 |
| USA - Socha Svobody |
Meteotropní vlivy na zdraví člověka
Počasí velmi silně ovlivňuje naše zdraví. Například velká horka škodí srdci, chlad kůži a plícím, vítr játrům, vlhko slezině a sucho ledvinám. Nejhůře snášejí horka lidé s kardiovaskulárním onemocněním, se zimou se zase hůře vypořádají osoby chudokrevné. Vliv počasí na lidský organismus podrobně zkoumá bioklimatologie.
Lidský organismus je cyklickým změnám počasí přizpůsoben. Prudké výkyvy ale ne každý jedinec snáší dobře. Někteří lidé jsou citliví i na velmi malé změny – říká se tomu, že jsou meteorosenzitivní. Jsou schopni vycítit změnu počasí i několik dní předem. Nejčastěji je bolí hlava, klouby nebo svaly, může se jim i špatně dýchat, bývají ospalí a malátní. Vzácně se vyskytují i srdeční potíže. Meteorosenzitivní jsou asi 4% populace.
Někteří lidé jsou na změny počasí citliví natolik, že i změna tlaku před bouřkou u nich může vyvolat zvýšení srdeční frekvence a u osob se srdečním onemocněním i infarkt. Této přecitlivělosti se říká meteorotropismus.
Většina lidí je přesvědčena, že na zdraví člověka má největší vliv atmosférický tlak. Ve skutečnosti jsme ale denně ovlivňováni řadou dalších faktorů jako je např. vlhkost vzduchu, síla větru, intenzita slunečního záření apod. Je ale prokázáno, že za nižšího atmosférického tlaku krevní tlak stoupá a že za nižšího se lépe dýchá astmatikům.
Lidské tělo, které je nedílnou součástí přírody, přirozeně reaguje na výkyvy teplot, tlaku, na vítr, vlhko nebo naopak na sucho. Organismus v mladém věku, kdy je plný síly, se snadno s těmito přírodními vlivy vyrovná. Ve vyšším věku přibývá chorob a imunita se snižuje. Organismus se nestačí s prudkými výkyvy počasí vyrovnat a reaguje zhoršením zdravotního stavu. Nejcitlivějšími jsou kardiaci, lidé, kteří prodělali vážnější úraz, astmatici, revmatici a další oslabení jedinci. V seniorském věku počet meteosenzitivních prudce roste. Bolesti kloubů, zad, migrény, závratě, únava, potíže s dýcháním, deprese, nespavost, nervozita, ale i srdeční potíže jsou nejčastější projevy meteosenzitivity.
Z počasí můžeme i onemocnět. Existuje například tzv. fénová nemoc, kdy suchý padavý vítr na závětrné straně hor negativně ovlivňuje zdravotní stav člověka – vyvolává například migrény, ztěžuje dýchání a schopnost soustředění.
Mezi meteorotropní nemoci patří i srdeční a cévní onemocnění nebo infekční choroby jako je chřipka.
Biologické hodiny reagují na množství světla a další změny přicházející během celého roku. Tyto biologické hodiny jsou řízeny hormonem melatoninem, který je v mozku produkován epifýzou neboli šišinkou. Jeho produkce se zvyšuje za tmy a právě on způsobuje ospalost. Má však také vliv na produkci některých dalších hormonů a na činnost mozku. V zimě jsou dny krátké, světla je málo a melatoninu se ze šišinky vyplavuje více, což způsobuje únavu a ospalost. Nejjednodušší a zároveň nejúčinnější způsob jak s nedostatkem světla a melatoninem bojovat je dopřávat si zkrátka více světla - hned po ránu rozsvítit velké světlo v ložnici, a nespokojit se jen s malou lampičkou, podobným způsobem se chovat i přes den, a je-li to možné, i v práci. Ovšem pozor, abyste to s množstvím světla zase nepřeháněli a nestali se z vás nespavci. Organismus pravidelné střídání světla a tmy potřebuje a žádný z extrémů mu není prospěšný.
Když se začnou krátit dny, upadají někteří lidé do nevysvětlitelné deprese, jsou nevýkonní, špatně spí... Nejčastěji nastupují tyto příznaky v prosinci a ustupují s příchodem jara. Většinou tato deprese doléhá po třicátém roce věku a spíše u obyvatel oblastí s častými mlhami a oblačností. Denní světlo povzbuzuje tvorbu serotoninu, hormonu dobré nálady a naopak hormon melatonin, vylučovaný jen za tmy, je jakýmsi spouštěčem zimního spánku a jeho vyšší hladina v krvi může způsobovat dočasné psychické rozladění.
Na náš zdravotní i psychický stav mají vliv i jednotlivé fáze měsíčního cyklu. Je známo, že v době, kdy je měsíc v úplňku, se výrazně zvyšuje počet sebevražd a trestných činů. Možná jste si sami na sobě všimli, že při úplňku hůře usínáte a jste podrážděnější.
Někteří lidé jsou ale právě v této době nejvýkonnější a tvořivější.
#Bioklimatologie, Meteorotropie, Počasí, Civilizace, Člověk a Nemoc, Krásné je žít, Moudro pro tento den, Selský rozum,
