplynuli v německém národním státě. Navrhoval vytvořit spolek svobodných národů, oslovoval Čechy jako bratry a spojence:
„Vaši panovníci nosili německou korunu, vaši muži zasedali v německé radě, vaše města jsou sídlem německého vzdělání a vědy. Byli jsme vaší ochrannou stěnou proti západu, vy jste byli naší záštitou proti východu. Důvěřujte nám, pro nás je národnost posvátnou. Ve jménu práva a svobody… přijměte místo, které vám v našem středu náleží". 

Patrně není třeba dodávat že Češi se k této výzvě obrátili zády.
Výroky tohoto parlamentu také zvláště ležely v žaludku Karlu Marxovi, který je zlobně odsuzoval. Není divu, že lidská svoboda je pro jeho následníky stále nepřítel číslo jedna stejně jako pro české nacionály.

Stále platí co napsal historik Josef Pekař: „Smysl českých dějin je, že Čechové, kdykoli se dopracovali vysoké úrovně svobody a samostatnosti, podvrátili sami obojí vzápětí nedostatkem rozumné umírněnosti – a to jak v oboru života politického, tak duchovního“.

Jindřich Čech, sociální sítě


Ti lidé, kteří je tehdy, v roce 1946, volili, by měli do smrti chodit s hvězdou (ale červenou a pěticípou) s nápisem: Já za tohle všecko můžu!

Komáři, to je nick neboli přezdívka hmyzu jako parazita
Já za tohle všecko můžu!

„Vždycky znova a do nepříčetnosti mě nasere, když si uvědomím, že o mém osudu, o posranosti celého života rozhodli ti idioti, kteří v roce 1946 volili komunistickou partaj. Dobrovolně, ve svobodných, skutečně svobodných volbách! Jednačtyřicet procent voličů tehdy hlasovalo a odhlasovalo otroctví v ruském područí na kolik generací dopředu.

 Pak už se nikdy nic nedalo spravit, pak už žádné svobodné volby nebyly. Pak už byly jen kriminály, procesy, popravené ženské a znova kriminály, pak už byla jen ta obrovská lavina asiatské lži, to smrtící sevření asijského hnoje.“  Ať mi nikdo nevykládá, že tohle ti tehdejší voliči nemohli tušit! Koneckonců za neinformovanost se platí (a oni informovaní být mohli, moskevské procesy, Katyn, pakt s Hitlerem a všechno další mohlo otevřít oči každému, kdo byl ochoten vidět a nedat se zblbit propagandou a už tehdy viktoriánským radikalismem), jenže oni za svou neinformovanost či pitomost nechali zaplatit druhé – několik generací dopředu odsoudili k placení za svou blbost.  Člověk by měl vidět věci tak, jak jsou, ve vší krutosti a nezalepené chlácholivými flastry výmluv, pozdních vytáček a polopravd.

Ti lidé, kteří je tehdy, v roce 1946, volili, by měli do smrti chodit s hvězdou (ale červenou a pěticípou) s nápisem: „Já za tohle všecko můžu! Já jsem dobrovolně hlasoval pro doživotní otroctví pod sovětským režimem.“

 A ti, kdož volili tehdejší sociální demokraty, ti už nemají ani výmluvu toho lpění na předpotopním, zastydlém radikalismu – to už byli jen a jen hlupáci, kteří si mysleli, že volit sociální demokraty v roce 1946 bude stejně bezkonsekventní jako v roce 1935. Tyhle hloupé Jonáše leviatan samozřejmě sežral první. Ale oni nad propastí hrozícího půlstoletí nebo století v nesvobodě si neodpustili volbičku s výhradou: my sice nejsme komunisti, ale taky nemáme nic společného s protikomunistickými, „reakčními“ stranami.  My jsme sociální demokraté. (Majerovci ovšem byli předem destinováni k porážce, ale i oni sehráli neblahou roli už tím, že se v situaci hrozící katastrofou rozhodli pro „výhradovou“ enklávu v prohnilé straně, místo aby šli zásadně proti komunistům.) Definitivní porážce demokracie pak nahrála právě celá (celá odvedená jak stádo ovcí) sociální demokracie, ve spojenectví s níž získali komunisti většinu (myslím něco přes 50 procent) a mohli přistoupit – vybaveni potřebnými ministerstvy a poslanci – k naplánování machtergreifungu zvaného Únor 1948. Sovětská intervence ve prospěch komunistické menšiny by byla tehdy nemyslitelná, byla to léta, kdy Stalin ještě neměl atomovou bombu, jenomže idioti s volebním právem se v roce 1946 postarali o to, aby v Československu byla komunistická (+ sociálně demokratická) většina. Pak už bylo možné všechno.  Pak už všechno jelo jako po másle. A tak to budu opakovat znova a znova: kdo za tenhle srab trvající už třetinu století může? Ti, kdo v roce 1946 v Československu hlasovali pro komunistickou partaj. Ti a nikdo jiný. Jakékoli vymlouvání a zamezování téhle krutě jednoduché skutečnosti znamená úhybné myšlení, lhaní si do kapsy, lež lidí se zkorumpovanou mentalitou, kteří i po víc než třicetiletém válení v rudé žumpě si pořád budou hledat nějaké vytáčky, že „ono by to bylo bejvalo dopadlo blbě, i kdybysme…“ Hovno! Vy a nikdo jiný jste jim pomohli k moci! Vy a nikdo jiný! Voliči kandidátky číslo 1 z roku 1946.


Zdroj: Zábrana, Jan: Celý život – výbor z deníků 1948/1984, Torst 2001.


Básník Jan Zábrana sdíleno sociální sítě a webové stránky


Bilance. Kdo to v naší společnosti soustavně a cílevědomě vyvolává strach a nenávist? Boj dobra se zlem je trvalý zájem a aktivita skutečného lidství.

Praha (od Helena S.)
Kdo to v naší společnosti soustavně a cílevědomě vyvolává strach a nenávist?

Kdo stále, ať už podprahově nebo zcela "na solar", ze všech problémů (a ony objektivně existují!) viní společenství demokratických států, mezi které jsme tak toužili patřit a dlouhá léta nám to bylo násilím odepřeno? Mimochodem: smí se do nich ještě zahrnovat i USA nebo je to už jednou provždy nová "říše zla" a všeho špatného futrál?

Kdo vytváří neustále nějaký obraz záludného zavilého nepřítele, který nemá nic jiného na práci, než srazit na kolena naši bohabojnou zemi tak oplývající mlékem a strdím? A co je cílem této "masáže strachem?" Kdo za ní stojí? Jaké má ambice? Co je alternativou?

Pár otázek na weekend. Když už je venku taková mlha...


Martin Stropnický, sociální sítě




Poznámka: Boj dobra se zlem je trvalý zájem a aktivita skutečného lidství.





Gentlemansky nesouhlasit? To se ještě lidi nenaučili. Nás zmrzačili daleko hlouběji a rafinovaněji. Jak?

české šípky  rudě dozrávají a hlásí podzim jako každý rok  (foto Radek Ščipa)

Když mluvíme o komunistické totalitní minulosti, často ji zkratkovitě charakterizujeme jako dobu, kdy byly fronty na banány a nesmělo se cestovat. Domnívám se, že to rozhodně nebylo na tom režimu to nejhorší. On nás zmrzačil daleko hlouběji a rafinovaněji. Jak?

Tak například tím, že spolu neumíme nesouhlasit. Zastánce odlišného názoru je v lepším případě nepřítel, v horším nenapravitelný blb, kterého je nutné sprostě urazit. A nejen to. Mnozí doporučují zfackovat, někteří nakopat, najdou se i tací, co by nejraději věšeli.

Tak až zas někdo bude volat po dobách, kdy "deset deka salámu bylo ňákýho salámu", doporučuji gentlemansky nesouhlasit.


Zdroj: sociální sítě Martin Stropnický


70. let po válce bilancujeme a vzpomínáme. Rus obsadil co chtěl! Krásnou a bohatou zemi uprostřed Evropy. A drancoval...A drancoval, co to šlo!

Praha 1945

Přesně před 70 lety, 6. května 1945, 


Pražské povstání bylo masakrováno jednotkami Wehrmachtu a SS. Zatímco bojující rozhlas volal na pomoc všechny spojence, Stalin zakázal Američanům překročit demarkační linii, aby mohla 3. armáda generála Pattona pomoci těžce krvácející Praze.

A tak ti, kteří mohli pomoci, museli zůstat stát. Je o to absurdnější, že jejich postup nezastavil tvrdě se bránící nepřítel, ale spojenec.
Co na tom, že to měli jen 90 kilometrů...
Co na tom, že mohli Prahu osvobodit ještě ten večer...
Co na tom, že mohli zabránit mnoha lidským a materiálním ztrátám...

Z vůle Stalina, který sledoval jen vlastní cíle a zájmy, Praha hořela a Pražané umírali po tisících.

Opravdu ze srdce ti děkujeme, soudruhu Staline! Kdybychom tě neměli, museli bychom si tě snad vymyslet.

Vítání amerického konvoje v Česku. Kavalerie jede a Češi jásají! Už jedou. To jsou oni. Dnes Amíci přijíždí do Hoštic.Troška režie opravdového humoru ze Švejka je realita!

Kavalerie na hranicích ČR  29.3.2015


Máte komentář?
Střihněte ho sem!


České luhy a háje. Krajina rybníků a tajemných zákoutí. Krásná česká zem. Jen ti lidé dosud neprocitli z omámení ideologie! Migrace a psycholog

Podzimní krajina v Česku  (by pavel kysela)
Jiří Brančík je primář lékařsko -psychologické oddělení Vojenské nemocnice v Brně
 Je to pracoviště s dlouhou tradicí. Zabývá se jak výběrem specialistů pro různé profese,
 tak činností v oblasti klinické psychologie – psychologickou diagnózou osobnosti i psychoterapií.


Hledejte na internetu...Migrace a psycholog.

Čas utíká stále rychleji, ...někdy si tak ráno u zrcadla říkám „ neznám tě, ale umeju tě“, ale jakmile se proberu, tak si uvědomím, že je to pořád jeden velký mejdan, že je to prostě Velká Nádhera. Tak teď celá napnutá čekám.. copak bude dál?

Někdy si tak ráno u zrcadla říkám...
Tak bych chtěla ještě jednou hrooozně moc poděkovat VŠEM za všechna ta milá přání, no a když už má člověk jednou ty narozeniny, tak mu to prostě nedá aby se nevyhnul nějaké trapné životní rekapitulaci...
Takže si tak říkám, co mi ten dosavadní život dal a co vzal a přicházím na to, že to vlastně bylo všechno úplně skvělý. 
Začalo to báječným dětstvím a mládím, které jsme strávila v bytě na nábřeží naproti Mánesu, kde rodiče pořádali takový nikdy nekončící mejdan, na kterém se mohutně popíjelo, kouřilo a diskutovalo, všichni totiž měli, díky rusákům, spoustu času.. Společně s námi bydlela také pomatená babička, která asi nikdy tak nějak úplně nepochopila, že přišli komouši, všechno jí sebrali a její krásný byt rozdělili na dva. Takže tam, ve stínu starožitného nábytku, pořádala večírky pro své přeživší buržoasní kamarády, čemuž skoro vždy předcházela návštěva kadeřníka, který ze mě udělal blonďatého andělíčka a babička mě pak předváděla jako opičku Judy a nutila mě jíst kaviár, který jsem plivala a tajně cpala do kapes nějakých báječných šatiček, které pak máma musela prát na valše a příšerně nadávala. Tak jsem ho raději později úspěšně cpala a vtírala do rohů a záhybů babiččina úžasného biedermeier sofa. Tato parta žila ve vzpomínkách, tak nějak mimo realitu, a já byla nucena stále poslouchat o tom, jak zakládali Devětsil, kdo s kým chodil v Paříži ve 30tých letech, jaké báječné paneláky tam postavil jakýsi Corbusier, (Kačenko víš, ten, co sedával tam, co sedíš teď ty) a jaká je škoda, že babičce shořely všechny to obrazy od Štýrského, Toyen, Zrzavého a dlaších kámošů, což mě ale vůbec nezajímalo, páč jsem chtěla skákat gumu s holkama na plácku u Vojtěcha. 
No a v neposlední řadě jsem toto období strávila s o devět let mladším bráchou, se kterým jsme musela sdílet pokoj, což mě speciálně v pubertě nevýslovně sralo... byli jsme absolutně nekompatibilní dvojice,... já sjížděla na kazeťáku Sex Pistol a cvičila na bicí, on skákal, ověšen puškami ze západního Německa, po starožitném prádelníku a hrál si na Pražské povstání...Občas si mě vyzvednul můj německý děda a se slovy „cholka, ve zdravém těle, zdravý duch“ jsme vyrazili pěšky na Pražský Hrad, kam jezdili autobusy se západoněmeckými turisty. Byla jsem po dlouhé době první holka v rodině a splňovala jsem absolutně všechny parametry dětí vybraných do akce Lebensborn, takže se tam se mnou děda Franz chlubil a občas se nám dokonce podařilo vyloudit colu nebo fantu v plechovce, což byla tenkrát velká vzácnost a já jí pak doma usrkávala třeba i dva dny.
V období puberty začala jedna velká jízda... už jsem nemusela jezdit na chalupu ani na Rujánu, čas jsem trávila na skateboardu na Strahově, na zakázaných koncertech, v zahradní hospodě na Žofíně, na diskotékách, případně jsme o víkendech doma u Mánesa, když naši odtáhli bráchu na chalupu, vesele propalovali peřiny při bujarých večírcích. 
Všude bylo spousta kluků a zábavy, takže dobu, kdy bych se měla vzdělávat a dělat demi plié a piqué na konzervatoři, jsem trávila převážně v Depresu, v hodpodě U sviní, případně ve vinárně U Křížovníků. V té době se ze mě taky stal tak trochu sportovec, což byla v naší rodině, velká novinka …v zimě jsem vyrážela s partou na Boží dar a v létě na skateboardové závody. V obou případech se ale více než na sportovní výkony, kladl důraz spíše na večerní a noční řádění.
Toto období trvalo celkem dlouho, pořád bylo všude spousta kluků a zábavy, akorát se trochu proměnili podniky.. později bylo in vysedávat ve Slávii, pařit u Kafků a končit v Orlíku, nad kterým jsem bydlela, což bylo velmi praktické. Začalo se více diskutovat, všichni jsme najednou hrozně četli a měli názor na všechno, kluci přestali mít beďary, holky si holily nohy, všichni začali tak nějak intouštět a začala se klubat, v dnešní době tolik propíraná, Lumpenkavárna.
Pak tak nějak člověk trochu dospěl a najednou ta Praha byla taková malá a špatně se dýchalo, komouši se roztahovali všude a všude kolem nás kroužil strach. Kluci se báli vojny, holky se bály, že otěhotněj a budou muset před komisi, doložky se v naší partě moc nevydávali, někteří kámoši se nedostávali na školy, kam chtěli, jiní kámoši si zase pořizovali červené legitky, aby se na ty školy dostali a měli ten život jednodušší,... tak bylo na čase zvednout kotvy a jít dál....
No a pak, v té kapitalistické cizině, člověk tak nějak dospěl úplně, zažila jsem období hledání identity a chudoby, naučila se být pokorná k určitým věcem, zjistila jsem ,že nic není zadarmo, začala jsem si vážit věcí, které jsem dříve brala jako samozřejmost, potkala jsem spousta skvělých lidí a navštívila spoustu zajímavých míst, naučila se několik řečí, našla konečně vztah k té nenáviděné a rodinou vnucované němčině a začala věřit, že pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí. Kluků bylo pořád všude spousta, zábavy ovšem méně, páč už nebylo tolik času…
No a pak, když už jsem byla tak nějak dospělá úplně, tak jsem si pořídila přítele, myčku, pračku, auto a krásnou, chytrou, prostě úplně nejbáječnější Jůlinku a začalo období zodpovědnosti, což se ale nevylučovalo s další zábavou..Ve východní Evropě začal obrovský mejdan, tak jsme s Julčou tak nějak stále pendlovaly, mezi domovem v Bruselu a Berlínem, kde se začínali kamarádit Ossi und Wessi a kde jsme si užívali díky tátovi schicky micky života. Taky jsme čím dál častěji jezdily do Prahy, kde se stal prezidentem náš soused z nábřeží, kde se začaly prodávat nějaké směšné kupony, díky kterým měli češi náramně zbohatnout a kde se začali objevovat moji a mých rodičů kamarádi, kteří byli Husákem vyhnáni ze země. Komouši museli vrátit, co ukradli a já si postavila dům, zasadila strom, rozešla se s přítelem, potkala spoustu dalších báječných lidí, užívala si dovolené s Julinkou, naučila se vařit, koupila si svůj první počítač, naučila se pracovat s excelem a vytvářet mé milované tabulky.. 
No a pak už byl člověk tak hrozně dospělý, že si říkal, co jako bude dál???? Tak jsem si našla jednoho toho Husákova vyhnance a v období, kdy tzv biologické hodiny pomalu dotikávaly, si pořídila Homolky, no a začal pěknej fičák... 
Za svůj dosavadní život jsem absolvovala dohromady cca 25 školních besídek, sjela jsem cca 20km pozadu na lyžích a při tom neustále opakovala „špičky k sobě“, spotřebovala jsem tuny balíků papírových plen, hektolitry sirupu na kašel, několik balení tekutého pudru na neštovice, do zblbnutí jsem se všemi potomky opakovala tdnka, tdnka a bdouček bdouká, navštívila jsem mnohokrát různé dětské pohotovosti a zažila spoustu řevu při povinných očkováních. 
Nikdy by mě ale nenapadlo, že já, vychovaná v absolutně nesportovní rodině, kde jediným trochu uznávaným sportem byl tenis, budu další z dekád vstávat před pátou, trávit skoro veškerý volný čas na zimních stadionech, zavazovat brusle, nandavat chrániče, pít kafe z automatů, fandit, dojímat se....a už vůbec by mě nenapadlo, že mě to bude bavit.... 
Čas utíká stále rychleji, ...někdy si tak ráno u zrcadla říkám „ neznám tě, ale umeju tě“, ale jakmile se proberu, tak si uvědomím, že je to pořád jeden velký mejdan, že je to prostě Velká Nádhera.
Tak teď celá napnutá čekám.. copak bude dál????


Kateřina Černá  sociální sítě


Rok uteče jako voda a plody naší práce už dozrály

To není karta žaludské eso co právě držíte v ruce - ale dub. Žaludy.
Přece jen jsme doma v Česku. Práci máme až nestíháme. Sledujeme také ty války psychopatů a deprivantů...perou se o moc!
My jsme ovšem tvrdí patroni, jak ty žaludy s čepičkou. Také ji hned před každým nesmeknete. Prostě typ městský sedlák, český frajer.

Evropské jazyky už někteří ovládáme slušně.

Komu to pálí - je ve světě. Z mála. Hlupci zůstali. A psychopati s nízkým IQ perlí na facebooku.

Pravidlo! Kde není česká zem, naše IQ nelez tam!

#české hovory na netu

Strach a lež součást výchovy dětí. Už víte proč v Česku se krade, podvádí i lže beze strachu?

Veselé dítě bez úzkosti a strachu
Na nehostinné a strohé chodbě polikliniky postává řada matek s malými miminky. Jedna po druhé vcházejí s napůl vysvlečenými dětmi do otevřených dveří ordinace na sono kyčlí. 
Jedna žena má s sebou i staršího chlapečka. Může mu být tak pět let a viditelně se nudí. Co taky dělat, když všude jsou jen dřevěné lavice, kočáry a mimina. Některá i vřeštící.

Chlapec bloumá kolem své matky a odmítá sedět na místě.
„Když budeš zlobit, tak ti pan doktor dá injekci!,“ zjednala si poslušnost svého syna.

Strach a lež součást výchovy dětí

Strach, který (možná) donutí děti poslechnout – tedy zařídí, aby se chovaly tak, jak my očekáváme, ale....
… sebere jim důvěru, že jsou v rodině v bezpečí. Respektive, že jsou ve světě v bezpečí.
A tak se začnou bát. A když se bojí, jsou ve střehu. A když jsou ve střehu, reagují přehnaně. A když reagují přehnaně, tak je rodiče „musí“ krotit. A nebo se ve strachu stáhnou a raději nereagují. Čekají, až se svět prokáže, že je bezpečný. A když jsou takto na čekané, tak je rodiče „musí“ postrkávat k aktivitě, k životu.
Vychovávat zastrašováním je špatné. Je to snadné, je to poměrně slušně účinné, ale je to faul na naše děti. Podpásovka, která se nám vrátí.
Manipulace strachem děti totiž učí, že vždy je tu někdo větší, silnější, zkušenější, mocnější, kdo je sleduje a čeká na chybu, aby je potrestal. V tom se špatně žije. Těžce a bez radosti.

A přitom se tyto děti zastrašováním prakticky nenaučí nic o partnerské komunikaci, naslouchání, domlouvání, schopnosti vyjít jeden s druhým a najít společné řešení. Postupně je takto udusávána jiskřička spontánnosti, radosti a životní vášně, se kterou na tento svět děti přicházejí.
A pak přichází puberta, kdy zastrašované děti mají příležitost poslat vyhrožující autority někam. A je dobře, když to udělají, protože jen tak mají možnost najít zpět svoji sílu, která jim byla odňata vyhrožováním. Až když odmítnou rodiče i s jejich faulovatými taktikami, osvobodí se od strachu z potrestání a to je opojná zkušenost. Čím víc strachu na ně bylo navaleno, tím bouřlivější puberta.

Poznámka: Už víte tedy proč v Česku se krade a podvádí beze strachu? Možná také proč je tolik alkoholiků? Úzkost (anxiosita) a strach mají své kořeny v dětství.

Proč asi jsou předepisována lékaři ve velkém množství psychofarmaka (Prozac a j.)

Proč asi děti křičí ze spaní a některé se pomočují v noci?



MENU a ŠTÍTKY JSOU ODKAZY

... o čem je krása ženy? #MeToo #redcardforZeman #US-Army-DragoonRide 1968 ABBA Accordeon Adiktologie Afrika Agáta Áji Akáty bílé Aktuální info Alkohol Alphaville Amazing Grace Amerika AMOR UT LACRIMA Amy Winehouse Ana Ivanovičová Analogie Analýza André Rieu Andrej Drbohlav Andrej Kiska Android Anna Kurnikova Armáda Arthur Braginsky Barbie Barvy jara Barvy léta Barvy podzimu Barvy zimy Basshunter Beautiful Women Bedřich Smetana Big In Japan Bílá růže Bilance Bioklimatologie Blondýnky Bohémův sen Božejáci Boží Muka Brandi Carlile Brilianty Brunetky Bubáci Bulvární manipulace Bylinky Calvin Harris Cesta pro lásku Cestování Cestování. Moře Cicero Cílená reklama Cinderella Citáty Civilizace Crawler czaktualne CZportal Černá zvěř Česká lidová muzika Česká písnička České dívky české hovory na netu Český atentát český folklor a tance Český Krumlov Český web Člověk a Nemoc Čtyřčata ČUČKAŘ Datacentrum Debaty a názory Delta Goodrem demokracie Den boje za svobodu a demokracii Den deštivý Den pro tebe Denemarková Radka Dětská radost Devastace zmar mafiánství lenost opilství Diamanty Dies irae Diktatura Diskuze Divoký horský tymián Dobromysl obecná Dobrý voják Švejk Dobrý vtip Domov Dovolená Dragoon Drahé kameny Dráty z traverz Dům Dvojčata a housle Dvorak From the New World Dvořák Edith Piaf El Condor Pasa Eliška Hašková Eliška Kaplicky Fuchsová Eric Clapton Etické a humánní principy Evergreen Evropa a my Evropská unie Exekutor v česku Facebook Fejeton Fejetony Fernando Lopez Forever Young Fotografie Fotografie přírody František Kopecký František Poupě Friends Goodbye My Lover Google GOOGLE NEWS Gyros Harlej Havel Heligonka Herec Pavel Nový Hi Historie Hlad Hledání Hledání na internetu Hloupost Hněv milenců HOBBY Hospoda Houbaření Houby How Deep Is My Love Hranolky Humor Humor a vtipy Hvězdy Chtíc aby spal Chytré děti Chytré ženy Chytří muži Ideologie Imunita kojení a spánek Internetové smetiště ÍRÁN Islám It's A Long Way To Tipperary Izrael Jaro Jea Paul Belmondo Jeep Jeleni Jen pro ten dnešní den Ježíšek Jídlo Jiří Bouška Jiří Vašíček Jiřina Fikejzová Jít pro lásku John Denver Josef naše láska Judita Čeřovská Judith Durham The Seekers Kačaba Kaddafi Kamenný most Karel Kryl Karel Kryl a Láska bláznivá Karel Schwarzenberg Kariera Karty Káva Kavalerie kávovar Keep smiling Kelly Family Klaus Kobane Kocourek Koledy Kolotoč svět Komentář Komentáře Komunitní sítě Komunizmus Konvoj Kopretina - jsi nejkrásnější Korona virus Korsika koření Kostel Krajina Krakonoš Krásná země česká Krásné dívky Krásné fotografky Krásné je žít Krásné trumpetistky Kritické myšlení Krmeliště online Krokonoše Krutihlav obecný (Jynx torquilla) Kuras Kvítek jabloňový Lady Gaga Lara Fabian Láska Lavičky Legendy taneční hudby Lékař Lékař a bylinky Leonardo da Vinci Les Levitace Líbej mě Lída Baarová Lidové písně Lindsey Stirling Lita Ford Loudá se půlměsíc Love Story Lůza Lyžování Manipulace Marcus Tullius CICERO Marie Rottrová Markéta Šichtařová Martin Stropnický Martina... Martinské Holé Maruška Max Kašparů Med Město Písek Metanol Meteorotropie Mexican Indian Dancers Migrace Milan Hlavsa Milujme svobodu a ztracená duše národa Mince Miss cizinka ČR Miss World Mix videa Mobbing Modlitba Modrý sarafán Monitorovací přístroje Morálka Moře Motorové kolečko Moudro Moudro pro dnešní den Moudro pro tento den Moudrost věků MUDr. RADKIN HONZÁK Muchomůrky Můj pohled na svět Mustafa Kemal Atatürk Myslivost Na loveckých stezkách Naše děti Naše kuchyně NATO Názory News No Milk Today Novinky O dobrodiních O nejvyšším dobru a zlu O Shenandoah Obrázky Obrázky .gif Occamova břitva OLD DRAGOON vs US ARMY Olympic Games Once Upon A Time In The West Ornitologie Ovar Ovidius Ozbrojení brigádníci Pandemie Partička Paul Anka Diana Penceův efekt Peníze Perský kocourek Sammuel Peru Pes Pět zásad socialismu Petr Novák Petra Němcová Petra Procházková Petrova Bouda Pieta Pinterest Pirati.cz Počasí Poděkování Podnikání Pohádka Pohádky Policie Politika Pověz mi co jíš... Povodně Pozdrav Pán Bůh Praha Pravda Pravopis Prdizlíci President Prezident Pro radost Prodaná nevěsta Prohibice Přátelství Předehra Předjaří Příběhy Příroda Příroda a my Příroda kvete Přítel Přítel rodiny Psychofarmaka Psychologie osobnosti Psychopatologie Ptáci Radujme se Radůza Rande Rangers Rebelové - Mně se líbí Bob Relax Reset Rick Astley Rodina Roman Šebrle Rostou Rudolf Pellar Rusko a zlo Rusovlásky Rušičky Růže Řecko Řemesla a umění Sabrina Salermo Sametová revoluce Sammuel Samsung Santorini Sedm statečných Selský rozum Sen Seneca Seznámení na internetu SIGA Simona Krainová Skřivan Skupinová hloupost (groupthink) Sladké višně Slova na neděli Smetana Smích Socialismus Sociální sítě Sokrates Soud ústavní Soumrak selského stavu South Africa foto Sova Sputnici Srdce jako kámen Stoicismus Stryker Svatý Václav Svědomí Svět internetu Svoboda Svoboda a demokracie Symphony no. 9 Systém Šmejdi ŠMÍRÁK Šperky Šťastná ústa Šťastné dětství Štěstí Šumava Švejk Švýcarský salašnický pes T.G.Masaryk Tanky a Ukrajina Taťána le Moigne Taxmeni teen song's Tenis Tenkrát Tenkrát na východě Tenkrát na západě Teroristé Tester Tetřívek The Beach Boys The ultimate western Tchaj-wan Tine Thing Helseth Tipperary Totalita Toxická psychóza Trampské písničky Traviči orlů Trhové Sviny Trpajzlíci Trubka Ťuhýk obecný Twitter U křížku U řeky U Zborova Učíme se anglicky Události na internetu Události ve světě Ukrajina Umění Urska Zolnir Slovenia Judo US Úsměv Úsměv Anny Úsměv pro mne Úvod a přivítání Václav Havel Válka Vanessa Mae Vánoce Velikonoční svátky jara Velký švýcarský salašnický pes Verše Verše jako píseň Veteráni Veverka Videa Videa jeleni Videa o lásce Viry Vlado Kumpan Vlasta Burian Vlaštovka Volby Volkswagen Vtipy Vtipy a humor Výlety Vyznání pro Pepču Vzpomínky W. A. Mozart: Turecký pochod Waldemar Matuška WCstory Webkamery What is love White Acasias Wimbledon Yvetta Simonová Yvonne Přenosilová Za vaši a naši svobodu Zahrada Zaláskujte se Zamilovaný Závislost Zázraky přírody Zdeničko má ZDROJ Ze smetiště internetu Ze života Zelené Zima v Česku Zimní sporty Zkázoděl Zlatá šedesátá Zlato Zubři online Žáby Žaludy Ženy Židovské Život na dlani Život podle Lucie Žižkovská píseň práce Žurnalistika

CO SE TADY ČTE NEJVÍC Oblíbené