Ameriko, Ameriko! ... o čem je krása ženy?, #MeToo, Amerika, Civilizace, Debaty a názory, demokracie, Goodbye My Lover, Chytré ženy, Chytří muži, Penceův efekt

Cestování s pejskem dovoleno...

Takzvaný Penceův efekt dostal svůj název poté, co viceprezident USA Mike Pence prohlásil, že nebude obědvat o samotě s jinou ženou než se svou manželkou.

Jak řekl jeden personalista, už jen pracovní pohovor je dnes rizikovou záležitostí. "Co kdyby si špatně vyložila něco, co jsem řekl?" 

 Na základě rozhovorů s více než 30 vedoucími pracovníky právnických firem, investičních společností či bank agentura Bloomberg zjistila, že jsou tito lidé hnutím #MeToo vyděšeni.

Muži po celých Spojených státech v práci kontrolují své chování, aby se chránili před tím, co považují za nepřiměřenou politickou korektnost.

Nestačím se divit...co se stalo s lidmi...lůza všeho druhu "má roupy" a energii zla...

Prezident Trump po inauguraci

A nestačím se divit....co se děje

 Ti, co demonstrují za demokracii ničí soukromé majetky, ti/ty, co pochodují za práva žen (ale jinak proč ne, když mají pocit, že je to potřeba) se ale nechají vést propagátorkou šaríi s pochybnými vazbami, ti, co třímají transparenty "no war, peace" se chovají, jakoby se těšili, až to někde, v rámci udržení veřejného pořádku, bouchne, aby pak ukázali prstem a volali "my vám to říkali".

Ti co hlásají "no hate" ... nebudu komentovat. "Významné" osobnosti vydávají "mírumilovná" poselství. Ani si, jinak zřejmě valnou většinou, tito dobří lidé nevšimli, jaké se z nich postupně staly karikatury toho, čím chtějí být. Šašky. Někteří mí fb přátelé, kterých si, i přes odlišné názory, vážím, tomu tleskají. Nechávají se strhnout k zesměšňování, ( ta socha nahého Trumpa, v životní velikosti a barvičkách, v podstatě bez přirození, ovšem se všemi špeky a křečovými žilami... a rozhořčenými protesty "umělců" a studentů, když byla těmi nedemokratickými rasisty od policie odstraňována, to byl vrchol hnusu a trapnosti, ale dyť co, dyť ten Trump si nic jiného nezaslouží, že? - ne nelíbí se mi ani Obama zpodobněný jako opičák ani Zeman vytvarovaný do tvaru exkrementu, a pod.), osobním invektivám.

Děkuji všem, a to ze všech stran, kteří si zachovali slušnost, respekt druhému a toleranci.


Dagmar  Staub, sociální sítě

#Amerika, Cestování, Civilizace, Debaty a názory, Dies irae, Etické a humánní principy, Hloupost, Ideologie, Komunizmus, Můj pohled na svět, O nejvyšším dobru a zlu, Prezident

Syrie jako Afganistán? Teď se na další válečné dobrodružství do Sýrie vydali Rusové. Jejich tolik vychvalovaná údajně silná armáda má ovšem za sebou značný neúspěch ve stále probíhající ukrajinské kampani.

Osvoboditelé v Praze 1968

Rusko se rozhodlo udržet svoji pozici v Sýrii za každou cenu. 

Syrský režim socialistické strany Baas byl vždy spolehlivým vykonavatelem teroristických a válečných akcí ve prospěch Moskvy. Jen největším úsilím Izraelců bylo zabráněno vlastnictví jaderných zbraní a snahu Sýrie v této oblasti brzdí jen občanská válka. Teď se na další válečné dobrodružství do Sýrie vydali Rusové. Jejich tolik vychvalovaná údajně silná armáda má ovšem za sebou značný neúspěch ve stále probíhající ukrajinské kampani, jejich hybridní válka se proměnila v chaotickou občanskou válku a Rusům se vyjma problematického uloupení Krymu nepodařilo téměř nic. Možná stojí za to připomenout ruský vpád do Afganistámu, nic nedokáže předvést ruskou armádu v pravém světle jako tato pro Rusy tak nevydařená akce...
Sověti vtrhli do Afghánistánu 24. 12. 1979 a sovětští výsadkáři s jednotkami Specnaz se především zmocnily Salangského tunelu.
Dále obsadily klíčová letiště a vládní telekomunikační uzly v Kábulu. Počátkem roku 1980 byla situace na afghánských sněhem zasypaných silnicích pro sovětská vojska zoufalá (dorazilo 50.000 sovětských vojáků), zejména mezi Kábulem a Termezem, a současně vyvrcholil odpor proti sovětské armádě u průsmyku Salang v pohoří Hindukúš.
Poté, co sovětské speciální komando ze Specnaz zavraždilo prezidenta Amína a jeho syna, Kreml do funkce prezidenta dosadil svoji loutku, a KGB a GRU vytvořily novou afghánskou tajnou službu Chad/Khad, kterou řídily. Do afghánské armády nahnaly sovětské jednotky po rozbombardování vesnice všechny místní přežilé mladé muže, stejně se chovali mudžáhedínové, kteří muže nahnali do svých oddílů.
V roce 1985 Gorbačov ještě vojenské vítězství v Afghánistánu podpořil a sovětský tisk nejprve přinášel obrázky usměvavých sovětských vojáků, kteří v Afghánistánu budují sirotčince.
K roku 1983 Kreml připustil pouze 6 mrtvých vojáků, třebaže v té době měla sovětská 40. armáda již 6 262 mrtvých a 9 880 zraněných. Bombardováním horských vesnic i hustě zalidněných oblastí Sověti začínali každou vojenskou akci – mrtvé Afghánce nikdo nepočítal. Sovětské jednotky byly nedostatečně doplňovány 2x do roka nelegálně branci z Turkestánského vojenského okruhu, kteří za sebou měli pouze 6měsíční základní výcvik. Jednotky v Afghánistánu měly trvalý podstav, branci se svému odvodu snažili zabránit vyplácením vysokých úplatků, zejména z prominentních rodin.
Ve výcvikových střediscích bylo brancům řečeno, že jdou do spřáteleného Afghánistánu bojovat proti čínským a americkým žoldákům, po příjezdu do Afghánistánu však branci brzo zjistili, že jsou sami nenáviděnými okupanty v nehostinném terénu. Branci přišli bez bojové morálky, nebyli jakkoliv motivováni s mudžáhedíny bojovat, strach před bojem zaháněli drogami.
Drogy nakupovali za svoji výzbroj a munici, jiní se stali násilnickými lupiči, a na kontrolních stanovištích olupovali a vraždili afghánské civilisty, zejména kupce, kteří u sebe měli větší finanční částky.
Těžké sovětské ztráty pramenily i z toho, že se občas nevhodně rozmístěné sovětské jednotky postřílely navzájem, zejména v noci. Rádiová komunikace v horách nefungovala, jednotky nemohly komunikovat se svými veliteli, zatímco mudžáhedínové se i na velkou dálku dorozumívali dokonalým signálním systémem splývajícím s okolím.
Sovětští velitelé se spoléhali na letecký průzkum a informace zachycené z radiostanic, taktický průzkum v terénu neexistoval, což bylo hlavní vojenskou slabinou sovětských jednotek v Afghánistánu – jejich průzkum se zaměřoval jen na silnice, takže se jejich vojáci překvapivě ztráceli, či jednotky v průběhu mise nevycházely z údivu, a „úzkoprofilové“ vrtulníky byly sestřelovány jako kachny při honu (až do roku 1988, kdy mudžáhedíni dostali od USA ručně odpalované protiletecké střely Stingers, vládly ruské bitevní vrtulníky Mi-24 HIND zdejším nebesům).
Zato mudžáhedínové se v taktickém průzkumu vyžívali, a byli vždy dobře informováni, využívali i pastevce s dětmi a karavany – Kreml nedokázal zabránit průchodu karavan přes průsmyky z Pákistánu, naložené zbraněmi.
Tanky zde Kreml měl také, ale jejich použití v afghánském terénu bylo nemožné, Afghánistán byl válkou jen pro lehkou pěchotu, jež se držela obrněných vozidel. Sovětští pěšáci v horském terénu nesli výzbroj 16 kg těžkou, se kterou minimálně pochodovali 3 km, a protože se Kreml soustřeďovala na palebnou sílu, nikoliv na přesnost,táhli ještě kulomety o váze 34 kg bez stojánku, granátomety AGS-17 o váze 30,4 kg, a zásobní munici o váze 14,7 kg
Sovětské polní uniformy byly navrženy pro Evropu, nikoliv pro Afghánistán. Sovětské vojenské boty byly tvrdé a hlučné, naprosto nevhodné k pochodům horským terénem – vojáci si proto nazouvali obyčejné tenisky.
Sovětské spacáky nebyly nepromokavé, a navíc byly z bavlny, takže po prosáknutí v deštivém počasí v horách se změnily v těžké koule. Proto žádanou trofejí sovětských vojáků byly spacáky mudžáhedínů „made in the West“ – byly nepromokavé, teplé a lehké. Problémem sovětských jednotek v Afghánistánu byl dále heroin, opium, meningitida, malárie, žloutenka, tyfus, střevní průjem. Sovětské jednotky běžně nevykopávaly polní latríny, a vojáci močili a káleli všude kolem v hromadách odpadků, které vyprodukovali. Nejméně jedna třetina mužů byla v každé jednotce vážně nemocná. Chovali se tak, i když čekali v záloze na mudžahedíny, takže ti sovětskié vojáky cítili již na dálku. Dokonce na svých pozicích i kouřili, přičemž ruský tabák byl rovněž cítit na kilometry daleko. Příděly jídla dostávali v lesklých plechovkách odrážejících slunce, na horách je nebylo kam zakopat, pohazovali je kolem sebe, i na hlídkách. Vodka také působila, takže své spory řešily ručními granáty. Postrádali základní polní disciplínu, nebyli vycvičeni pro boj v horách.
Je nanejvýše pravděpodobné, že další ruské dobrodružství v Sýrii bude mít velmi podobný průběh. I když prezident Putin ve svém posledním projevu tvrdil že hospodářská situace Ruska je jen "kritická" a nikoli fatální a volal po širokém spojenectví proti terorismu brzy bude znát že na takovou akci Rusku dojdou prostředky. Doufejme, že západní svět odmítne spojenectví s Ruskem, bude dále přitvrzovat sankce a trvat na odchodu Rusů z Ukrajiny a hlavně Krymu. Každý akt spojenectví s Ruskem by jen znamenal posílení imperialistických ambic Ruska a udržení Asadova režimu.


Jindřich Čech, sociální sítě

Svobodný svět. Civilizace. Evropa na rozcestí. Islám a deprivace. Zkáza civilizace a evropských hodnot.

Toto je originální ilustrační obrázek

Naše civilizace končí.

Logicky a bez námahy  Pařížský masakr na migrační politice EU nic nemění, ujistil prezident Juncker. Islám prostě do Evropy v rámci diverzity patří a kdo s tím nesouhlasí, nechápe, o čem Evropa je, vysvětluje šéfka diplomacie Mogheriniová.

 Všichni se sem vejdou a my to zvládneme, opakuje Merkelová jako nakřáplá gramofonová deska.

Alkoholik Juncker bude vesele chlastat a žoviálně fackovat ministry a premiéry, dokud mu to evropský chalífát nezakáže. Mogheriniová bude islám objímat, dokud si ji nepodá nějaká parta islámských nadrženců.
Vlastně se na to možná už oba těší a nemohou dočkat: on neví, jak přestat, ona neví, jak začít. Na co se v islamizovaném Německu těší Merkelová, se zatím ani netuší, ale nebude to ani jedno ani druhé. A Sobotkovi asi někdo slíbil, že až prohraje volby, dostane trafiku v Bruselu. A my všichni ostatní? Sluníčkoví křesťané budou nadávat na neviditelné fašouny a xenofoby, s nimiž normální člověk nemůže žít, ještě když jim bude nějaký londýnský John podřezávat krk.
 Ateisté přestoupí na islám, protože „buď se k nám dáš, nebo tě zabijem“ je snadněji řešitelné dilema než bývaly důvody vstupu do KSČ.

Akorát si nebudou jisti, kdy jim podřízne krk nějaký sunnita, protože přestoupili k šiítům, nebo šíita, že přestoupili k sunnitům. Ale tak či onak budou konečně těm drzým ženským legálně a beztrestně moci napráskat, kdy se jim zlíbí. Ženy se zahalí od hlavy k patě, aby neprovokovaly.

 Buzíci se poshazují z žižkovské věže. Svatý Vít se promění v mešitu. Muzea a knihovny se zavřou a obrazy a knihy spálí. Koncertní sály se zbourají a muzika se zakáže. Emeritus chálif Schwarzenberg na svých panstvích ubytuje deset tisíc migrantů a zaměstná dvacet tisíc otroků, aby po nich uklízeli.

 Civilizace skončí. Říká nám to i biskup iráckého Mosulu, jemuž džihádisté vyvraždili nebo vyhnali křesťanskou komunitu. Na Blízkém východě křesťanství končí, posteskl si. Že jste nám nepomohli, vám Bůh odpusť. A teď už jen sledujte, jak se vám brzy začne dít totéž, varoval. A ač to v této chvíli vypadá děsivě, bude to možná vlastně z hlediska historie dobré, řekl tuhle v rádiu jakýsi antropolog. Vysvětlil to srovnáním s pádem Říma. Ten se sice jevil jako katastrofa, když z něho germánští vandalové udělali hromadu trosek, ale byla to vlastně záchrana civilizace jako takové. Totiž tím prý, že jestliže Řím ztratil životaschopnou energii, musela jej nahradit nová krev zdravých nezdegenerovaných barbarů. Díky nim pak mohla vzniknout nová vitální civilizace, jakou byl evropský středověk, renesance, průmyslová a vědecká revoluce, prosperující kapitalismus a demokracie. A jestliže se nacházíme v podobné fázi jako tehdy Řím, bude možná nejrozumnější se s tím smířit a integrovat tu nově přicházející vitalitu islámu. Beze srandy. Akorát ten antropolog zapomněl, že té nové vitální civilizaci trvalo sedm staletí se vyhrabat z negramotnosti, bídy, ušmudlanosti a bezpráví, během nichž se z evropské paměti vymazaly veškeré vzpomínky na římskou vzdělanost, techniku, umění a státotvornou organizaci. Srovnání věru patřičné. A pak se divme, když si nám prezident zabonmotuje, že tato země nepotřebuje antropology, nýbrž strojaře. On to možná taky myslel beze srandy. Tak tímto směrem spějeme, logicky a bez námahy. Zatím ještě pořád. Ledaže se hodně rychle stane něco hodně dramatického, co by to ještě zvrátilo.

Uzavření vnějších evropských hranic a migračních center na jejích okrajích, s důkladným kádrováním každého, kdo se sem dere.
Zákaz propagace islámských zákonů šaría. 
Obnova vzdělání stavějícího západní kulturu zpět na nejvyšší stupínek žebříku civilizačních hodnot. 

Ale víte, co? Já už vám to říkám a píšu patnáct let. Znovu a znovu a pořád dokola. A třeští mně hlava z toho, kolik lidí pořád trvá na smrti ve slepotě, hypnóze a náměsíčnictví. A už mě to unavuje. Přečtěte si to všecko podrobně, s vysvětlením historickým, filozofickým, náboženským, etickým a kdovíjakým ještě, v mé knížce Jak zabít civilizaci.

Benjamin Kuras

Počasí a meteosenzitivita u člověka. Lidské tělo reaguje i na počasí...biologické hodiny a melatonin.

USA - Socha Svobody

Lidské tělo reaguje i na počasí...

Meteotropní vlivy na zdraví člověka

Počasí velmi silně ovlivňuje naše zdraví. Například velká horka škodí srdci, chlad kůži a plícím, vítr játrům, vlhko slezině a sucho ledvinám. Nejhůře snášejí horka lidé s kardiovaskulárním onemocněním, se zimou se zase hůře vypořádají osoby chudokrevné. Vliv počasí na lidský organismus podrobně zkoumá bioklimatologie.

Lidský organismus je cyklickým změnám počasí přizpůsoben. Prudké výkyvy ale ne každý jedinec snáší dobře. Někteří lidé jsou citliví i na velmi malé změny – říká se tomu, že jsou meteorosenzitivní. Jsou schopni vycítit změnu počasí i několik dní předem. Nejčastěji je bolí hlava, klouby nebo svaly, může se jim i špatně dýchat, bývají ospalí a malátní. Vzácně se vyskytují i srdeční potíže. Meteorosenzitivní jsou asi 4% populace.

Někteří lidé jsou na změny počasí citliví natolik, že i změna tlaku před bouřkou u nich může vyvolat zvýšení srdeční frekvence a u osob se srdečním onemocněním i infarkt. Této přecitlivělosti se říká meteorotropismus.

Většina lidí je přesvědčena, že na zdraví člověka má největší vliv atmosférický tlak. Ve skutečnosti jsme ale denně ovlivňováni řadou dalších faktorů jako je např. vlhkost vzduchu, síla větru, intenzita slunečního záření apod. Je ale prokázáno, že za nižšího atmosférického tlaku krevní tlak stoupá a že za nižšího se lépe dýchá astmatikům.
Lidské tělo, které je nedílnou součástí přírody, přirozeně reaguje na výkyvy teplot, tlaku, na vítr, vlhko nebo naopak na sucho. Organismus v mladém věku, kdy je plný síly, se snadno s těmito přírodními vlivy vyrovná. Ve vyšším věku přibývá chorob a imunita se snižuje. Organismus se nestačí s prudkými výkyvy počasí vyrovnat a reaguje zhoršením zdravotního stavu. Nejcitlivějšími jsou kardiaci, lidé, kteří prodělali vážnější úraz, astmatici, revmatici a další oslabení jedinci. V seniorském věku počet meteosenzitivních prudce roste. Bolesti kloubů, zad, migrény, závratě, únava, potíže s dýcháním, deprese, nespavost, nervozita, ale i srdeční potíže jsou nejčastější projevy meteosenzitivity.

Z počasí můžeme i onemocnět. Existuje například tzv. fénová nemoc, kdy suchý padavý vítr na závětrné straně hor negativně ovlivňuje zdravotní stav člověka – vyvolává například migrény, ztěžuje dýchání a schopnost soustředění.

  Mezi meteorotropní nemoci patří i srdeční a cévní onemocnění nebo infekční choroby jako je chřipka.

Biologické hodiny reagují na množství světla a další změny přicházející během celého roku. Tyto biologické hodiny jsou řízeny hormonem melatoninem, který je v mozku produkován epifýzou neboli šišinkou. Jeho produkce se zvyšuje za tmy a právě on způsobuje ospalost. Má však také vliv na produkci některých dalších hormonů a na činnost mozku. V zimě jsou dny krátké, světla je málo a melatoninu se ze šišinky vyplavuje více, což způsobuje únavu a ospalost. Nejjednodušší a zároveň nejúčinnější způsob jak s nedostatkem světla a melatoninem bojovat je dopřávat si zkrátka více světla - hned po ránu rozsvítit velké světlo v ložnici, a nespokojit se jen s malou lampičkou, podobným způsobem se chovat i přes den, a je-li to možné, i v práci. Ovšem pozor, abyste to s množstvím světla zase nepřeháněli a nestali se z vás nespavci. Organismus pravidelné střídání světla a tmy potřebuje a žádný z extrémů mu není prospěšný.
Když se začnou krátit dny, upadají někteří lidé do nevysvětlitelné deprese, jsou nevýkonní, špatně spí... Nejčastěji nastupují tyto příznaky v prosinci a ustupují s příchodem jara. Většinou tato deprese doléhá po třicátém roce věku a spíše u obyvatel oblastí s častými mlhami a oblačností. Denní světlo povzbuzuje tvorbu serotoninu, hormonu dobré nálady a naopak hormon melatonin, vylučovaný jen za tmy, je jakýmsi spouštěčem zimního spánku a jeho vyšší hladina v krvi může způsobovat dočasné psychické rozladění.

Na náš zdravotní i psychický stav mají vliv i jednotlivé fáze měsíčního cyklu. Je známo, že v době, kdy je měsíc v úplňku, se výrazně zvyšuje počet sebevražd a trestných činů. Možná jste si sami na sobě všimli, že při úplňku hůře usínáte a jste podrážděnější.

Někteří lidé jsou ale právě v této době nejvýkonnější a tvořivější.


#Bioklimatologie, Meteorotropie, Počasí, Civilizace, Člověk a Nemoc, Krásné je žít, Moudro pro tento den, Selský rozum,