Historie a krásná země česká

Kashan -  siesta v Íránu

Pro paní Klotyldu I.

Klotylda Červnová: ....to si Jindřich vymyslel :) , jeho neláska (až pohrdání) k Čechům je známá; ale na rozdíl od Němců, Češi nikdy nepropadli nacistickému fanatismu...
To co paní Klotylda nazývá neláskou až pohrdáním je pouhý stud a odpor k tomu za co se vlastně Češi považují a jak nakládají se svou historií.
Češi vykládají svoji historii stejným způsobem jako když nějaká rodina má úplně blbé dítě a vykřikuje do světa že jejich dítě je tak chytré, že to nikdo nechápe a že šlo do učení na natěrače, protože se proti nim všichni spikli. Opravdu nemám žádný národnostní mindrák, dobře vím že Češi jsou stejní jako každý jiný národ a mnozí jedinci svoje kvality hlavně v cizině dostatečně prokázali. Němci, proti nimž se tak rádi Češi vymezují měli prostě štěstí v tom, že cca polovina Germánů byla součástí Římské říše a naučila se mnohé z jejích dovedností a kultury a druhá polovina zůstala svobodná a nezávislá. Mix těchto dvou náhod přispěl k mimořádným schopnostem pozdějších Němců. Je si také třeba uvědomit, že v době kdy se do české kotliny začaly trousit první skupinky Slovanů, existovaly už úspěšné a vyspělé germánské státy. 

Drobné archeologické nálezy datují příchod Slovanů na naše území někdy koncem šestého a v průběhu 7. století. Ale v téže době už zastavil Karel Martell (23. srpna 686 – 22. října 741) vpád muslimů a porazil je v bitvě u Poitiers. Brzy na to, zatímco v Čechách byla ještě historická tma, Karel Veliký prováděl reformu státní správy a nastal věk karolínské renesance... Ten germánský náskok začali Češi vyrovnávat až mnohem později, ovšem mnohokrát ve své historii již slibně započaté dílo prostě ke své škodě zničili. Po nástupu generace národního obrození byla už čeština zaostalý jazyk s chybějícím názvoslovím. I Palacký napsal své Dějiny národa českého německy protože jednak češtinu neovládal a ani by tento jazyk na takové dílo nestačil. Češi neměli tehdy žádnou literaturu která by stála za zmínku, neměli žádného Goetha, žádného Schillera, nikoho kdo by se mohl rovnat s Haydnem a Mozartem. 

Ale to není žádná hanba, každý národ někdy vstoupil do historie a někdy v ní dosáhl vrcholu. Hanba je to, že to co chybělo, se začalo padělat, vymýšlet a drze vylhávat. A mělo to ještě druhou stranu mince, pokud jsme nějakých úspěchů dosáhli byly upozaděny ve prospěch vylhaných faktů. Jen málo se například zmiňuje tzv. Mannheimská škola, jejímž zakladatelem byl český skladatel a hudební virtuóz Jan Václav Stamic. To je známo jen mezi odborníky.Vymýšlela se ale i povaha a údajná ušlechtilost českého národa. Jan Jeník z Bratřic (to je ten bílý lajtnant z F. L. Věka) sebral ohromné množství lidových písní a vyprávění. Ty ovšem českému vlastenectvu nebyly dost vznešené. Český lid zpíval například:
„Hejbalíček přes špalíček,
vítr s kundou klátí,
každá holka, která přijde,
musí nám to dáti.
Nešť je mladá nebo stará,
každá ráda picat dává,
až jí kunda od prdele
na tři pídě vstává."
Taková skutečnost se ale s obrozeneckým ideálem nesnášela. A nejen s ním: kupř. ještě Slovník českých spisovatelů (2000) jméno Jeníka z Bratřic ignoruje, zato píše o „sběrateli lidových písní“ Kollárovi, dále o Čelakovském (jenž prý „vzory pro původní tvorbu viděl v lidové slovesnosti“), Kamarýtovi (který se „věnoval sběru lidové slovesnosti a duchovních písní“) nebo B. M. Kuldovi (jenž „při sběratelské práci usiloval o maximální autentičnost záznamu, dokumentární věrnost a jazykovou přesnost“).
Jeník kupř. píše:
„Třebas já byl, panímámo, cikán,
přece já vám vaši dceru zfikám.
Zfikám ji, zflekám ji zázračnou metlou
přes tu její fanfrlinku vzteklou.“

Václav Hanka text upravil takto:
„Třeba já byl, panímámo, cikán,
jen dyž já vám vaší dceři vykám.“

K. J. Erben nahradil poslední dva verše verzí:
„Zfikám já vám Anduličku
metlou, metlou,
přes tu její košiličku
pěknou, pěknou.“

A pak tu byla skupina naprostých podvodníků které vévodil Václav Hanka též Váceslav Váceslavič (podle ruského vzoru) který už padělal i svá vysvědčení a mnohokrát byl přistižen při lži. Ten nedostatek literárních památek rovnou nahrazoval padělky. Další z této povedené partičky byl Josef Linda, blízký přítel Hankův který prý objevil první nalezený pergamen tzv. Píseň vyšehradskou. Dalšími podezřelým z podvodu byli František Horčička, J. W. Zimmermann, Pankrác Borč, Alois Svoboda a objevují se i další jména.
I jinde samozřejmě vznikaly podobné fikce, známe Ossianovy zpěvy či Písně Hiawathovi, známe úsilí ariosofistů ale nikde se vymyšlené mýty nestaly součástí národní historie tak jako jako u nás. Historici jako byl např. Václav Pekař byli odsunuti na periferii české historiografie. "Staré pověsti české" a historické romány Aloise Jiráska které nemají mnoho společného s realitou se staly základními kameny české historie, tak jak jí chce zarputile vnímat česká veřejnost.
Ovšem skuteční tvůrci a osobnosti si užili své. Nejvíce to odskákal chudák Tyl, kterého jeho kolega Kollár podlým udáním připravil o existenci, popliván byl Mácha, Borovskému nikdo nepřišel na pohřeb a Boženu Němcovou nechala česká vlastenecká společnost umřít hlady... Své si zažil i Mánes, Smetana atd.... Vůbec se ale například nezmiňuje fakt, že František Ladislav Rieger, přední český politik, obdržel od císaře šlechtický titul za usilovnou politickou práci ve prospěch českého národa! Místo toho se ale často tvrdí že Rakousko bylo žalářem národů...
Pak je tady celá plejáda jmen na která bychom mohli být hrdí ale ta hrdost se jaksi nekoná ponejvíce z neznalosti. Místo toho si počešťujeme Němce kteří pro české etnikum udělali opravdu hodně a z nevysvětlitelných důvodů je popíráno jejich němectví. Typický případem jsou zakladatelé Sokola Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner, tedy správně Friedrich Emmanuel Tirsch a Heinrich Anton Fügner.Stejně zavádějící a vylhaný je i výklad moderní historie. Jak můžeme postoupit dál a neopakovat stejné chyby když se k našim přešlapům nedokážeme postavit čelem?Jak můžeme napravit svá selhání když je oslavujeme jako národní úspěch, či považujeme za vinu někoho jiného? Jak můžeme vnímat současnost, když adorujeme vyslovené darebáky z naší nedávné historie a ty kteří by si zasloužili naší úctu ignorujeme či dokonce zavrhujeme? Nevyvratitelných faktů abychom se dobrali pravdy je dost, jen se jich nebát.
Tak to je milá paní Klotyldo podstata mé nelásky až pohrdání...

Jindřich Čech, sociální sítě

Diskuze to jsou otázky a názory i návrhy na jejich řešení. Kde dobré myšlenky sídlí? Selský rozum odpoví!

Romantické místo a pohodový den

Myslím, že nám hrozí pokušení probrat na sociálních sítích v bláznivém zrychlení celou řadu principiálních otázek. 
Bojím se přitom každého všelidového řešení problémů, které jsou nesmírně složité a vyžadují věcnou diskusi. Tak, jako mám hrůzu z multikulturní ideologie a z bezhlavého přijímání imigrantů z blízkého Východu, tak mám také hrůzu z antimuslimských verbálních orgií. Vedle svobody slova je totiž třeba bránit také svobodu vyznání. Miluju všechny ústavní svobody dohromady a každou zvlášť.

 To vůbec neznamená, že si představuji budoucí Českou republiku jako zemi posetou mešitami. Představuji si ji i nadále jako svobodnou a tolerantní zemi, která je jednak pluralitní, ale zároveň také bezpečná. Prostě bych tu chtěl maximálně varovat před jednoduchými soudy, podle nichž jsou vinni všichni muslimové nebo dokonce všechna náboženství. Za kriminální čin nese vinu vždy jen konkrétní pachatel. Za naivní multikulturní ideologii nese zodpovědnost každý, kdo ji bez smyslu pro realitu šíří. A za hnusný a nenávistný fanatismus nese vinu jak ten, kdo ho šíří a také i ten, kdo ho toleruje.

 Za slabou Evropu, která ztrácí svoji vitální sílu, své ideály a své civilizační kořeny nese zodpovědnost dohromady celá evropská společnost.


Pavel Šafr, sociální sítě

Počasí a meteosenzitivita u člověka. Lidské tělo reaguje i na počasí...biologické hodiny a melatonin.

USA - Socha Svobody

Lidské tělo reaguje i na počasí...

Meteotropní vlivy na zdraví člověka

Počasí velmi silně ovlivňuje naše zdraví. Například velká horka škodí srdci, chlad kůži a plícím, vítr játrům, vlhko slezině a sucho ledvinám. Nejhůře snášejí horka lidé s kardiovaskulárním onemocněním, se zimou se zase hůře vypořádají osoby chudokrevné. Vliv počasí na lidský organismus podrobně zkoumá bioklimatologie.

Lidský organismus je cyklickým změnám počasí přizpůsoben. Prudké výkyvy ale ne každý jedinec snáší dobře. Někteří lidé jsou citliví i na velmi malé změny – říká se tomu, že jsou meteorosenzitivní. Jsou schopni vycítit změnu počasí i několik dní předem. Nejčastěji je bolí hlava, klouby nebo svaly, může se jim i špatně dýchat, bývají ospalí a malátní. Vzácně se vyskytují i srdeční potíže. Meteorosenzitivní jsou asi 4% populace.

Někteří lidé jsou na změny počasí citliví natolik, že i změna tlaku před bouřkou u nich může vyvolat zvýšení srdeční frekvence a u osob se srdečním onemocněním i infarkt. Této přecitlivělosti se říká meteorotropismus.

Většina lidí je přesvědčena, že na zdraví člověka má největší vliv atmosférický tlak. Ve skutečnosti jsme ale denně ovlivňováni řadou dalších faktorů jako je např. vlhkost vzduchu, síla větru, intenzita slunečního záření apod. Je ale prokázáno, že za nižšího atmosférického tlaku krevní tlak stoupá a že za nižšího se lépe dýchá astmatikům.
Lidské tělo, které je nedílnou součástí přírody, přirozeně reaguje na výkyvy teplot, tlaku, na vítr, vlhko nebo naopak na sucho. Organismus v mladém věku, kdy je plný síly, se snadno s těmito přírodními vlivy vyrovná. Ve vyšším věku přibývá chorob a imunita se snižuje. Organismus se nestačí s prudkými výkyvy počasí vyrovnat a reaguje zhoršením zdravotního stavu. Nejcitlivějšími jsou kardiaci, lidé, kteří prodělali vážnější úraz, astmatici, revmatici a další oslabení jedinci. V seniorském věku počet meteosenzitivních prudce roste. Bolesti kloubů, zad, migrény, závratě, únava, potíže s dýcháním, deprese, nespavost, nervozita, ale i srdeční potíže jsou nejčastější projevy meteosenzitivity.

Z počasí můžeme i onemocnět. Existuje například tzv. fénová nemoc, kdy suchý padavý vítr na závětrné straně hor negativně ovlivňuje zdravotní stav člověka – vyvolává například migrény, ztěžuje dýchání a schopnost soustředění.

  Mezi meteorotropní nemoci patří i srdeční a cévní onemocnění nebo infekční choroby jako je chřipka.

Biologické hodiny reagují na množství světla a další změny přicházející během celého roku. Tyto biologické hodiny jsou řízeny hormonem melatoninem, který je v mozku produkován epifýzou neboli šišinkou. Jeho produkce se zvyšuje za tmy a právě on způsobuje ospalost. Má však také vliv na produkci některých dalších hormonů a na činnost mozku. V zimě jsou dny krátké, světla je málo a melatoninu se ze šišinky vyplavuje více, což způsobuje únavu a ospalost. Nejjednodušší a zároveň nejúčinnější způsob jak s nedostatkem světla a melatoninem bojovat je dopřávat si zkrátka více světla - hned po ránu rozsvítit velké světlo v ložnici, a nespokojit se jen s malou lampičkou, podobným způsobem se chovat i přes den, a je-li to možné, i v práci. Ovšem pozor, abyste to s množstvím světla zase nepřeháněli a nestali se z vás nespavci. Organismus pravidelné střídání světla a tmy potřebuje a žádný z extrémů mu není prospěšný.
Když se začnou krátit dny, upadají někteří lidé do nevysvětlitelné deprese, jsou nevýkonní, špatně spí... Nejčastěji nastupují tyto příznaky v prosinci a ustupují s příchodem jara. Většinou tato deprese doléhá po třicátém roce věku a spíše u obyvatel oblastí s častými mlhami a oblačností. Denní světlo povzbuzuje tvorbu serotoninu, hormonu dobré nálady a naopak hormon melatonin, vylučovaný jen za tmy, je jakýmsi spouštěčem zimního spánku a jeho vyšší hladina v krvi může způsobovat dočasné psychické rozladění.

Na náš zdravotní i psychický stav mají vliv i jednotlivé fáze měsíčního cyklu. Je známo, že v době, kdy je měsíc v úplňku, se výrazně zvyšuje počet sebevražd a trestných činů. Možná jste si sami na sobě všimli, že při úplňku hůře usínáte a jste podrážděnější.

Někteří lidé jsou ale právě v této době nejvýkonnější a tvořivější.


#Bioklimatologie, Meteorotropie, Počasí, Civilizace, Člověk a Nemoc, Krásné je žít, Moudro pro tento den, Selský rozum, 

O tom co se právě ve světě děje co je vytrženo ze smetiště internetu. Čemu lidé věří?

Motorkář věří pouze své mašině a image 

Připravil jsem

pro vás, co čtete tyto stránky převzatou úvahu, kterou byste na smetišti internetu možná minuli (je to něco jako fejeton a to Karel Steigerwald umí)

Zaujalo mne co píše Karel Steigerwald ...převzato z webu www.virtually.cz

Smutný pohled na všežravé dvojnožce 

Čemu lidé věří?

Američani na Měsíci nikdy nepřistáli. Zato dvojčata v NY si srazili k zemi sami. Svět řídí dvanáct skrytých židovských mudrců. Lidé vůbec mají různou rasovou hodnotu, Němci nejvyšší. Komunismus nastolí ráj na zemi. Bůh stvořil i Petra Hájka. Ovšem nejen jeho. Ale některé lidi stvořila opice. Praotec Čech byl na Řípu. Zavedení třicetikorunového poplatku zvyšuje úmrtnost kojenců. Svoboda je poznaná nutnost.
Bohatství vzniká zvyšováním státního dluhu. Hitler dožil v Argentině. Zdravotnictví a školství jsou zdarma. Bohatí lidé jsou darebáci. Sovětský svaz spasí svět a zavede ráj na zemi. Někteří psi rozumějí lidské řeči, ale sami naschvál mlčí. Gorbačova řídila FBI. Dubčeka taky. Plus Mosad. Američani skrývají v mrazáku mimozemšťana. Ropné koncerny tají v trezorech motor, který jezdí na vodu. Vše na světě je spojeno nitkami, za které tahají zednáři, komunisti, Al-Kajda, případně i romský král nebo nadnárodní koncerny.

Tomu všemu věří lidé. Možná miliony lidí.

Existují stovky dalších teorií, věd, kombinací nesmyslů a výroků, kterým se věří. Stačí číst předvolební hesla.

Normální je nekrást. Omyl, normální je krást, každý to ví.

Volební kampaně předvídají, že politické strany jsou schopné zařídit lidem blahobyt. Opak je pravda, činnost politických stran vede ke snížení blahobytu. Někdy malému, jindy velkému, podle aktivity partají. Blahobyt si lidé zařizují sami, bez nich. Ale většina lidí to od nich žádá a očekává, třebaže dobře vědí, že vlády se skládají z pitomců.

Proč se však věří, že tito pitomci mohou způsobit blahobyt, je záhadné.

Lidé prostě nejsou žádní racionální tvorové s mozky. Jsou to všežraví živočichové, žene je lačnost a raději uspokojují své emoce než svůj rozum. Pokud nějaký mají.

Politika je činnost, která právě s emocemi pracuje. O rozum se opírá sem tam někdo, většina politiků ráda pracuje s hloupostmi, kterým ty emocionální uzlíčky nervů s chutí naletí. Věří se ve šrotovné, že přinese pokrok a blahobyt, ačkoliv je to nesmysl pochopitelný každému, kdo se na minutu zamyslí. Lidé myslí, že přemisťování veřejných peněz, výnosů z daní, vládami z místa na místo je zdrojem blahobytu.

 Každý chápe, že když okrade člověk člověka a za získané peníze si koupí auto, okradený nezbohatne. Když to udělá vláda, i myslitelé větří zlepšení hospodářských poměrů v zemi. Přesto se šrotovným lidé vážně zabývají. Je to jako debata o existenci čarodějnic.
Když se lidem řekne, hoši, bude líp, stačí jen, abyste mě zvolili, uleví se skoro všem. Jako když hořely čarodějnice, což mělo odstranit mor a zahnat ďábla, který podobně jako bezplatné zdravotnictví nikdy neexistoval. Určité zlepšení však vidět je: plundrovat státní rozpočet a zadlužovat státní pokladnu je vůči lidem milosrdnější než upalovat poplatníky jako čarodějnice. Ostatně blahodárnost státních dluhů je velmi rozšířené bláznovství. Spousta lidí věří, že i jejich vlastní dluhy jsou příslibem blahobytu.

Smát se lidem, kteří nevěří v přistání na Měsíci, není správné. Podobným bláznovstvím je zamořené celé lidstvo, ale nikdo to nechce vidět.

Fanatismus Al-Kajdy je u nás v opovržení, ale je to jen půl století, co komunisti vraždili hlava nehlava lidi z podobných důvodů.

Zdroj: http://www.virtually.cz/index.php?art=18987

Čtěte více
např. "Věřím, protože to je absurdní" na webu je tu hledání, najde podrobnosti...!

CZportal, Fejeton, Internetové smetiště, Devastace zmar mafiánství lenost opilství, Selský rozum