Sen květin a mládí. Kam půjdeme teď?

Sen květin a mládí. Kam půjdeme teď?

Protože na počátku naší velmi mladé demokracie 

přišla do společnosti celá řada jevů a vlivů, na které jsme vůbec nebyli připraveni. Nebyli jsme pro ně vychováni a byly pro nás zcela nové. Mimo jiné třeba konkurenční ekonomický boj.

 Dnes jsme velmi často otroky bank, vlastní poživačnosti, rozežranosti, touhy mít se lépe. Celá řada lidí prožívá velmi hluboké vlastní příběhy, kdy jsou v dluhových pastích.  

Chtějí dopřát vše dobré své rodině a tak se čím dál více zadlužují. S tím přichází strach o práci, o selhání, tedy ten tlak na to, že musíte být jedinečný, obstát za každých okolností je ještě umocněn vlastním strachem o to, že třeba přijdete o zaměstnání a podobně.  
To je celá řada velmi zásadních stresujících faktorů, které jsou skutečně blízko vás, protože řada lidí prožívá strach o to, jaká bude realita dalších týdnů a měsíců, kdy mohou třeba přijít o zaměstnání a nebudou schopni uspokojit své výdaje a svůj životní standard.

 „Jsme velmi často otroky bank, vlastní poživačnosti, rozežranosti, touhy mít se lépe.“ Andrej Drbohlav

 Změna životního tempa před těmi dvaceti, pětadvaceti lety způsobila, že se lidé museli hodně přizpůsobit naprosto novému, dravému prostředí, ve kterém rázem nemají moc šanci utéct, nemají tu možnost se za někoho schovat.

To je počátek, kdy se sázela ta drobná semínka vzdálení se vlastním dětem, neschopnosti jim naslouchat, protože je nedostatek času a sil, kdy ten dospělý prostě má celou řadu jiných věcí, kterým se musí věnovat a tak dále.


Andrej Drbohlav,  rozhlas.cz/dvojka/

Čína své představy o budoucím vývoji světu zatím nabízí hlavně na poli diplomatickém a ekonomickém, Rusko od verbální asertivity přešlo k použití fyzické síly.

 Jens Stoltenberg, generální tajemník Aliance, přednesl před oběma komorami Kongresu. 

ČESKO lidé s mindráky a psycho - chudáky

velmi důležitý projev....Světem zní stále silněji hlas Číny, Ruska, Indie nebo Brazílie, které se vcelku pochopitelně snaží nastolovat svoji agendu a postupně se naučily své názory prosazovat se stále rostoucí asertivitou.

 Zatímco Čína své představy o budoucím vývoji světu zatím nabízí hlavně na poli diplomatickém a ekonomickém, Rusko již od verbální asertivity přešlo k použití fyzické síly. 

Proto je třeba, aby se stejnou razancí zazněl i hlas náš, aby se i Západ nezdráhal říci, jak a proč vnímá současný svět a co jsme odhodláni udělat pro to, aby i nadále odrážel i naše představy, potřeby a zájmy. Za Českou republiku se jednání ve Washingtonu zúčastnil ministr zahraničí Tomáš Petříček, dnes viditelně nejvíce prozápadní politik vládní koalice. Hlavními tématy jednání ministrů zahraničí bylo Rusko, Smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu mezi Washingtonem a Moskvou, boj proti terorismu, kybernetická bezpečnost a angažmá v Afghánistánu.

Podle webu České televize Petříček Stoltenbergův projev ocenil. „My se chceme především zaměřit na posílení odstrašujících kapacit Severoatlantické aliance, tak, aby konflikty nevznikaly,“ řekl Petříček.

Snahou je ale podle něj zároveň vést s Ruskem dialog. „Nechceme jej izolovat. Chceme nalézt shodu na řešení některých zamrzlých konfliktů,“ doplnil. Je mír, tak k čemu NATO?

Ministrovy názory – byť možná ne zrovna tento citovaný výrok – naráží v Česku na zásadní opozici, a to jak v Parlamentu, tak i na Hradě. Vedle těch, kteří dlouhodobě a programově odmítají naše spojenectví s USA a členství v NATO jako takové, se periodicky objevují hlasy, které bezpečnost vnímají jako cosi v podstatě druhotného.

NATO Kemel to nakreslil třeba doložit i hloupému...

Přednost by podle nich měly dostat jiné, prý důležitější a naléhavější potřeby, od ochrany životního prostředí až po zdravotnictví a vzdělávání. Naposledy se v tomto smyslu vyjádřil na stránkách Lidových novin známý vědec, molekulární imunolog Václav Hořejší (LN, 10. 4. 2019).I kvůli těmto hlasům je užitečné přiblížit si Stoltenbergova slova, neboť umožňují pochopit, proč je bezpečnost neoddělitelně spojena se všemi dalšími atributy života svobodných demokratických společností, jakou je i ta naše.Generální tajemník v projevu s názvem „NATO: dobré pro Evropu a dobré pro Ameriku“ zhodnotil uplynulých sedm desetiletí, vyjmenoval krize, kterým NATO úspěšně dokázalo čelit, a jejich prostřednictvím demonstroval skutečnost, že výzvy, před nimiž stojíme dnes, jsou v mnohém odlišné. Přesto ale podle něj není žádný důvod propadat skepsi a panice z toho, že na rozdíl od 90. let minulého století, kdy zdánlivě nastal „konec historie“, je opět Aliance vystavována zkouškám.

Stoltenberg zdůraznil, že po celou dobu historie Aliance dobře prokazuje, že je schopna výzvy zvládat a pružně na ně reagovat. A to si u nás – snad i proto, že jsme prvních padesát let stáli mimo, respektive na opačné straně – dostatečně silně neuvědomujeme.

Analýza od Michal Romancov zkráceno pro bloger.com

Ukázka z posledního projevu... „NATO: dobré pro Evropu a dobré pro Ameriku“

MŮJ POHLED NA SVĚT. Takzvané demokratické strany by si měly připomenout odchod demokratických ministrů z vlády v roce 1948. Byli okamžitě nahrazeni komunistickou soldateskou.

Cinkat klíči Václav Havle nestačí...

Nefalšovaná marxistická normalizace je tady!

 Volební neúspěch komunistů je samozřejmě vítaný ale nesmíme zavírat oči před jejich novými mutacemi, Piráty a SPD. Většina z nás opojená pádem komunismu před téměř třiceti lety měla nerealistické představy o budoucnosti a neviděla, že se levičáci v nejistotě z budoucnosti jen na čas zapouzdřili.

 Zdá se, že i proklamované spojenectví Babiše a Zemana může být jen bojem kdo z koho, boj různých frakcí ruských tajných služeb. A bude hůř. Takzvané demokratické strany by si měly připomenout odchod demokratických ministrů z vlády v roce 1948. Byli okamžitě nahrazeni komunistickou soldateskou. Jejich odmítání vlády s AB bude mít pouze ten výsledek, že budou nahrazeny někým jiným, to jest komunisty, SPD případně Piráty. Současný stav nepřišel jen tak náhodou. Už od Andropova nástupu k moci a zejména za Gorbačova se dávala dohromady parta která řešila závažné dilema: jak "odejít", aniž odejdeme. Tuto skupinu lidí tvořili převážně lidé z KGB a MZV, mezinárodního oddělení ÚV a výzkumných ústavů založených na popud Andropova.

Jeden takový ústav a jeho osazenstvo známe dosti podrobně - Prognostický ústav řízený bývalým poradcem Che Guevary Waltrem Komárkem a jeho osazenstvem, Václavem Klausem, Milošem Zemanem, Janem Mládkem, Vladimírem Dlouhým, Miloslavem Ransdorfem a dalšími podobnými kteří ovlivňují vývoj státu po roce 1989. 

Nic lépe neilustruje skutečnou tvář prognosťáku než jeden jeho člen - Karel Köcher, československý a sovětský špion v USA, vyznamenaný nejvyššími sovětskými řády. Tato skupina měla také za úkol přetransformovat tvrdý administrativní a represivní systém v jemnější, a manipulovatelnější. Nikdo kromě profesionálních manipulátorů a lhářů by si také s podobným úkolem nedokázal poradit. Tuto rafinovaně šalebnou hru vnímali občané a politici svobodného světa a i světa porobeného jako pozitivní posun k lepšímu. Nic ale nebylo vzdálenějšího pravdě, byl to jen švindl který se odehrával v přímém přenosu.
Profesionální lhář Gorbačov nelhal jen v jednom - jeho politika byla vskutku leninská. Jako dobrý Leninův žák dobře věděl že on i jeho hoši si mohou dovolit vše co se jim zlíbí, ovšem jen když budou držet v rukou moc. Reformy které tak uchvacovaly svět měly jen mizivou hodnotu a zastíraly připravovanou novou ruskou globální expanzi.

Zlý pes pseudo-demokracie je černý
na pohled rudé barvy už ne...

Sovětský svaz byl ekonomicky na dně a jako řešení se jevilo poskytnutí republikám SSSR které už režim nemohl dál vydržovat osamostatnění. Nebylo také už dost sil udržet v pevném svazku satelitní země, faktické sovětské kolonie. Impozantní proměny v komunistickém světě v roce 1989 zůstávají dodnes jen špatně vysvětlovaným aktem který nikdo nemá zájem uvést na pravou míru. Jediné šetření proběhlo jen v Československu, to ukázalo že všechny počáteční etapy nepokojů které vedly k pádu Jakešova režimu řídila Stb a byly organizovány generálem Aloisem Lorencem podle pokynů náčelníka výzvědné správy KGB generála Viktora Gruška.

 To potvrdil při pátém výročí "sametu" na televizní obrazovce sám Lorenc, ovšem dodal, že svůj úkol nezvládli, protože v důsledku revoluce měli v plánu dostat k moci liberálního komunistu a ne Václava Havla. Dav cinkající klíči se stal jen ochotným sborem který hrál podle kremelských partesů. Václav Havel se sice stal morální ikonou politických změn ale jeho politika byla značně nepraktická a víceméně přispěla k beztrestnosti komunistických zločinců.

Ostatně pod jeho vlivem nikdo ani neprotestoval proti premiéru Čalfovi, autorovi pendrekových zákonů. Výsledkem je stále neusazená společnost, neexistence střední třídy a vláda zavrženíhodných politických elit.

Jindřich Čech, sociální sítě

ANALÝZA, Debaty a názory, O nejvyšším dobru a zlu, Manipulace, Rusko a zlo, Tenkrát na východě

Okamžitě po únoru 1948 nedělalo NKVD a jeho agenti nic jiného než že kopírovalo činnost nacistů a zvláště Gestapa.

TENKRÁT NA VÝCHODĚ

Hlavní úder směřoval proti vrstvě lidí kteří se odmítali stát ruskými poddanými. Rusové pracovali mnohem efektivněji, důkladněji a nemilosrdněji než nacisté. NKVD měla ostatně mnohem kvalifikovanější kádry, letitou zkušenost s ničením menších národů, propracovanější sociálně-politickou demagogii a navíc se mohla v případě někdejších agentů Gestapa převzatých Sověty opřít o lidi se značnou místní praxí. Každé slovo československých politiků, byť i věrných komunistů, bylo pod dohledem NKVD a výjimky se nepovolovaly.
Armáda a policie prošla drastickou rekonstrukcí stejně jako předtím v Litvě, Lotyšsku, Estonsku, Ukrajině, Gruzii a Arménii. Došlo také na mouřeníny kteří udělali tu první špinavou práci.

 Do kriminálu a někdy i na šibenici putovali Smrkovský, Slánský, Závodský, Pavel a další.  Nakonec došlo i na osoby nejvěrnější, ale opotřebované a vědoucí příliš mnoho. MV opouští Václav Nosek, chvilku se ještě potácí na politické scéně ale roku 1955 jde na prohlídku do státního sanatoria, a jak se vyjádřil bývalý zaměstnanec této instituce Zdeněk Morges (pravá ruka náčelníka vyšetřování Stb Jaroslava Kubíka) - Nosek dostal pilulku - stejnou jako předtím Klement Gottwald a podle tvrzení agenta Soldáta i o dva roky později i Antonín Zápotocký. I tyto "osobnosti" jako byl Nosek a Gottwald, posléze dobře věděly jakému ďáblu sloužily a jaký osud připravily svému státu a jeho občanům. Možná že z té smlouvy s ďáblem nebylo úniku, ale přinejmenším se o něj ani nepokusily.

Počkaly si na svou pilulku, Gottwald u své láhve milovaného koňaku. U jaké láhve čeká Zeman?

Jindřich Čech na sociální síti

PŘESNÝ OBRÁZEK událostí a české historie. Tady bude slušným lidem zle i od žaludku. Volí a jsou voleni psychopaté lůza i nenávist v čele se závistí šeredou!

Evropská unie není na prahu rozpadu, dělá mnohé chyby ale žádné které se nedají napravit...

Sedíme na prdeli nebo ne? V Londýně nedávno seděl...
Už ne - volte lavičky Češi je nemají!

 Myšlenka sjednocení Evropských států je už dosti letitá a do praxe ji uvedla především možná největší kontinentální politická osobnost poválečné Evropy, Konrád Adenaeur a jeho partneři de Gasperi a Schuman. 

Problémem ovšem je ale infiltrace nejrůznějších typů kryptokomunistů do vedoucích orgánů EU. 

Ti z českých voličů kteří na EU nadávají, by si měli uvědomit že i jejich hlasy poslaly do Evropského parlamentu takovou obludnost jako byl poslanec Ransdorf a když se podíváme na ty ostatní je to moc hezká sbírka kreatur.
Ti, kdo by si přáli vystoupení z EU či její rozpad si patrně vůbec neuvědomují že Československo a později Česká republika si nikdy jako stát nedokázala získat politické a hospodářské renomé. Česká politika odjakživa připomíná rej exhibujících bláznivých, zlodějských lhářů a díky tomu se na nás okolní svět dívá skrz prsty i když to při své slušnosti neříká nahlas. 

Češi jsou proslaveni svým kverulantstvím a kňouráním a to by se případným vystoupením z EU opravdu nezměnilo. 

Svoji nedostatečnost české etnikum omlouvá mýtickými bajkami: za Rakouska jsme tři sta let trpěli, první republika nebyla celá léta na pokraji státního bankrotu ale naopak patřila mezi deset nejvyspělejších států světa, republiku jsme proti nepříteli nemohli bránit a i když se žádná zrada nekonala tak jsme byli zrazeni, svoji svobodu jsme si vybojovali a loupežné vraždění sudetských Němců bylo hrdinstvím. 

Komunistům lokajsky poklonkovala většina a komunistickou stranou prošlo 2,5 milionu lidí ale celý národ trpěl komunistickou vládou. 
Teď mají čeští nacionalističtí vidláci další výmluvu, jsme vykořisťováni EU ale jak jinak, evropské peníze nám nesmrdí. V meziválečném období byli Češi nejméně oblíbeným národem Evropy. Teď to patrně nebude jiné...
Tápání a omyly české společnosti jako je například volba prezidenta Zemana je způsobena tím, že značná část obyvatel pochází z nejnižších poměrů a to nejen společenských ale především morálních. Spousta lidí kteří uměli vzít život do vlastních rukou emigrovala (snad 1 milion) a tenhle trend pořád platí. 

Tvrdé lidové jádro, továrenský proletariát, potomci sluhů, podomků, čeledínů a služek jsou ti kteří volí Zemana, komunisty a levici a touží po vládě silné ruky. Přetrvává v nich nenávist ke všemu co je převyšuje a závist spojená s podlostí lokajů. 

Pověstné lidové české hulvátství se stalo normou chování. Politické elity které byly zvoleny ve svobodných volbách jsou přesně odrazem tohoto stavu. O kterém z politiků můžeme říci že není diletantský psychopat? O které politické straně můžeme prohlásit, že ta umí vládnout a dokázala vytvořit prosperující stát s respektovatelnou justicí? 

V čele státu se vystřídali v podstatě všechny hlavní strany. Průběh byl zhruba stejný, zvyšování státního dluhu, diletantská řešení všeho co vlády dostaly na stůl a úpadek zdravotnictví, školství a veřejných služeb. Žijeme nad poměry, vyšší úroveň financují obrovské dluhy a nikdo se nestará o to, kdo je zaplatí.

 Dostáváme dotace z EU a tím látáme díry v rozpočtu. Tatíček Klaus - Pružinský nás nabádá k vystoupení z EU. Uvědomují si ti, kteří s ním souznějí,že to bude pád ekonomiky, a nástup ruských pořádků?

Jindřich Čech, sociální sítě internetu

#Analýza, Bilance, Devastace zmar mafiánství lenost opilství, Pravda, Můj pohled na svět, české hovory na netu, Český web

Cílená reklama, Názory, Debaty a názory, Analýza, české hovory na netu, Prdizlíci, Pravda, Aktuální info, Můj pohled na svět!

Politika z lavičky JE PESTRÁ!

Ad preference ANO: Jako propagandista a píárista vás snažně prosím, přestaňte s těmi naivními výkřiky, jaktože má ANO tolik procent. 

Dokud bude mít Babiš Impuls a Nova s Primou budou říkat v zábavních pořadech, jaký jsou to se Zemanem státníci, bude to pořád tak a nikdy se z toho nevyhrabem. Preference se kua nedělají ve zprávách!!! Co jste si mysleli, že Tonda z autoservisu bude koukat na Události, pak se Z A M Y S L Í  a udělá si nějakej názor? Kde to sakra žijete? Na týhle ruský estrádě se vyrábí názory obrázkama a v pořadech jako je Prostřeno.
Názory obstará v ruském scénáři Kazma, ne nějakej zas....ej politolog, uspavač hadů a host ČT po 22. hodině, když na Nově zrovna dávají Kameňák. Se už proberte z tý intelektuální agonie a pochopte, že preference vyrábí Kašpárek a Šmidra jako za Matěje Kopeckýho. Rusové to pochopili dokonale.


Sociální sítě A.Alvarova.


#Cílená reklama, Názory, Debaty a názory, Analýza, české hovory na netu, Prdizlíci, Pravda, Aktuální info, Hloupost, Komentáře, Můj pohled na svět

Prognóza přátel na Timeline...Svět je prostě jinde! Komentář, Analýza, Rusko a zlo, Evropská unie, Francie

Svíčky Praha Francie Pieta

Dovolil bych si předpovědět, že volby ve Francii vyhraje Le Pen ale velmi těsně.

Zcela jistě nevystoupí z EU ale položí jí nůž na krk a v tomto případě to bude pořádný kus železa.

EU se velmi odchýlila z cesty kterou naplánovali její zakladatelé, ctihodní pánové Konrád Adenauer, Robert Schuman a Alcide de Gasperi a je třeba jí tam vrátit. Sovětský svaz, dnes tedy jeho pohrobek Rusko sjednocenou Evropu sledovalo s podezřením a odporem. Po letech se tento nepřátelský postoj zmírnil, zvláště když se do vedení EU dostali jejich lidé, ale rozpad EU je to co si Rusko přeje nejvíce.
I když částečně Rusové financovali Le Pen, určitě to bude zcela vyhozená investice, dnes je tady staronová mocnost, Trumpova Amerika a ta bude mít pro Francouze mnohem větší přitažlivost než nějaké Rusko a jak se zdá Le Pen je velmi přizpůsobivá... Patrně to bude jen další zpackaná politická operace Ruska. Pro v unijních úřadech pevně usazenou politickou šlechtu to ale musí být zlý sen, stačí se podívat na Spojené státy, tam zhrzenost těchto elit přesahuje všechny možné rozměry.
Svět je prostě jinde, o jeho budoucnosti rozhodují v utajené shodě USA s Čínou a kdo se nepřipojí, dostane se na druhou kolej. Můžeme doufat, že to Francie provede správně protože jinak skončí jen jako zajímavá turistická destinace....


Jindřich Čech, sociální sítě

Českoslovenští Němci byli Čechy o veškerý majetek okradeni a vyhnáni.

Jen ilustrační obrázek....z Prahy

Česká protiněmecká nenávist, případně strach z jejich možné nadvlády má hluboké kořeny. Když vysoká šlechta a panovníci zvali do země prostřednictvím lokátorů nové osídlence z mnohem vyspělejší západní kultury, tedy z tehdejších německých zemí a svobodných měst, podporovali jejich přistěhování podobným způsobem jakým jsou dnes investiční pobídky. 

Tito nově příchozí byli vědomostně a technologicky lépe vybaveni než stávající obyvatelé a tak samozřejmě rychleji zvětšovali svůj majetek a stávali se dominantní hospodářskou silou. Drobná šlechta která si nemohla dovolit podporovat takové akce se samozřejmě stavěla k nově příchozím nepřátelsky a vůbec je v jejich závisti nebrzdilo ani to že prospěch z tohoto vývoje měla celá země. V moderní době o nevraživosti česky mluvících vůči německy mluvícím v českých zemích jako první referoval Bernard Bolzano v roce 1816. Božena Němcová v roce 1850 napsala, že Němci českých zemí by měli být vyhnáni za hranice, kam patří, aby se nemohli obohacovat na úkor Čechů. V úřední zprávě z Prahy z ledna 1851 ministru vnitra Alexanderu von Bach se popisovalo: „Rok 1848 způsobil, že se z mnoha jinak hodných a rozumných lidí stali blázni… Fixní idea těchto nemocných spočívá v tom, že Češi jsou vlastně opravdovými pány a vlastníky země; Němci naproti tomu pouze přivandrovalci, vetřelci a kolonisté, kteří se musí ve všem přizpůsobit a podrobit původním obyvatelům, tedy pánům v zemi; rovnoprávnost mezi Čechy a Němci nemůže tedy vůbec existovat, neboť Němci nemají vůbec žádná svoje vlastní práva… 

Jestliže se Němci Čechům nepodrobí, pak se musí vyhnat pryč ze země a pobít, neboť jen Češi sami mohou a smějí vládnout v této zemi.“ Za přibližně jedno století se Čechům přání vyplnilo: českoslovenští Němci byli Čechy o veškerý majetek okradeni a vyhnáni. Resentiment proti Němcům promítající se do nenávisti proti německé kancléřce a do obav ze ztráty národní samostatnosti pod německým panstvím je dosud v české společnosti, takže by stačilo jen uplatnit populismus a s trochou charismatu zaútočit na pudy českého elektorátu. Vystoupení ČR z EU by pak vmžiku bylo spolehlivě zaručeno.

Na tomto smýšlení vůbec nic nezmění fakt, že vyjma období II. světové války byli vztahy Němců k Čechům přátelské a vstřícné a díky tomu že bylo české etnikum obklopené německými územím bylo ušetřeno konfliktů které zuřily mezi ostatními slovanskými etniky. Nic nemůže víc ilustrovat vztah německých elit shromážděných ve frankfurtském parlamentu k Čechům než dopis Františku Palackému. Oficiální zvací dopis Frankfurtského národního sněmu nikterak nežádal, aby se Češi rozplynuli v německém národním státě. Navrhoval vytvořit spolek svobodných národů, oslovoval Čechy jako bratry a spojence:
„Vaši panovníci nosili německou korunu, vaši muži zasedali v německé radě, vaše města jsou sídlem německého vzdělání a vědy. Byli jsme vaší ochrannou stěnou proti západu, vy jste byli naší záštitou proti východu. Důvěřujte nám, pro nás je národnost posvátnou. Ve jménu práva a svobody… přijměte místo, které vám v našem středu náleží". 

Patrně není třeba dodávat že Češi se k této výzvě obrátili zády.
Výroky tohoto parlamentu také zvláště ležely v žaludku Karlu Marxovi, který je zlobně odsuzoval. Není divu, že lidská svoboda je pro jeho následníky stále nepřítel číslo jedna stejně jako pro české nacionály.

Stále platí co napsal historik Josef Pekař: „Smysl českých dějin je, že Čechové, kdykoli se dopracovali vysoké úrovně svobody a samostatnosti, podvrátili sami obojí vzápětí nedostatkem rozumné umírněnosti – a to jak v oboru života politického, tak duchovního“.

Jindřich Čech, sociální sítě

Co by znamenalo kdyby syrský režim disponoval jadernými zbraněmi a ukončil občanskou válku?

Jen málokdo tuší co je prapodstatou občanské války v Sýrii a nechuti k jejímu ukončení.

Z historie Ameriky LIFE ilustrační obrázek. Prohlížejte
ve zvětšení (klik do obrázku)

Na jedné straně diktátor Asad podporovaný a vyzbrojovaný Ruskem a na druhé strané síly opozice včetně takzvaného islámského státu, tajně podporovaného také Ruskem, které tím drží Asada ve svém táboře a zabraňuje mu v možném jednání se západem. V roce 2008 bylo izraelskými letadly, kterým se podařilo proniknout možná nejlépe střeženým vzdušným prostorem na světě, zlikvidováno přísně utajované syrské jaderné zařízení. Tento reaktor byl již těsně před dokončením a poslední díly přivezly do Sýrie severokorejské lodě.

Vzápětí Izraelci prezidentu Asadovi oznámili, že tento nálet nezveřejní a Asad ve smyslu, nemohlo být zničeno co neexistuje, také mlčel. Syrská média se pouze zmínila, že bylo několik izraelských letadel zahnáno ze syrského vzdušného prostoru.  To ovšem nestačilo. Syřané měli dostatek prostředků a znalostí včetně pomoci Ruska a Severní Koreje, aby toto zařízení bylo obnoveno a do pěti let mohla Sýrie disponovat atomovými zbraněmi. Vůdčí organizátor celého syrského jaderného programu, nejbližší Asadův spolupracovník generál Mohammad Sulejman se stal pro Izrael nebezpečím číslo jedna.

Dvěma sniperům tajné jednotky Giddon se podařilo překonat mimořádnou generálovu ochranu a v potápěčských oblecích se vynořili na pobřeží jižní Sýrie a zabili Sulejmana ranami do hlavy a krku při večírku na terase jeho vily v Tartusu. I když se syrský jaderný program zdržel, je snaha o jeho další pokračování.
V tom ale nejvíce brání občanská válka. I když jednotky Islámského státu by se daly zlikvidovat velmi rychle, je pořád lepší občanská válka v Sýrii, než jadernými zbraněmi vyzbrojený diktátorský syrský režim. Prezident Asad je věrným spojencem Ruska, Sýrie byla vždy podporovatelem a vývozcem terorismu pod taktovkou dříve sovětských a dnes ruských tajných služeb.
Co by znamenalo kdyby syrský režim disponoval jadernými zbraněmi a ukončil občanskou válku?
Zkázu Izraele, trvalé ohrožení Středomoří a další další rozšiřování ruské dominance. K tomu je třeba připočíst ruskou vojenskou základnu v Tripoli a je zjevné proč nikdo nehodlá vojensky zasáhnout proti IS.

 Všichni kdo pláčou nad osudem syrských uprchlíků, by si měli uvědomit že válka která je vyhání ze Sýrie, zároveň chrání Evropu před možnou jadernou katastrofou.


Jindřich Čech

Svobodný svět. Civilizace. Evropa na rozcestí. Islám a deprivace. Zkáza civilizace a evropských hodnot.

Toto je originální ilustrační obrázek

Naše civilizace končí.

Logicky a bez námahy  Pařížský masakr na migrační politice EU nic nemění, ujistil prezident Juncker. Islám prostě do Evropy v rámci diverzity patří a kdo s tím nesouhlasí, nechápe, o čem Evropa je, vysvětluje šéfka diplomacie Mogheriniová.

 Všichni se sem vejdou a my to zvládneme, opakuje Merkelová jako nakřáplá gramofonová deska.

Alkoholik Juncker bude vesele chlastat a žoviálně fackovat ministry a premiéry, dokud mu to evropský chalífát nezakáže. Mogheriniová bude islám objímat, dokud si ji nepodá nějaká parta islámských nadrženců.
Vlastně se na to možná už oba těší a nemohou dočkat: on neví, jak přestat, ona neví, jak začít. Na co se v islamizovaném Německu těší Merkelová, se zatím ani netuší, ale nebude to ani jedno ani druhé. A Sobotkovi asi někdo slíbil, že až prohraje volby, dostane trafiku v Bruselu. A my všichni ostatní? Sluníčkoví křesťané budou nadávat na neviditelné fašouny a xenofoby, s nimiž normální člověk nemůže žít, ještě když jim bude nějaký londýnský John podřezávat krk.
 Ateisté přestoupí na islám, protože „buď se k nám dáš, nebo tě zabijem“ je snadněji řešitelné dilema než bývaly důvody vstupu do KSČ.

Akorát si nebudou jisti, kdy jim podřízne krk nějaký sunnita, protože přestoupili k šiítům, nebo šíita, že přestoupili k sunnitům. Ale tak či onak budou konečně těm drzým ženským legálně a beztrestně moci napráskat, kdy se jim zlíbí. Ženy se zahalí od hlavy k patě, aby neprovokovaly.

 Buzíci se poshazují z žižkovské věže. Svatý Vít se promění v mešitu. Muzea a knihovny se zavřou a obrazy a knihy spálí. Koncertní sály se zbourají a muzika se zakáže. Emeritus chálif Schwarzenberg na svých panstvích ubytuje deset tisíc migrantů a zaměstná dvacet tisíc otroků, aby po nich uklízeli.

 Civilizace skončí. Říká nám to i biskup iráckého Mosulu, jemuž džihádisté vyvraždili nebo vyhnali křesťanskou komunitu. Na Blízkém východě křesťanství končí, posteskl si. Že jste nám nepomohli, vám Bůh odpusť. A teď už jen sledujte, jak se vám brzy začne dít totéž, varoval. A ač to v této chvíli vypadá děsivě, bude to možná vlastně z hlediska historie dobré, řekl tuhle v rádiu jakýsi antropolog. Vysvětlil to srovnáním s pádem Říma. Ten se sice jevil jako katastrofa, když z něho germánští vandalové udělali hromadu trosek, ale byla to vlastně záchrana civilizace jako takové. Totiž tím prý, že jestliže Řím ztratil životaschopnou energii, musela jej nahradit nová krev zdravých nezdegenerovaných barbarů. Díky nim pak mohla vzniknout nová vitální civilizace, jakou byl evropský středověk, renesance, průmyslová a vědecká revoluce, prosperující kapitalismus a demokracie. A jestliže se nacházíme v podobné fázi jako tehdy Řím, bude možná nejrozumnější se s tím smířit a integrovat tu nově přicházející vitalitu islámu. Beze srandy. Akorát ten antropolog zapomněl, že té nové vitální civilizaci trvalo sedm staletí se vyhrabat z negramotnosti, bídy, ušmudlanosti a bezpráví, během nichž se z evropské paměti vymazaly veškeré vzpomínky na římskou vzdělanost, techniku, umění a státotvornou organizaci. Srovnání věru patřičné. A pak se divme, když si nám prezident zabonmotuje, že tato země nepotřebuje antropology, nýbrž strojaře. On to možná taky myslel beze srandy. Tak tímto směrem spějeme, logicky a bez námahy. Zatím ještě pořád. Ledaže se hodně rychle stane něco hodně dramatického, co by to ještě zvrátilo.

Uzavření vnějších evropských hranic a migračních center na jejích okrajích, s důkladným kádrováním každého, kdo se sem dere.
Zákaz propagace islámských zákonů šaría. 
Obnova vzdělání stavějícího západní kulturu zpět na nejvyšší stupínek žebříku civilizačních hodnot. 

Ale víte, co? Já už vám to říkám a píšu patnáct let. Znovu a znovu a pořád dokola. A třeští mně hlava z toho, kolik lidí pořád trvá na smrti ve slepotě, hypnóze a náměsíčnictví. A už mě to unavuje. Přečtěte si to všecko podrobně, s vysvětlením historickým, filozofickým, náboženským, etickým a kdovíjakým ještě, v mé knížce Jak zabít civilizaci.

Benjamin Kuras

Svoboda a její zloději. Jen poznámka když se rojí šmejdi a psychopaté. Jsou tu stále a škodí...třeba jen slovně. Mentalitou.

Václave? ..... dobře nám už bylo....

Kdo ohrožuje naši svobodu?

 Šmejdi žijí a trpajzlíci rostou. Čekají, kdy oslabíme svoji pozornost!

Jen těch Amíků...těch se bojí.

A proto jen smrdí a síří nenávist s východním větrem!

Nebát se a nekrást přátelé. To platí.

Cesty k úspěchu? Jak?

Když o sobě pochybujete, nemůžete ze sebe vydat to nejlepší. Když v sebe nevěříte vy, kdo jiný má ve vás věřit? Co takhle zavzpomínat co jste kdy dokázali? Dokázali tak, že ostatní zírali? 

Už se cítíš líp, že? A co takhle dnes zase něco dokázat. Pomůže to ostatním, ale především tobě. Tvoje sebedůvěra stoupne.

Politický vývoj České republiky a skepse... odchází množství kvalitních mladých lidí, kteří svoji kariéru a život s touto zemí už nespojují a mezi nimiž je 60% vysokoškoláků.

My se jen tak tváříme, že ano Češi?

Dívám se skepticky na další politický vývoj České republiky

Připadá mně, že si Češi ustanovením vlastního státu v roce 1918 uštědřili ránu a ukrojili si větší krajíc než jaký mohou zvládnout. Základem každého státu jsou občané uznávající tradiční hodnoty, tedy ti co bývají nazýváni pravicí. Ti ovšem v době po první válce dostali poprvé na frak. Loajální občané habsburské monarchie, věrní poddaní císaře, ctitelé tradičních hodnot byli převálcování všemi druhy českých nacionalistů od socialistických po fašistické, což je vlastně totožné. 

Císař byl nahrazen politickým dobrodruhem a sociálním inženýrem tatíčkem Masarykem, který neváhal v zájmu své vize používat i hrubé lži. Masaryk měl přesto jistou úroveň a charisma, které jeho nástupci, socialistu Benešovi zcela chybělo. Pravicové hodnoty které jsou vytvářeny po dlouhé generace v tomto prostředí zanikaly. Existence Protektorátu, fakt že jsme se na dlouhá léta stali ruskou kolonií nedovolila vznik pevné skupiny občanů vyznávajících tradiční hodnoty kteří mohou ze svého středu zvolit důvěryhodné elity schopné kvalitního řízení státu. Místo toho jsme svědky jak se za pravičáka vydává člen Prognostického ústavu zesměšněný chilským videem, jak pravicovou rétoriku používají pánové Topolánek a Nečas kterým už kvůli jejich původu a činnosti v mládí není možné důvěřovat. Bývalí svazáci a konjunkturální komunisté přece nemohou mít přes všechnu, možná upřímnou snahu, pravicovou hodnotu.

 Na to je třeba říci kdo byl můj otec a matka, kdo byli další členové rodiny v minulých generacích. To v rozvrácené české společnosti, kdy většinou stojí lůza proti lůze není možné. Z České republiky odchází množství kvalitních mladých lidí, kteří svoji kariéru a život s touto zemí už nespojují a mezi nimiž je 60% vysokoškoláků. To téměř zaručuje nárůst toho typu voličů, kteří tvoří skupinu Miloše Zemana, komunistů, socialistů a Andreje Babiše... V Čechách nikdy skutečná pravicová strana nevznikla a jak to vypadá, ani nevznikne....


Jindřich Čech, sociální sítě

Ze světa. Analýza. Syrský jaderný program a válka.

Jak aktuální....Syrie na padrť

Jen málokdo tuší co je prapodstatou občanské války v Sýrii a nechuti k jejímu ukončení. 

Na jedné straně diktátor Asad podporovaný a vyzbrojovaný Ruskem a na druhé strané síly opozice včetně takzvaného islámského státu, tajně podporovaného také Ruskem, které tím drží Asada ve svém táboře a zabraňuje mu v možném jednání se západem.
V roce 2008 bylo izraelskými letadly, kterým se podařilo proniknout možná nejlépe střeženým vzdušným prostorem na světě, zlikvidováno přísně utajované syrské jaderné zařízení. Tento reaktor byl již těsně před dokončením a poslední díly přivezly do Sýrie severokorejské lodě. Vzápětí Izraelci prezidentu Asadovi oznámili, že tento nálet nezveřejní a Asad ve smyslu, nemohlo být zničeno co neexistuje, také mlčel. Syrská média se pouze zmínila, že bylo několik izraelských letadel zahnáno ze syrského vzdušného prostoru.
To ovšem nestačilo. Syřané měli dostatek prostředků a znalostí včetně pomoci Ruska a Severní Koreje, aby toto zařízení bylo obnoveno a do pěti let mohla Sýrie disponovat atomovými zbraněmi. Vůdčí organizátor celého syrského jaderného programu, nejbližší Asadův spolupracovník generál Mohammad Sulejman se stal pro Izrael nebezpečím číslo jedna. Dvěma sniperům tajné jednotky Giddon se podařilo překonat mimořádnou generálovu ochranu a v potápěčských oblecích se vynořili na pobřeží jižní Sýrie a zabili Sulejmana ranami do hlavy a krku při večírku na terase jeho vily v Tartusu. I když se syrský jaderný program zdržel, je snaha o jeho další pokračování. V tom ale nejvíce brání občanská válka. I když jednotky Islámského státu by se daly zlikvidovat velmi rychle, je pořád lepší občanská válka v Sýrii, než jadernými zbraněmi vyzbrojený diktátorský syrský režim. Prezident Asad je věrným spojencem Ruska, Sýrie byla vždy podporovatelem a vývozcem terorismu pod taktovkou dříve sovětských a dnes ruských tajných služeb. Co by znamenalo kdyby syrský režim disponoval jadernými zbraněmi a ukončil občanskou válku? Zkázu Izraele, trvalé ohrožení Středomoří a další další rozšiřování ruské dominance. K tomu je třeba připočíst ruskou vojenskou základnu v Tripoli a je zjevné proč nikdo nehodlá vojensky zasáhnout proti IS.
Všichni kdo pláčou nad osudem syrských uprchlíků, by si měli uvědomit že válka která je vyhání ze Sýrie, zároveň chrání Evropu před možnou jadernou katastrofou.


Jindřich Čech, sociální sítě