Historie a krásná země česká

Kashan -  siesta v Íránu

Pro paní Klotyldu I.

Klotylda Červnová: ....to si Jindřich vymyslel :) , jeho neláska (až pohrdání) k Čechům je známá; ale na rozdíl od Němců, Češi nikdy nepropadli nacistickému fanatismu...
To co paní Klotylda nazývá neláskou až pohrdáním je pouhý stud a odpor k tomu za co se vlastně Češi považují a jak nakládají se svou historií.
Češi vykládají svoji historii stejným způsobem jako když nějaká rodina má úplně blbé dítě a vykřikuje do světa že jejich dítě je tak chytré, že to nikdo nechápe a že šlo do učení na natěrače, protože se proti nim všichni spikli. Opravdu nemám žádný národnostní mindrák, dobře vím že Češi jsou stejní jako každý jiný národ a mnozí jedinci svoje kvality hlavně v cizině dostatečně prokázali. Němci, proti nimž se tak rádi Češi vymezují měli prostě štěstí v tom, že cca polovina Germánů byla součástí Římské říše a naučila se mnohé z jejích dovedností a kultury a druhá polovina zůstala svobodná a nezávislá. Mix těchto dvou náhod přispěl k mimořádným schopnostem pozdějších Němců. Je si také třeba uvědomit, že v době kdy se do české kotliny začaly trousit první skupinky Slovanů, existovaly už úspěšné a vyspělé germánské státy. 

Drobné archeologické nálezy datují příchod Slovanů na naše území někdy koncem šestého a v průběhu 7. století. Ale v téže době už zastavil Karel Martell (23. srpna 686 – 22. října 741) vpád muslimů a porazil je v bitvě u Poitiers. Brzy na to, zatímco v Čechách byla ještě historická tma, Karel Veliký prováděl reformu státní správy a nastal věk karolínské renesance... Ten germánský náskok začali Češi vyrovnávat až mnohem později, ovšem mnohokrát ve své historii již slibně započaté dílo prostě ke své škodě zničili. Po nástupu generace národního obrození byla už čeština zaostalý jazyk s chybějícím názvoslovím. I Palacký napsal své Dějiny národa českého německy protože jednak češtinu neovládal a ani by tento jazyk na takové dílo nestačil. Češi neměli tehdy žádnou literaturu která by stála za zmínku, neměli žádného Goetha, žádného Schillera, nikoho kdo by se mohl rovnat s Haydnem a Mozartem. 

Ale to není žádná hanba, každý národ někdy vstoupil do historie a někdy v ní dosáhl vrcholu. Hanba je to, že to co chybělo, se začalo padělat, vymýšlet a drze vylhávat. A mělo to ještě druhou stranu mince, pokud jsme nějakých úspěchů dosáhli byly upozaděny ve prospěch vylhaných faktů. Jen málo se například zmiňuje tzv. Mannheimská škola, jejímž zakladatelem byl český skladatel a hudební virtuóz Jan Václav Stamic. To je známo jen mezi odborníky.Vymýšlela se ale i povaha a údajná ušlechtilost českého národa. Jan Jeník z Bratřic (to je ten bílý lajtnant z F. L. Věka) sebral ohromné množství lidových písní a vyprávění. Ty ovšem českému vlastenectvu nebyly dost vznešené. Český lid zpíval například:
„Hejbalíček přes špalíček,
vítr s kundou klátí,
každá holka, která přijde,
musí nám to dáti.
Nešť je mladá nebo stará,
každá ráda picat dává,
až jí kunda od prdele
na tři pídě vstává."
Taková skutečnost se ale s obrozeneckým ideálem nesnášela. A nejen s ním: kupř. ještě Slovník českých spisovatelů (2000) jméno Jeníka z Bratřic ignoruje, zato píše o „sběrateli lidových písní“ Kollárovi, dále o Čelakovském (jenž prý „vzory pro původní tvorbu viděl v lidové slovesnosti“), Kamarýtovi (který se „věnoval sběru lidové slovesnosti a duchovních písní“) nebo B. M. Kuldovi (jenž „při sběratelské práci usiloval o maximální autentičnost záznamu, dokumentární věrnost a jazykovou přesnost“).
Jeník kupř. píše:
„Třebas já byl, panímámo, cikán,
přece já vám vaši dceru zfikám.
Zfikám ji, zflekám ji zázračnou metlou
přes tu její fanfrlinku vzteklou.“

Václav Hanka text upravil takto:
„Třeba já byl, panímámo, cikán,
jen dyž já vám vaší dceři vykám.“

K. J. Erben nahradil poslední dva verše verzí:
„Zfikám já vám Anduličku
metlou, metlou,
přes tu její košiličku
pěknou, pěknou.“

A pak tu byla skupina naprostých podvodníků které vévodil Václav Hanka též Váceslav Váceslavič (podle ruského vzoru) který už padělal i svá vysvědčení a mnohokrát byl přistižen při lži. Ten nedostatek literárních památek rovnou nahrazoval padělky. Další z této povedené partičky byl Josef Linda, blízký přítel Hankův který prý objevil první nalezený pergamen tzv. Píseň vyšehradskou. Dalšími podezřelým z podvodu byli František Horčička, J. W. Zimmermann, Pankrác Borč, Alois Svoboda a objevují se i další jména.
I jinde samozřejmě vznikaly podobné fikce, známe Ossianovy zpěvy či Písně Hiawathovi, známe úsilí ariosofistů ale nikde se vymyšlené mýty nestaly součástí národní historie tak jako jako u nás. Historici jako byl např. Václav Pekař byli odsunuti na periferii české historiografie. "Staré pověsti české" a historické romány Aloise Jiráska které nemají mnoho společného s realitou se staly základními kameny české historie, tak jak jí chce zarputile vnímat česká veřejnost.
Ovšem skuteční tvůrci a osobnosti si užili své. Nejvíce to odskákal chudák Tyl, kterého jeho kolega Kollár podlým udáním připravil o existenci, popliván byl Mácha, Borovskému nikdo nepřišel na pohřeb a Boženu Němcovou nechala česká vlastenecká společnost umřít hlady... Své si zažil i Mánes, Smetana atd.... Vůbec se ale například nezmiňuje fakt, že František Ladislav Rieger, přední český politik, obdržel od císaře šlechtický titul za usilovnou politickou práci ve prospěch českého národa! Místo toho se ale často tvrdí že Rakousko bylo žalářem národů...
Pak je tady celá plejáda jmen na která bychom mohli být hrdí ale ta hrdost se jaksi nekoná ponejvíce z neznalosti. Místo toho si počešťujeme Němce kteří pro české etnikum udělali opravdu hodně a z nevysvětlitelných důvodů je popíráno jejich němectví. Typický případem jsou zakladatelé Sokola Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner, tedy správně Friedrich Emmanuel Tirsch a Heinrich Anton Fügner.Stejně zavádějící a vylhaný je i výklad moderní historie. Jak můžeme postoupit dál a neopakovat stejné chyby když se k našim přešlapům nedokážeme postavit čelem?Jak můžeme napravit svá selhání když je oslavujeme jako národní úspěch, či považujeme za vinu někoho jiného? Jak můžeme vnímat současnost, když adorujeme vyslovené darebáky z naší nedávné historie a ty kteří by si zasloužili naší úctu ignorujeme či dokonce zavrhujeme? Nevyvratitelných faktů abychom se dobrali pravdy je dost, jen se jich nebát.
Tak to je milá paní Klotyldo podstata mé nelásky až pohrdání...

Jindřich Čech, sociální sítě

T. G. Masaryk biografie historie komentáře a názory

Hrdí čeští vlastenci odmítají vše německé a na všech úrovních se zaklínají tatíčkem Masarykem.

Informovaný cestující jako  vy co jste na sociální vlně

 Patrně nevědí, že i onen blahoslavený tatíček byl produktem německého prostředí a Čechem se stal když obdržel místo na Karlově univerzitě v Praze. Nemůže být pochyb o tom, že kdyby takové místo obdržel například v Laibachu, byl by při své radikální a neukotvené povaze vášnivým Slovincem.

Když T. G. Masaryk vystupoval proti německému obyvatelstvu českých zemí nepřátelsky a nazval je potomky kolonistů, nezmínil, že on sám je minimálně z části německého původu.

Tvrzení autorů Masarykových biografií o jeho původu je těžko přijatelné. Jak v první − napsané Zdeňkem Nejedlým a vydané v Melantrichu v třicátých letech 20. století, ještě dříve, než se Nejedlý jako předseda československé akademie věd stal Masarykovým odpůrcem -, tak i v poslední vydané biografii francouzského autora Alaina Soubigoua (Paseka 2004) jsou svorně za rodiče uváděni Josef a Tereza Maszárikovi (i když Soubigou se jako o fámě zmiňuje i o Nathanu Redlichovi jako možném otci).
O otci prvního československého prezidenta lze úspěšně pochybovat. Matka Masarykova, kuchařka v domácnosti statkáře Nathana Redlicha, počala v polovině roku 1854. Skutečný otec nelenil a krátce na to zajistil těhotné služebné jako ženicha svého kočího Jozefa Maszárika, byť byl o deset let mladší než nevěsta. (Zajímavé ovšem je , že negramotný Jozef Maszárik neuměl německy a Masarykova matka Terezia Kropatzek (lživě uváděná v české historii jako Terezie Kropáčková) ovládala češtinu dosti špatně. Když se Tomáš narodil, obdržel příjmení získané matkou po nedávné svatbě.Tato tvrzení jsou převzata z publikace židovského lékaře v mládí žijícího v Holíči.

(H. J. Tauber se ve svých 24 letech v roce 1941 dostal do české zahraniční vojenské jednotky u britského vojska. Po válce dokončil studia medicíny na Karlově univerzitě a 21 let působil jako lékař v Čechách. Na jaře 1968 odešel do Izraele. Tam také česky napsal knihu Atlantida holíčských Židů, která vyšla roku 2003, ještě za života autora, v pražském židovském nakladatelství Sefer. Jak autor zdůrazňuje, jeho kronika se opírá jen o vzpomínky. Žádné historické doklady a prameny nepoužil. Pozorný čtenář ovšem uzná, že paměť autorova je nezpochybnitelná.)

Tak je tu například vzpomínka na příjezd téměř osmdesátiletého Masaryka do rodné obce, tedy do Kopčan. Ve chvíli před projevy v naprostém tichu předseda místního pohřebního bratrstva vykřikl: „Celej starej Redlich!“ V Kopčanech se nedal prezidentův původ ututlat.
A ještě to není všechno, nač upozorňuje doktor Tauber. Panu Redlichovi se z řádného židovského manželství narodil po 19 letech od narození Tomáše syn Josef, který se stal ve Vídni vysokoškolským profesorem (národního hospodářství) v 35 letech. Konečně jako jeho starší nevlastní bratr, který profesuru získal dokonce ve dvaatřiceti. Masaryk se profesorem sociologie a filosofie stal po studiích, které mu byly vzhledem k výrazné inteligenci umožněny jistě nikoli přičiněním rodičů, když se napřed učil kovářem. Oba nevlastní bratři se znali a Josef Redlich navštěvoval Tomáše Garrigua Masaryka dle Tauberova svědectví jako prezidenta v Praze na Hradčanech a také v Lánech. Zemřel o rok dříve než Masaryk.
Německý autor Karl Hausner tvrdí, že: „ Masaryk byl židovsko-německého původu... Česky se naučil až počátkem dospělosti... Masarykova matka byla dcerou německého hostinského, a byla oplodněna Nathanem Redlichem, rakouským Židem.
Jak se do historických studií vloudil tento údaj? V r. 1875 požádal Masaryk Vídeňskou univerzitu o připuštění k závěrečné zkoušce z filozofie. K žádosti přiložil vlastoručně německy psaný životopis, ve kterým uvedl mj. „...Byl jsem od nejútlejšího mládí pečlivě vychováván a opatrován laskavou matkou, jejíž obětavé lásce za všechno vděčím... V němčině jsem dosáhl brzo pokroku, jazyk mi nebyl zcela cizí, vždyť má matka byla Němka.“ (Překlad ve studii Viléma Doležala Masarykova cesta životem, I. díl, 1920.)
V Redlichově rodině byl prý tento Masarykův původ vždycky znám a nikdy nebyl popírán; Terezie Masarykova prý prostřednictvím advokáta Aloise Pražáka dostávala od Redlichovy rodiny zvláštní finanční podporu pro syna Tomáše studujícího na brněnském gymnáziu.

 - Závěr: Tomáš Masaryk co do původu byl snad stoprocentní Němec (a zpola žid), přinejmenším však (uznáme-li původ po meči za nejistý) Němec poloviční. Věděl to, ale musel tento svůj původ zamlčovat, aby byl ve svém národě brán vážně.
A to byla „nejen jeho osobní tragédie“, nýbrž vedlo to k „veliké tragédii českých zemí 19. a 20. století“.
Masaryk nedokázal najít v sobě dost odvahy k tomu, aby řekl: „Ano, jsem Čech, ale mám německou matku a doznávám, že patřím k oběma národům této země, že bych nebyl naživu, kdybych neměl tyto dva konkrétní rodi­če. Pokládám tento původ z obou národů za osobní bohatství, právě tak jako je bohatstvím této země skutečnost, že je obývána dvěma národy.“ Nuže, tolik odvahy Masaryk neměl.


Jindřich Čech, sociální sítě

SOUMRAK SELSKÉHO STAVU 1949-1960. Byli stěhováni všichni. Děti, i sedmdesátiletí rodiče kulakovi. Vše ale probíhalo v naprostém utajení.

Dobové fotografie velmi smutné jak komunista vyhání lidi z vesnice

Na utajeném jednání předsednictva ÚV KSČ dne 14. října 1948 se jednalo především o zemědělské politice. 

Zachoval se zápis účastníka tohoto jednání, který konstatuje, že primitivnost nejvyšších státních představitelů byla přímo otřesná.

 Zápotocký jako typický odborář považoval za nepřítele celou vesnici. Kopecký vysvětloval, že Marx neměl v otázce zemědělství jasno, avšak Lenin a Stalin věděli, jak na to. Napřed dát rolníkům půdu a potom je přitlačit do kolchozů... Problém byl, jak pojmenovat třídního nepřítele. Většinou nechtěli nejdříve použít nečeské slovo kulak, když Gottwald doporučil výraz boháč.

A pak šlo již všechno jako na másle. Ve směrnici z 30. května 1950 se uvádělo, že při slučování pozemků bude třeba vesnického boháče vytlačit na okraj honů nebo katastrů tím, že jeho půda bude přidělena JZD. Po přijetí trestního a soudního zákona v roce 1950 dostávaly příslušné krajské a okresní výbory KSČ tajné instrukce, jak zákon uplatňovat.

Byly vytvořeny trestní komise, které „budou rozhodovat zejména o trestech odnětí svobody, které budou vykonávány v táborech nucené práce...“. Okresním výborům KSČ bylo uloženo nadále omezovat vesnické boháče, ale dosáhnout toho, aby tuto politiku dělali malí a střední rolníci sami. Navíc ti, kteří ztratili půdu, budou ve vesnici překážet, a proto musejí být vesnice odstraněni.
V roce 1951 se boj přiostřil. Ukázalo se, že někde přijímali větší sedláky do družstev, což bylo označeno za škodlivou praxi. Větší sedlák, i když prodá pozemek nebo ho předá dobrovolně družstvu, psalo se ve směrnicích, je mnohem nebezpečnější jako člen JZD – nezbavil se totiž svého kapitalistického myšlení, svých vykořisťovatelských zvyklostí. Ministr Ďuriš ve svých pokynech přímo nabádal, aby vesničtí boháči byli vystěhováváni a jejich domy pak využity pro družstevní účely. V květnu 1951 bylo rozhodnuto, aby vodítkem pro určení charakteru vesnického boháče bylo vlastnictví někdy již 8-12 ha a za vesnické boháče měli být považováni i menší vlastníci půdy, pokud při tom byli hostinskými, mlynáři, zahradníky, řezníky nebo obchodníky. Navíc bylo nařízeno, aby byla kategorie vesnických boháčů rozšířena i o osídlence pohraničí, kteří si zabrali nejlépe vybavené usedlosti po vysídlených Němcích. A bylo to.

Od 1. srpna 1950 do konce 1. čtvrtletí 1951 bylo potrestáno 48 485 rolníků. Z toho 82,05 % tvořili rolníci s majetkem pouze do 20 ha. Měsíčně bylo trestáno v průměru 2223 rolníků, v 1. čtvrtletí 1951 se průměr vyšplhal až na 5367 potrestaných rolníků měsíčně. Mezitím byla řada rolníků souzena ve velkých procesech soudních. Protože soudy vynesly v 17 % dokonce tresty pouze podmíněné, byla provedena celostátní instruktáž justice o tom, co dělají v boji proti boháčům špatně. Výsledky to přineslo. Například prokurátoři a soudci kraje Liberec si dali závazek, který poslali ÚV KSČ s tím, že budou ještě důsledněji odhalovat a trestat rozbíječe budování naší socialistické vesnice. Současně byla zahájena akce zbavit nejmladší selské pokolení možnosti odborného vzdělání. Tehdy v roce 1951 se zemědělští studenti ještě postavili na odpor a „protože byla akce špatně připravena“, byla odložena a uskutečnila se o rok později. To byla již připravena „dobře“.
Současně byla provedena čistka justice. Byly vyškoleny tzv. rychlokvašky (totéž bylo za Husáka po roce 1970) a již v roce 1951 ovládali tito „absolventi“ 50 % okresních prokuratur, na Slovensku dokonce 67 % a 84 % krajských prokuratur a na Slovensku 100 %. Všechno bylo málo. V listopadu 1951 začala akce kulak.
Podstatou akce kulak bylo masové vysidlování a přesidlování nepřátelských rolníků-kulaků. Přišlo i na studenty. V lednu 1952 bylo vyloučeno ze studia 505 žáků (z toho 350 do 18 let), Zdeněk Nejedlý dostal za úkol vyčistit i vysoké školy od „vesnických boháčů a městské buržoazie“. V prosinci 1952 bylo vyloučeno 133 vysokoškolských studentů v rámci třídního boje. Akce pokračovala. Koncem roku 1952 bylo vystěhováno 193 selských rodin. V prvním čtvrtletí již 356 rodin. V dubnu a v červnu 618 rodin. Byli stěhováni všichni. Děti, i sedmdesátiletí rodiče kulakovi. Vše ale probíhalo v naprostém utajení. Tedy mělo probíhat. Některé akce volaly do nebe. Ve Velkých Heralticích na Opavsku byli přestěhováni na státní statek staří rodiče (67 let) a žena kulakova ve vysokém stupni těhotenství a s třemi dětmi od 2-5 roků. Kulak sám byl pochopitelně zavřen. K 19. srpnu 1953 bylo konfiskováno asi 2000 kulackých usedlostí a současně došlo k přesídlení přibližně stejného počtu kulackých rodinných celků (hlášení z ministerstva vnitra na ÚV KSČ).

Po krátkém zaváhání (nespokojenost obyvatelstva ukonejšená snižování cen) se pokračovalo. Jen na Slovensku bylo od 1. 7. 1954 do 31. 8. 1955 trestně stíháno 4641 rolníků. Akce pokračovala. V roce 1956 prohlásil A. Novotný, že u nás stále ještě zbývá jediná vykořisťovatelská třída - kulactvo, ale ta že je nyní zbavena možnosti škodit. XI. sjezd KSČ v roce 1958 se znovu usnesl na nutnosti likvidace kulactva jako třídy. Mezitím zabavené zemědělské usedlosti chátraly. Proto bylo přijato opatření k odstraňování ruin. Vše muselo být vymazáno nejen z paměti lidí, ale i z paměti krajiny. To se psal rok 1960. Ještě v roce 1958 bylo označeno za kulacké (tedy s nutnosti zlikvidovat) 6254 usedlostí s výměrou v průměru 18 ha, což bylo pouze 1,5 % celkové výměry Československa. Ale i to bylo třeba odstranit.
Současně je třeba poznamenat, že bylo kompletně zlikvidováno zemědělské družstevnictví, které v první republice patřilo ke špičkovým systémům.

K 1. lednu 1991, ještě před majetkovými restitucemi, bylo v České republice pouze 1142 soukromých zemědělců s průměrem 7,49 ha na jedno hospodářství. To byli ti, které autor charakterizuje takto: V soukromém hospodaření pokračovali jen zatvrzelí jednotlivci, kteří ve velmi ztížených a skromných podmínkách vzdorovali mocenské převaze režimu a s maximálním fyzickým a psychickým nasazením, výlučně vlastními silami a s minimem finančních prostředků, mechanizace apod., udržovali tradice svých předků. V šedesátých, sedmdesátých a osmdesátých letech představovala soukromá selská hospodářství jen malé izolované ostrůvky vytěsněné většinou na samý okraj zkolektivizovaného katastru JZD a JRD, případně státních statků. Selský stav byl ve druhé polovině výrazně zredukován a oslaben, nikoliv však zcela zlikvidován a vykořeněn.
Takže soumrak? Jistě – staletá tradice selského stavu nezmizela, neboť mnozí potomci dávných selských rodů se na vesnici v devadesátých letech vrátili. Třídní boj proti vesnickým boháčům však nebyl záležitostí nějakých padesátých let. Byl promyšlenou totalitní metodou uplatňovanou vlastně neustále. Mnozí jeho organizátoři jsou stále ještě mezi námi.

Kdo ví o tom něco, ať vypráví dětem.

Hrozné české dějiny. Co je to komunismus. Totalita.

Cestování po vlastech českých s mobilem a Androidem. Mobilní fotografie Samsung Android Kamenný most v Písku.

Mobilní fotografie Samsung Android 
Kamenný most v Písku

Mobilní fotografie Samsung Android
Kamenný most v Písku

Historie a současnost. Rudý mor v Africe vypadá jako humor, ale následky jsou tvrdé....

Ilustrační obrázek z cestování....v Africe

Rusové strkali své špinavé pracky i do Afriky....

Když vypuklo v Alžíru protifrancouzské povstání byl francouzský premiér Edgar Faure informován, že to je součást strategie kterou oznámil sám Stalin. V povstání se aktivně angažovala Alžírská komunistická strana za podpory spolehlivě prosovětské Komunistické strany Francie. Oddělení A sovětské KGB, vypracovalo řadu podvrhů zaměřených proti Spojeným státům v němž lživě obvinilo CIA z účasti na oprávněné revoltě části francouzské armády a cca milionu francouzských usedlíků v Alžíru proti uzavření míru s teroristy z FLN. Vymyšlená spiknutí CIA v Africe, dokazovaná padělky z dílny KGB například uváděla smrt Patrice Lumumby jako práci CIA přestože ten byl odstraněn svým mocenským konkurentem Mobutuem. 

Sovětská propaganda stále vykreslovala Lumumbu jako oběť amerického imperialismu a v Moskvě byla založena univerzita přátelství Patrice Lumumby. První prorektor a řada jejích lektorů byli důstojníci KGB, kteří mezi studenty verbovali agenty pro země třetího světa. 
Chruščov a Ústřední výbor KSSS schválil v létě 1961 novou, ambiciozní a agresivní strategii KGB, která měla využít „národněosvobozenecký“ boj třetího světa proti západu. Tak např. obdrželo prostřednictvím Kuby Alžírsko moderní tanky použité proti Maroku. Che Guevara (ten který choval malého Komárka na klíně) používal Alžírsko jako svoji základnu k neúspěšným výpadům do Konga a Angoly.

Dalšími padělky sekce A KGB podpořila podezíravost afrických vládců vůči Spojeným států a informovala je těmito padělky o amerických plánech na jejich zavraždění. Moskva nejdříve soustředila svoji pozornost na Ghanu a jejího vládce Kwama Krumaha oddaného socialismu. Ten přetvořil Ghanu ve zkorumpovaný stát kde měli hlavní slovo sovětští a východoněmečtí poradci. Národní bezpečnostní služba vycvičená KGB dohlížela na obrovskou síť informátorů. V průběhu několika následujících měsíců použila KGB stejnou taktiku která oklamala marxistické diktátory Guineje a Mali, Ahmeda Sékou Tourého a Modibo Keitu. Díky paranoidním sklonům své netolerantní a kruté mysli byl zejména Touré ochoten věřit sovětským pohádkám o svém plánovaném zavraždění CIA a uskutečnil vládu všude přítomného teroru a vězňové z koncentračního tábora Boiro a dalších postavených s pomocí Stasi a Stb byli denně krutě mučeni. 

Rusové hrůzy guinejského režimu přehlíželi a snažili se tento režim všemožně podporovat, což vedlo k naprosto směšným situacím. Postavili obrovskou tiskárnu která ovšem pracovala na pouhých 5% své kapacity, obrovské divadlo pod širým nebem které nebylo nikdy dokončeno, rozhlasovou stanici o výkonu 100 kW postavili nad žílou železné rudy a ta díky tomu nikdy pořádně nefungovala a zorganizovali státní aerolinie jejichž letadla ovšem zůstala na zemi. 

Ovšem největším hitem této pomoci byli sněžné pluhy na údržbu letiště. Této zprávě se se nedalo věřit a byla pokládána za vymyšlenou historku o ruské blbosti, ale tyto pluhy skutečně do Guineje dorazily a byly objeveny britským vysokoškolským lektorem rezavé na konci letištní ranveje. Podobných úspěchů dosahovala aktivní opatření KGB i mezi africkými delegacemi při Organizaci spojených národů. Důstojníci KGB v New Yorku bombardovali africké diplomaty urážlivými dopisy jejichž autory měli být američtí bělošští šovinisté, jeden z autorů byl ale např. Oleg Kalugin.

 Na 25. zasedání Valného shromáždění OSN bylo rozesláno více než 100 kopií hanlivého letáku, který měl údajně pocházet od americké rasistické skupiny, ale ve skutečnosti jej vyrobila sekce A nechvalně známé KGB. Není divu, že africké státy zpracovávané ruskou pomocí dopadli tak, že je dnes je na cestě do Evropy mnoho tisíc migrantů. 
Z vlastní zkušenosti víme, jak Rusy aplikovaný socializmus vypadá, dokázal téměř zničit i vyspělé evropské země, v Africe měl naprosto zničující dopad.


Jindřich Čech sociální sítě 

Tudy šla historie. Královské město Písek. Otava. Kamenný most a splav Fráni Šrámka. Radnice a děkanský kostel. Ukázky z mobilní fotografie (Android).

Fügnerovo náměstí

Pohled na kamenný most

Postupně a nahodile se fotografie ukazují na webu. Škoda, aby ležely v Cloudu nebo jen tak na disku... Pokračování zase příště jak čas a práce dovolí!

Tudy šla historie. Královské město Písek. Otava. Kamenný most a splav Fráni Šrámka. Radnice a děkanský kostel. Ukázky z mobilní fotografie /Android/.

Věž děkanského kostela v Písku

Radnice a část náměstí o Vánocích

Postupně a nahodile se fotografie ukazují na webu. Škoda, aby ležely v Cloudu nebo jen tak na disku... Pokračování zase příště jak čas a práce dovolí!

Americká prohibice česká prohibice a likvidace pančovaného alkoholu

Prohibice a riziko pití

Prohibice v Česku aktuálně

Celníci likvidují padělaný alkohol v čistírnách odpadních vod. Tato metoda prospívá nejen jim, ale i mikroorganismům. Alkohol jim chutná. Metanol je dokonce méně toxický než etanol a běžně se v lihovinách vyskytuje. Mikroorganismům v zařízeních vyloženě prospívá. Mikroorganismy, které se podílejí na čistícím procesu se metanolem živí. Je to pro ně zdroj energie jako mnoho dalších látek.
Takový je postup likvidace...
Zde ovšem ještě nejsou známy všechny lahve nebo nádoby s jedovatým obsahem. Nebyly ani uveřejněny kompletní informace policie a dalších složek kontroly. Něco ukáže televize na vlastní triko, ale je to málo. Jediné co zatím zbývá je nepít tvrdý alkohol, levný alkohol nebo zůstat u piva, vína nebo také nepít vůbec alkohol. O škodlivosti pití i ethanolu není sporu. Zdravotní následky pití (alkoholismu) jsou značné.

Z historie 
Prohibice v USA

Prohibice alkoholu trvala ve Spojených státech amerických více než 13 let, od roku 1919, kdy byl schválen Volsteadův zákon (Volstead Act), do roku 1933. Volsteadův zákon vyslyšel volání mnoha prohibičních spolků a křesťanských skupin, které volaly po zákazu prodeje alkoholických nápojů (všechny nápoje s více než půlprocentním obsahem alkoholu) – tvrdily, že alkohol je droga, která ničí rodinný život a vede ke zločinnosti. V roce 1919 byl tzv. Volsteadův zákon o zákazu alkoholu v USA skutečně schválen a byl rovněž ratifikován 18. dodatek americké ústavy.

Účinek byl ovšem přesně opačný; místo snížení zločinnosti a abstinence se začalo pít ještě víc a zločinnost narůstala nevídaným tempem. Vznikly gangy zabývající se pašováním alkoholu do USA. Až na samotný zločinecký vrchol se prodral – dnes už téměř legendární – gangster jménem Al Capone sídlící v Chicagu. Toto město se stalo známým centrem všeho zločinu; od pašování přes vyloupení bank až po vraždy na objednávku, jako byl např. Masakr na den svatého Valentýna, kdy vrazi gangu Al Caponeho převlečení za policisty vystříleli konkurenční gang.

Úřední likvidace whisky za prohibice v USA (1919—1933)

Volsteadův zákon způsobil, že lidé pili prakticky všechno, o čem se domnívali, že obsahuje alkohol, což mělo za následek mnoho otrav alkoholem. Situace se zklidnila až v roce 1931, kdy byl Al Capone zatčen za neplacení daní a odsouzen do Alcatrazu – známého ostrovního vězení. Prohibice úplně skončila v roce 1933 v situaci, kdy v USA bylo třikrát více tajných barů než v roce 1919

Jeden z nejslavnější zákonů v americké historii znamenal úplný zákaz výroby, prodeje a distribuce alkoholických nápojů, výsledek byl ale rozpačitý. Prohibice vedla k rozkvětu černého trhu, pašování a vzniku pokoutních náleven a palíren. Kvalita podomácku vyráběných "dryáků" ale byla špatná, mezi konzumenty nebyla výjimkou ztráta zraku či smrt. Období prohibice se také stalo zlatým věkem zločinu. Jedním z center zločinu se stalo i Chicago, v němž působil nechvalně známý Al Capone. Ten na prohibici vydělal desítky milionů dolarů, nakonec ale skončil ve vězení kvůli daňovým únikům.

Prohibicí navíc stát přišel o výrazné zisky z daní za oficiálně vyráběný alkohol. Již v následujících letech po zrušení zákazu v roce 1933 vynesly daně z alkoholu 500 milionů dolarů na financování sociálních programů. Rozjely se také pivovary a tisíce nezaměstnaných našly v době krize práci.

Prohibice v Česku

Blbost musí bolet (Mark Twain)

Vyhlášení zákazu prodeje a nalévání tvrdého alkoholu v České republice vyvolalo pozornost řady zahraničních médií, podle nichž jde o bezprecedentní krok. Většina zdůrazňuje, že v zemi byl zaznamenán nejhorší případ otrav metylalkoholem za poslední desetiletí.
Česká republika zákazem prodeje tvrdého alkoholu provedla mimořádné opatření. Jde o první zákaz tohoto druhu v zemi, která je stejně jako její sousedi známá poměrně volnými pravidly prodeje alkoholu. Mnoho stánků s rychlým občerstvením také nabízí whisky, vodku nebo koňak v lahvích nebo i v plastikových šálcích. List upozorňuje, že těžké ekonomické časy směrují poptávku ke stánkům a dalším zařízením prodávajícím ilegální alkohol.

Vyhlášená náklonnost Čechů k alkoholickým nápojům - podle Světové zdravotnické organizace vypijí na světě nejvíce piva na obyvatele a jsou druzí ve spotřebě destilátů - zaznamenala tragický obrat poté, co se na trhu objevilo velké množství pančované vodky a rumu.

Zdroj: Media, Sociální sítě, U.S. Embassy Prague

Nádherná vykopávka.To nemůžete znát! Sputnici Šťastná ústa

Šťastná ústa a plný stůl s úsměvem

Z historie české hudby....socialismu  - Sputnici.

Zpěv jaký se tenkrát zpívával, a jak na tuto písničku letěly v tý době holky. Kluk který ji uměl zazpívat a zahrát na kytaru měl vyhráno.Ta doba byla prostě úplně jiná, promiňte, lepší.

Nádherná vykopávka. To nemůžete znát!

Panenky Barbie. Novoroční předsevzetí, které si raději nedávejte! Možná se hodí i začít v listopadu!

Hračky z naší historie

Najít si lásku aneb 10 novoročních předsevzetí, které si raději nedávejte

1. Najít lásku

Jakkoli by bylo pohodlné najít lásku jednoduše tak, že si člověk dá předsevzetí, život a osud takhle prostě nefungují. Ale i když nemůžete mít pod kontrolou to, kdy a jak lásku najdete, můžete alespoň zvýšit své šance, že se to stane. A tak místo abyste si předsevzali, že najdete toho pravého či tu pravou, slibte si, že se pustíte do větší porce aktivit, což zvýší počet lidí, s nimiž se budete setkávat. Jděte trochu do sebe a zamyslete se, jestli neděláte běžné chyby, které vás brzdí. A nezříkejte se možností najít lásku na místech, která by vás dřív nenapadla - internetové seznamky, káva s kolegou a podobně.

2. Zhubnout tři nebo čtyři kila

"Tři nebo čtyři kila" jsou naprosto individuální pojem pro každého člověka. U někoho to nemusí být ani poznat, jiný může klidně čtyři kila nabrat ve svalové hmotě, pokud začne pravidelně cvičit. Takže jestli se necítíte dobře ve vlastní kůži - nebo vlastním oblečení - pak si slibte, že budete zdravěji jíst a věnovat se větší fyzické aktivitě, aby vám kalhoty zase líp padly (nejen) v pase.

3. Přestat být posedlý/á (doplňte podle sebe)

Ať je to objekt lásky, zlozvyk, ta tři kila, co chcete zhubnout nebo hádka, kterou nedokážete dostat z hlavy, tím, že si dáte předsevzetí, že na to nebudete myslet, se bezpečně postaráte o to, abyste na to mysleli v jednom kuse. Místo toho popřemýšlejte, nač věnovat alespoň část té energie, kterou vás stojí vaše posedlost.

4. Mít dítě

Mít dítě není něco, co by bylo každému snadno dáno biologicky. Tím, že si to stanovíte jako cíl, si ho můžete ještě o dost znesnadnit. Slibte si, že si začnete všechno na potomka pomalu plánovat a udělejte kroky, které vám k tomu mohou pomoct včetně spoření peněz, plánovaného rodičovství nebo třeba akupunktury. Ale vyvarujte se přílišného upnutí, abyste neměli pocit, že jste selhali, pokud neuspějete.

Panenky našich babiček (Muzeum)

5. Opustit práci

Pokud nenávidíte svou práci, soustřeďte se spíš na to, jak ji vylepšit nebo jak si najít lepší místo, ale v těchto ekonomických časech rozhodně nedávejte výpověď, dokud nemáte podepsanou novou smlouvu!

6. Přesvědčit svého vyvoleného/svou vyvolenou, aby si vás vzal/a

Někteří lidé prostě potřebují víc času, než se cítí připraveni na tak velký krok, ale pokud musíte nasadit tvrdé přesvědčování, pak dotyčný či dotyčná nejspíš nejsou pro vás ti praví.

7. Přestat randit

Neslibujte si celibát a nepřísahejte, že celý rok nepůjdete na jediné rande. Co když příští měsíc potkáte osudovou lásku? Necháte ji jít, protože jste si přece zakázali randit? Ano, pokud se cítíte citově vyhořelí, dopřejte si pauzu, ale nechte si pootevřená vrátka, abyste mohli naskočit zpátky, jakmile na to budete mít chuť (nebo důvod).

8. Pokusit se lépe vycházet s (doplňte jméno)

To je stejné jako snažit se zhubnout pět kilo. Pokud nepřijmete účinné kroky, pak je to jen prázdné prohlášení. Zkuste tohle předsevzetí pozměnit a slíbit si alespoň tři věci, které můžete aktivně udělat, abyste zlepšili vztahy s dotyčnou osobou.

9. Budit se o půl hodiny dřív a meditovat

Jestli jste nikdy předtím nemeditovali, pak je pro začátek lepších pět minut než třicet. Naskočit rovnou na půl hodiny je stejné jako běžet 15 kilometrů po roce bez cvičení. Kromě toho je pro vás spánek nejspíš stejně osvěžující jako nějaké to óóóóm.

10. Vyhrát v loterii

Krásná země česká

Krajina Jeseníky - Česko

Ztráta odpovědnosti za krajinu

znamená také jistý úpadek ve společenských vazbách. Mizí ta hierarchie "farář, lékař, učitel a sedlák" a do popředí se dostávají lidé, kteří se zemí neumějí dobře zacházet nebo jsou to vyloženě prospěcháři. Celkově to ruší po staletí balancovanou společenskou stabilitu a dochází k degradaci těch míst. Výsledkem je i to, že si lidé na vesnicích často ani nerozumějí. Jsou to jakési izolované jednotky, nemají společnou řeč.
 (Hájek ct.24.cz)

Mění se funkce venkova.
 V pohraničních oblastech po odsunu předcházejícího obyvatelstva byla většina staveb využívána lidmi, kteří s tím neměli žádné zkušenosti, nebo úplně minimální. Dochází tak k rozsáhlé devastaci celých venkovských celků.
Nakonec s přibýváním volného času a možnosti obstarat si bydlení mimo centra za účelem rekreace postupně vzniká chalupářské a chatařské nadšení, které vdechuje vesnickým oblastem nový život.
A jsou oblasti, kde chalupáři tvoří hlavní část a vytvářejí novou komunitu. Střední Čechy jsou jedna z nejvíc zanedbaných oblastí celých Čech. Tak exemplárně zpustlé vesnice jako někde na Kladensku v jižních Čechách nebo v pohraničí prakticky nenajdete.

Ve středních Čechách jsou celé vesnice, kde nenajdete starousedlíka. Tam, kde jsou starousedlíci jako třeba na jižní Moravě, vesnice přežila a drží si sociální strukturu, je malebná a funguje. Ve středních Čechách je to někdy hluboký smutek. Ale na to se dá nějak navázat, dá se to opravit, dá se s tím ledasco dělat.

Takže: vnitřní Sudety je oblast, ze které odešli lidé, a ti noví se ještě nenaučili s tou zemí zacházet.

Na závěr:  Přečtete si i zajímavý článek Michaely z Jeseníků o tom, jak našoulala při toulce revírem jelena šestnácteráka v období říje jděte tam z odkazu.

Originální původní fotografie autora jsou ilustrační a poznáte je?

Zdroj: ct.24.cz

Volby dětské hry a Horatius. Abys mohl jenom sedět a nic nedělat, musíš sedět hodně, hodně vysoko!

Povedení rádci

REX ERIS, SI RECTE FACIES  (Horatius) Budeš králem, povedeš-li si dobře
Tak volají chlapci při hře. Proti převládajícímu mínění, že peníze činí lidi šťastnými a ctěnými, staví Horatius hru dětí, v níž nevolí králem bohatého, ale schopného.

Co k tomu ještě podotknout? Drahé dětské hry jsou ty volby. A není kvalitní výběr. Kandidátů nebo osobností. Jediný kníže reprezentuje starou elitu národa, Karel Schwarzenberg. Kdekdo jen trochu mediálně známější se dere. Pro prachy. Nereprezentují tito lidé, ani nejsou to vzory. Vzory českých osobností vymřely, nebo jsou na cestě do nebe.

Pohaníme a bulvarizujeme vše, i to co za něco stojí. Malý český člověk je kurva, škodí a závidí.

Předvolební motivace autora webu:

Vrána si sedí na stromě a celé dny nic nedělá. Králíček uvidí vránu a ptá se jí: "Můžu taky sedět jako ty a celé dny nic nedělat?" Vrána odpověděla: "Samozřejmě, proč ne." A tak se králíček posadil na zem pod vránu a odpočíval. Zničeho nic se objevila liška, skočila na králíčka a sežrala ho. Manažerská lekce: Abys mohl jenom sedět a nic nedělat, musíš sedět hodně, hodně vysoko!

Demokracie stručné sdělení a názorné video, ale nemusíte to sledovat, není to zábavné...ani důležité, na rozdíl od té dětské hry.

Inteligentní předvolební spoty Admirál Schwarzenberg

Karel Schwarzenberg

Admirál   Karel Schwarzenberg

KOLIK nás tu je? Předvolební televizní spot TOP 09 - Karel Schwarzenberg v roli admirála na lodi S Karlem:
"Kolik nás tu je? Je nás víc, než si myslíte. A jdeme do toho!"
Admirál Schwarzenberg: Jdeme do toho! A s dýmkou vše v národních barvách...to je opravdu TOP. A ty úsměvy mrknutí na voliče, to je nový styl.
Tak ať se povede. Vyměňte staré poslance, vymeťte ty myši, krysy jak se to jmenuje s paluby do oceánu historie pánové!
To se mi tedy líbí, vám ne? Jste na oranžové bárce? Přímý zásah z TOP lodi a jdete ke dnu.  TOP vlajkovou loď řídí admirál Karel!

GOOGLE vyhledávání a jeho funkce Co je to Google? Jak vyhledávat. Page Rank. Crawler. Indexer a Hity.

Vyhledávač Google

Co je GOOGLE a jak pracuje? Vyhledávač původně navrhli Sergey Brin a Larry Page v rámci svého výzkumu na Stanfordově univerzitě, aby ověřili funkčnost svého algoritmu pro ohodnocování webových stránek PageRank. Záhy se ukázalo, že kvalita jeho výsledků natolik převyšovala tehdy dostupné vyhledávače, že je Google v krátké době předstihl v úspěšnosti hledání.

Kromě řazení výsledků podle Google PageRanku bylo v Googlu novinkou i kladení důrazu na vyhledávání frází (takže se nestávalo, že víceslovný dotaz vrátil stránky, kde se tato slova vůbec nevyskytovala pohromadě) a ukládání plného textu indexovaných stránek (které umožňovalo u výsledných stránek rovnou zobrazovat relevantní fragmenty textu).

Vyhledávání na Google
Ohodnocování výsledků dotazů nezahrnuje pouze Google PageRank, ale i pozici hledaného slova v dokumentu. Hodnocení v Google byla navrženo tak, aby žádný jednotlivý faktor nemohl mít příliš velký vliv na výsledek. Je-li vyhodnocován jednoslovný dotaz, zkoumá se seznam hitů pro dané slovo. Google má u každého hitu uložen i jeho druh (titulek, text odkazu, URL, obyčejný text velkým písmem, obyčejný text malým písmem, ...) každému druhu je pak přiřazena určitá váha. Na tyto váhy lze nahlížet jako na vektor. Stejně tak je ohodnocen počet hitů pro každý druh - ohodnocení na začátku roste lineárně s počtem, ale pak se závislost "narovnává", takže pokud počet výskytů překročí určitou mez, ohodnocení dále neroste. Skalární součin vektoru vah a vektoru ohodnocení počtu výskytů tvoří ohodnocení relevance dokumentu, jehož kombinace s Google PageRankem určí konečné pořadí dokumentu ve výsledku. Pro víceslovné dotazy je situace komplikovanější - musí se procházet několik seznamů hitů najednou, aby bylo možné ohodnocovat výsledky na základě vzdálenosti jednotlivých výskytů. Pro každou nalezenou skupinu hitů je spočítána vzdálenost výskytu všech nalezených slov v textu dokumentu (nebo odkazu), které je přiřazeno jedno z deseti ohodnocení. Počty výskytů se potom nepočítají jen pro různé druhy hitů, ale i pro každou dvojici druh - vzdálenost. Oba tyto údaje jsou převedeny na příslušná ohodnocení, a jejich skalární součin tvoří ohodnocení relevance dokumentu.

Současný Google
O technologiích, které používá současný vyhledávač Google, není známo mnoho: Google jako komerční firma uvolňuje méně informací, než v době, kdy šlo o akademický projekt. Jisté je, že celý vyhledávač je rozdělen do několika tzv. datacenter, rozmístěných po celém světě. Datacentra zodpovídají dotazy nezávisle, dotazy se mezi ně rozdělují pomocí rotace DNS záznamů (jmenné servery Google na každý dotaz vrací vstupní IP adresu jiného datacentra, vybírá je na základě geografické polohy uživatele a vytížení jednotlivých center). Datacentrum se skládá z velkého počtu "běžných" PC, používajících upravenou verzi operačního systému Linux. Takové počítače které mají lepší poměr cena/výkon než vysoce výkonné (ale současně velmi drahé) servery. Podle odhadů z dubna 2004 se v datacentrech nachází přibližně 63 tisíc počítačů, což z činí cluster Googlu nejvýkonnější na světě. Spolehlivost je zajištěna na softwarové úrovni - při výpadku je počítač vyřazen z clusteru a jeho úlohy převezme jiný.

Zdroje příjmů Google
Popularita Google umožnila jeho zakladatelům založit inzertní systém Google AdWords a Google AdSense. AdWords je v podstatě administrátorské rozhraní, které umožňuje inzerentům, kteří mají u Google založený účet a na něm vloženy finanční prostředky, vytvořit inzerát, který se pak bude zobrazovat vedle fulltextových výsledků v pravém sloupci nazvaném sponsored listings. Tento malý inzerát je svázán pevnými pravidly - má limitovaný rozsah a i jeho obsah je omezen. Inzerenti si pro každý inzerát stanoví i tzv. keywords, čili klíčová slova, po jejichž zadání do vyhledávače Google nebo některé z jeho přidružených stránek, se zobrazí právě onen inzerát. Inzerent platí Google částku, kterou si sám stanoví (min. částku stanoví Google), za každé kliknutí na jeho inzerát. Pořadí inzerátů je stanoveno systémem na základě kombinace několika faktorů - ceny za klik (cost per click) a míry prokliků (click through rate).

Sestava vyhledávače google:Informace vychází z popisu publikovaného prototypu. Protože je google tedy společnost Google Inc komerční firma nejsou z logických důvodů data a stuktura vyhledávače dostupné veřejnosti.

Crawler
Stahuje ze sítě dokumenty, které mu určí URL Server. Crawlerů běží několik paralelně, každý najednou udržuje stovky otevřených spojení k webserverům, aby nebyl zdržován čekáním na jejich odpovědi. Vzhledem k variabilitě internetového obsahu musí být crawler velice robustní a odolný vůči atypickým případům, jako jsou např. online hry.

Store server
Dokumenty od Crawleru komprimuje a ukládá do Repository. Každé stránce je přiřazen identifikátor docID (ten se generuje, kdykoliv je získáno nové URL)

Indexer
Má několik úkolů:
Parsuje dokumenty do sady tzv. hitů - každý hit zaznamená výskyt slova v dokumentu společně s jeho pozicí, kapitalizací a relativní velikostí písma, jakým je napsáno. Hity jsou ukládány do "zásobníků" (barrels), které tak tvoří částečně setříděný index.
Z parsovaných dokumentů také filtruje odkazy (anchors), které se ukládají do k tomu určeného souboru. U každého odkazu je uloženo, odkud a kam vede, a také text odkazu.

URLresolver
dále zpracovává soubor s odkazy na URL - převádí relativní cesty na absolutní URL a na docID. Tyto informace ukládá do indexu dokumentů, který mimo jiné slouží jako zdroj dat pro URL Server. Texty odkazu také přidává do indexu k dokumentu, na nějž směřují. Informace o vzájemných odkazech se používají pro výpočet PageRanku.

Třídič (sorter)
přetřiďuje index do zpětného indexu - hity místo podle docID řadí podle wordID (ID slova, které se používá v hitu). Třídič zároveň vytváří seznam použitých wordID a jejich četností, z nichž je programem DumpLexicon vytvořen nový slovník (lexicon).

Vyhledávač (searcher)
běží na webserveru a s použitím slovníku, zpětného indexu a PageRanků odpovídá na dotazy.


Zdroj: český internet informace o Google

GOOGLE vyhledávání a jeho funkce a datacentrum, Adsense a počítače

Vyhledávač Google

Co je GOOGLE a jak pracuje...? 

Vyhledávač původně navrhli Sergey Brin a Larry Page v rámci svého výzkumu na Stanfordově univerzitě, aby ověřili funkčnost svého algoritmu pro ohodnocování webových stránek PageRank. Záhy se ukázalo, že kvalita jeho výsledků natolik převyšovala tehdy dostupné vyhledávače, že je Google v krátké době předstihl v úspěšnosti hledání.

Kromě řazení výsledků podle Google PageRanku bylo v Googlu novinkou i kladení důrazu na vyhledávání frází (takže se nestávalo, že víceslovný dotaz vrátil stránky, kde se tato slova vůbec nevyskytovala pohromadě) a ukládání plného textu indexovaných stránek (které umožňovalo u výsledných stránek rovnou zobrazovat relevantní fragmenty textu).

Vyhledávání na Google

Ohodnocování výsledků dotazů nezahrnuje pouze Google PageRank, ale i pozici hledaného slova v dokumentu. Hodnocení v Google byla navrženo tak, aby žádný jednotlivý faktor nemohl mít příliš velký vliv na výsledek. Je-li vyhodnocován jednoslovný dotaz, zkoumá se seznam hitů pro dané slovo. Google má u každého hitu uložen i jeho druh (titulek, text odkazu, URL, obyčejný text velkým písmem, obyčejný text malým písmem, ...) každému druhu je pak přiřazena určitá váha. Na tyto váhy lze nahlížet jako na vektor. Stejně tak je ohodnocen počet hitů pro každý druh - ohodnocení na začátku roste lineárně s počtem, ale pak se závislost "narovnává", takže pokud počet výskytů překročí určitou mez, ohodnocení dále neroste.

Skalární součin vektoru vah a vektoru ohodnocení počtu výskytů tvoří ohodnocení relevance dokumentu, jehož kombinace s Google PageRankem určí konečné pořadí dokumentu ve výsledku. Pro víceslovné dotazy je situace komplikovanější - musí se procházet několik seznamů hitů najednou, aby bylo možné ohodnocovat výsledky na základě vzdálenosti jednotlivých výskytů. Pro každou nalezenou skupinu hitů je spočítána vzdálenost výskytu všech nalezených slov v textu dokumentu (nebo odkazu), které je přiřazeno jedno z deseti ohodnocení. Počty výskytů se potom nepočítají jen pro různé druhy hitů, ale i pro každou dvojici druh - vzdálenost. Oba tyto údaje jsou převedeny na příslušná ohodnocení, a jejich skalární součin tvoří ohodnocení relevance dokumentu.

Současný Google
O technologiích, které používá současný vyhledávač Google, není známo mnoho: Google jako komerční firma uvolňuje méně informací, než v době, kdy šlo o akademický projekt. Jisté je, že celý vyhledávač je rozdělen do několika tzv. datacenter, rozmístěných po celém světě. Datacentra zodpovídají dotazy nezávisle, dotazy se mezi ně rozdělují pomocí rotace DNS záznamů (jmenné servery Google na každý dotaz vrací vstupní IP adresu jiného datacentra, vybírá je na základě geografické polohy uživatele a vytížení jednotlivých center). Datacentrum se skládá z velkého počtu "běžných" PC, používajících upravenou verzi operačního systému Linux. Takové počítače které mají lepší poměr cena/výkon než vysoce výkonné (ale současně velmi drahé) servery. Podle odhadů z dubna 2004 se v datacentrech nachází přibližně 63 tisíc počítačů, což z činí cluster Googlu nejvýkonnější na světě. Spolehlivost je zajištěna na softwarové úrovni - při výpadku je počítač vyřazen z clusteru a jeho úlohy převezme jiný.

Zdroje příjmů Google

Popularita Google umožnila jeho zakladatelům založit inzertní systém Google AdWords a Google AdSense. AdWords je v podstatě administrátorské rozhraní, které umožňuje inzerentům, kteří mají u Google založený účet a na něm vloženy finanční prostředky, vytvořit inzerát, který se pak bude zobrazovat vedle fulltextových výsledků v pravém sloupci nazvaném sponsored listings. Tento malý inzerát je svázán pevnými pravidly - má limitovaný rozsah a i jeho obsah je omezen. Inzerenti si pro každý inzerát stanoví i tzv. keywords, čili klíčová slova, po jejichž zadání do vyhledávače Google nebo některé z jeho přidružených stránek, se zobrazí právě onen inzerát. Inzerent platí Google částku, kterou si sám stanoví (min. částku stanoví Google), za každé kliknutí na jeho inzerát. Pořadí inzerátů je stanoveno systémem na základě kombinace několika faktorů - ceny za klik (cost per click) a míry prokliků (click through rate).

Sestava vyhledávače google:

Informace vychází z popisu publikovaného prototypu. Protože je google tedy společnost Google Inc komerční firma nejsou z logických důvodů data a stuktura vyhledávače dostupné veřejnosti.
Crawler
Stahuje ze sítě dokumenty, které mu určí URL Server. Crawlerů běží několik paralelně, každý najednou udržuje stovky otevřených spojení k webserverům, aby nebyl zdržován čekáním na jejich odpovědi. Vzhledem k variabilitě internetového obsahu musí být crawler velice robustní a odolný vůči atypickým případům, jako jsou např. online hry.
Store server
Dokumenty od Crawleru komprimuje a ukládá do Repository. Každé stránce je přiřazen identifikátor docID (ten se generuje, kdykoliv je získáno nové URL)
Indexer
Má několik úkolů:
Parsuje dokumenty do sady tzv. hitů - každý hit zaznamená výskyt slova v dokumentu společně s jeho pozicí, kapitalizací a relativní velikostí písma, jakým je napsáno. Hity jsou ukládány do "zásobníků" (barrels), které tak tvoří částečně setříděný index.
Z parsovaných dokumentů také filtruje odkazy (anchors), které se ukládají do k tomu určeného souboru. U každého odkazu je uloženo, odkud a kam vede, a také text odkazu.
URLresolver
dále zpracovává soubor s odkazy na URL - převádí relativní cesty na absolutní URL a na docID. Tyto informace ukládá do indexu dokumentů, který mimo jiné slouží jako zdroj dat pro URL Server. Texty odkazu také přidává do indexu k dokumentu, na nějž směřují. Informace o vzájemných odkazech se používají pro výpočet PageRanku.
Třídič (sorter)
přetřiďuje index do zpětného indexu - hity místo podle docID řadí podle wordID (ID slova, které se používá v hitu). Třídič zároveň vytváří seznam použitých wordID a jejich četností, z nichž je programem DumpLexicon vytvořen nový slovník (lexicon).
Vyhledávač (searcher)
běží na webserveru a s použitím slovníku, zpětného indexu a PageRanků odpovídá na dotazy.

Zdroj: český internet informace o Google

Myslíte si, že není Seneca aktuální? Zkuste nahlédnout do knihy O dobrodiních

Holubí momentka obrázek na přistání...

Seneca je stále aktuální,

 možná dnes nejvíce. Sledujete přece jaká je morálka české společnosti po revoluci, jak "blbá" nálada nás všechny dusí. Jak pronikají hlupáci a deprivanti do politiky, medií, internetu a agresivita se zvětšuje - to není žádné dobrodiní ani ctnost. Úvodem něco z historie:

Lucius Annaeus Seneca
Narodil se kolem roku 4 př. n. l. v hispánské Cordobě. Po roce 10 n. l. studuje v Římě, poslouchá stoiky Sotiona a Fabiana a pythagorejce Attalu.
- 14 n. l. umírá Augustus, vlády se ujímá Tiberius
- 26 n. l. odjíždí Seneca na zotavenou do Egypta. Studuje mravy a náboženství, píše svá první pojednání.
- 31 n. l. se vrací do Říma, kde začíná jeho politická kariéra.
- 37 n. l. umírá Tiberius, vlády se ujímá Caligula, ten je roku 41 n. l. zavražděn, k moci se dostává Claudius.
Pro údajné pletky se sestrou zavražděného Caliguly je Seneca vyhnán na Korsiku (41 - 49 n. l.). Tam píše své konsolace - Útěchu pro Marcii, Útěchu pro matku Helvii a Útěšný list Polybiovi. Zde také vzniká Senecovo pojednání O krátkosti života.
- 49 n. l. Claudius se žení s Agrippinou mladší, matkou budoucího císaře Nerona. Na její přímluvu se Seneca vrací do Říma. Vychovává malého Nerona.
- 53 n. l. Neronův sňatek s Octavií
- 54 n. . Claudius otráven svou manželkou, Nero se stává císařem. Záhy je Seneca zvolen konzulem, píše pojednání
O mírnosti a O šťastném životě.
- 59 n, l. na Nerův příkaz zavražděna jeho matka, Seneca je považován za spoluviníka. Píše pojednání O duševním klidu a O prozřetelnosti. Roku 62 n. l. odchází Seneca do ústraní, věnuje se Listům Luciliovým a Otázkám přírodovědným. Posléze vzniká kniha O dobrodiních (64 n. l.). Roku 65 n. l. je Seneca Obviněn z účasti na spiknutí proti Neronovi a na rozkaz císaře musí spáchat sebevraždu.

***
Kniha vznikla ve velice špatném politickém klimatu Říma na počátku našeho letopočtu, kdy ve městě panovalo zlo a chaos. A možná právě proto psal Seneca o ctnosti a dobrodiních. Chtěl, aby lidé uchopili život do svých rukou a změnili ho k lepšímu. Určitě by bylo zajímavé zjistit, kolik lidí tehdy Senecova kniha zaujala natolik, že si ji přečetli. A kolik lidí oslovila a přiměla je stát se ctnostnějšími? Jak vůbec mohli přijmout rady filosofa, který hlásal něco jiného, než jak žil? A jak toto dílo můžeme přijmout dnes my, lidé jednadvacátého století?

***

V současnosti prochází lidská společnost obdobím dokonalé modernizace, kdy stroje pomalu ale jistě začínají vykonávat veškerou činnost za člověka. Věda a technika letí vpřed, počítačové sítě zaplavují celou naší planetu. Realita se tak začíná přesunovat na televizní obrazovku. To s sebou přináší i odcizení se člověka sobě samému. Lidé ztrácejí z nedostatku času živý kontakt s druhými , a zapomínají na svoji přirozenost. Přesto, že se takto vzdalují, není jisté kam. Co je pro dnešního člověka tolik důležité? 

Především moc, kterou získají pomocí dostatečného přínosu financí. Lidé se přibližují ke svým cílům bezmyšlenkovitě, co se týče lidskosti, a když se občas nad sebou pozastaví, vidí kolem spoušť. Hledají-li přátele, nalézají jen figurky na šachovnici. Kterou z nich mají táhnout a jak? Člověk se cítí najednou osamocen. Je sice zahalen penězi a mocí, ale strádá.

Chybí mu lidský člověk (lidství).

Ale než se stačí nad tím pořádně zamyslet a vzít tento fakt vážně, už se opět nachází v běhu pracovních povinností a zapomíná. Čas však zatím neúprosně ubíhá. Člověk potom na sklonku svého života jakoby procitne a pozná, že navzdory své hmatatelné moci je plný bezmoci nad tím, 
že nestihl žít.

The Beach Boys také hudba našeho mládí Občas je dobré si posvítit! Mix Videa, Play all.

To jsem já, velká holka

The Beach Boys - good vibrations
Zajímavé video ukazuje i příběh té minulé doby, je to historie - vyberte si, nebo si přečtěte tento návod (proč je dobře si občas posvítit):

Chodí syn po bytě a očividně něco usilovně hledá. Když už to trvá půl hodiny, osloví ho otec:
„Prosím tě co pořád hledáš?“
„Baterku.“
„Na co potřebuješ tak nutně baterku?“
„Mám dneska rande.“
„Ty chceš jít na rande s baterkou? Co je to za hloupost?
Tedy, když já chodíval na rande, tak jsem nikdy baterku nepotřeboval.“
„Tak se taky podívej, co sis přitáhl domů!“

Vciťte se do pocitu mládí, doby kdy pro vás nebylo nic složité O Panu Lenivém a Snaživém ve stylu moudrému napověz

Lovec z pravěku

Pohádka o panu Snaživém a panu Lenivém

Byl jednou pan Snaživý a pan Lenivý.

Pan Snaživý se chtěl mít lépe, proto pracoval i potom, co pan Lenivý už zalezl k televizi, aby si odpočinul.
Pan Snaživý šetřil, aby si mohl koupit věci, které mu usnadní jeho snažení. Pan Lenivý si koupil novou větší televizi, aby se mu lépe odpočívalo. Protože chtěl plazmovou, kterou si ještě prací nezasloužil, peníze si vypůjčil, koupil si ji na splátky a zadlužil se.
Pan Snaživý trávil volný čas tím, že usilovně vymýšlel, jak by mohl být užitečný ještě většímu počtu lidí než nyní. Pan Lenivý usilovně přemýšlel, jak mít co nejvíc za co nejméně práce.
Pan Snaživý nakoupil výrobní prostředky, které zefektivnily jeho práci. Pan Lenivý si vypůjčil další peníze, protože si chtěl dopřát ještě větší luxus, který si zatím nezasloužil, a tak se zadlužil ještě více.
Pan Snaživý se unavený vrací pozdě večer domů právě v okamžiku, kdy se soused pan Lenivý vrací ze supermarketu s kartonem piv, aby u fotbálku v televizi nebyla žízeň. Pan Lenivý s úšklebkem komentuje, jaký je pan Snaživý hlupák, že se tak dře, že z toho života nic nemá, ať si vezme příklad z něho, jak že se na to musí vyzrát. Pan Snaživý zatíná zuby a dál se snaží.

O výsledky práce pana Snaživého má zájem již tolik lidí, že pan Snaživý vytvoří nové pracovní místo a zaměstná nezaměstnaného, který mu pomáhá. Nově zaměstnaný nezaměstnaný má velikou radost, že bude moci díky snaze pana Snaživého koupit své dcerušce kočárek.
Pan Lenivý se posmívá panu Snaživému, že investuje své vydělané peníze do dalších výrobních prostředků a lidí a že kvůli tomu stále jezdí v té oprýskané popelnici, zatímco pan Lenivý si koupil nové auto na splátky.
Pan Snaživý přináší svou činností užitek již spoustě lidem v komunitě, kde žije, mnoho lidí se již spoléhá na to, že pro ně pan Snaživý zajišťuje věci. Lidé jsou velmi rádi, že díky panu Snaživému již nemusí tak daleko jako předtím.
Pan Snaživý již poskytuje práci mnoha lidem, které zaměstnal, kteří jsou moc rádi, že opět mají každý měsíc dobré peníze.

Pan Snaživý si konečně kupuje nový dům a kupuje si krásné nové auto, platí hotově. Pan Snaživý sklízí ovoce svého úsilí.
Pan Lenivý přišel o své auto a o svou televizi, protože byl natolik lenivý, že dostával již tak málo peněz, že už nebyl schopen své dluhy splácet. Pan Lenivý se přes záclonu svého bytu dívá na krásný nový dům pana Snaživého. Pan Lenivý vychází ven a pozoruje přes plot domu pana Snaživého jeho nové auto.

Jde kolem pan Politik.
Pan Politik chvíli pozoruje scenérii a pak začne mocně hlásat: Jaká je to nespravedlnost! Pan Snaživý má krásný dům, zářivé auto a mnoho peněz, zatímco pan Lenivý má ošuntělý byt a žádné auto. Fuj, hanba panu Snaživému. Pan Snaživý by měl své auto odevzdat panu Lenivému, aby měl každý alespoň něco, tak to bude spravedlivé. Pan Snaživý oponuje, že si své pěkné věci zasloužil, potom co všechno musel překonat, čemu všemu musel čelit a kolika lidem je teď prospěšný.
Pan Politik si bere pana Lenivého stranou a říká mu, že pokud ho pan Lenivý zvolí, že on se postará o to, že pana Snaživého přinutí, aby se s panem Lenivým podělil. Na to pan Lenivý slyší a slyší na to i další lidé v komunitě, slyší na to i lidé, kterým pan Snaživý zajišťuje živobytí.

Pan Politik je zvolen. Pan Politik přijme zákon, který panu Snaživému nařídí, aby odevzdal plody své práce panu Politikovi, který že se postará o to, aby pan Lenivý dostal svůj spravedlivý díl. Pan Snaživý tedy odevzdá svůj dům a auto panu Politikovi, aby nešel do vězení.
Pan Politik se za svou těžkou práci při spravedlivém rozdělování nejprve odmění domem pana Snaživého, do kterého se nastěhuje. Vydá vyhlášku, že o automobil se mohou podělit všichni, kteří jej zvolili, ale protože jich je moc a na každého by tedy vycházelo jen několik vteřin denně, bude rozumné, aby auto dostal k užívání jen jeden člověk. A že nejspravedlivější bude, aby jej dostal k užívání ten, kdo auto pro voliče zajistil. Tím někým je pan Politik, takže v autě se bude na neurčito vozit pan Politik. Nejdéle tedy do dalších voleb.
Pan Snaživý se vrátil do svého původního bytu ke svému sousedovi panu Lenivému. Pan Snaživý pracoval dále, ještě houževnatěji, vzal na sebe ještě více zodpovědnosti. Pan Snaživý si svým přínosem znovu vydělal na krásný nový dům.

Ale protože kdykoli si koupil nový dům, přišel pan Politik a zabavil mu jej se slovy, že je třeba se spravedlivě rozdělit se všemi, tak pan Snaživý dospěl k závěru, že pokud je na tom nakonec úplně stejně jako pan Lenivý, nemá smysl být nadále snaživý.
Pan Snaživý zalehl s pivem k televizi a protože přestal vést své lidi, celá organizace se rozpadla a všichni byly opět nezaměstnaní. Všichni lidé v okolí byly smutní, že musejí opět daleko pro vše, co jim pan Snaživý zajišťoval v pohodlí jejich sousedství. Pan Lenivý se na to dívá a vidí, že tím, že jeho Politik zničil pana Snaživého, se pan Lenivý nemá ani o kapku lépe. Naopak, když si pan Lenivý chce najít práci, na jeho vyhlédnuté místo je přetlak lidí, kteří dříve pracovali s panem Snaživým, a nyní jsou bez práce.
Pan Lenivý jde naštvaný za panem Politikem a vyčítá mu, že nesplnil, co slíbil, že se teď má ještě hůř.
 Ale pan Politik pana Lenivého ujistí, že když ho pan Lenivý zvolí do dalšího období, že se o pana Lenivého postará, protože už teď má v hledáčku   pana Přínosného…

******

Ve třetím ročníku opustil Gates školu a začal se naplno věnovat společnosti, kterou sotva založil - Microsoftu.
Měl ideu, že počítače budou v blízké budoucnosti nezbytnými pomocníky v každé kanceláři i domácnosti.
Tato myšlenka ho přivedla na cestu k bohatství.
Psal se rok 1975.
O jedenáct let později se stal miliardářem.

Co máte za nápady vy?
Kdo z vás bude za jedenáct let miliardářem?
A kdo milionářem?
Nebo se chcete mít stejně jako dnes?

******

Lepší, než předvídat budoucnost, je vytvořit ji.  Bill Gates

Sny, ta úžasná věc, která nás nutí růst.
Chceme-li mít víc než dnes, musíme udělat něco navíc.
Dokonalé motivování sám sebe. Chceš? Přidej. Nauč se něco navíc.
Lidé, kteří nemají sny, těm se dobře vládne.

Pozn. autora: článek ve stylu chytrému napověz...ale máme pravidelné volby a spousta nespokojenců nadává na všechno a všude (kromě sebe) je toho internet plný - a ta zášť k úspěšným. Použil jsem tedy přesné myšlenky a příklad. Náhled na život a pozitivní motivace i naše sny - vše pro úspěch.

Přeji hezký den a ten úspěch (ne štěstí) s usilovnou prací vám přeji. Dělejte něco pro sebe a sněte své sny ...

Péče o zdraví Životospráva Životní styl Rytmus života Osobní rozhodnutí. Nemoc a imunitní systém. Psychosomatika.

Zdravé a krásné a naopak...

Definice zdraví - souvislosti
je celá řada definicí zdraví
 * druhá polovina 20. století - pokusy o celostní chápání lidského zdraví
 * nemoc není věc sama o sobě přepadající člověka („dostal jsem angínu, mám tuberkulózu, chytil mě žlučník“), nýbrž spíše proces - sled na sebe navazujících epizod (psychosomatika)
„Zdraví je stav úplné fyzické, duševní a sociální pohody, nikoli pouze nepřítomnost nemoci nebo zdravotního postižení.“[Světová zdravotnická organizace (WHO) 1948]
„K dosažení stavu úplné fyzické, duševní a sociální pohody musí být jednotlivec nebo skupina lidí schopni stanovit a realizovat své cíle, uspokojit své potřeby, změnit své prostředí nebo se s ním vyrovnat. Zdraví je tedy nahlíženo jako zdroj každodenního života, a nikoli jako životní cíl. Zdraví je pozitivní pojem zdůrazňující sociální a osobní zdroje právě tak jako fyzické schopnosti.“   (Otawská charta podpory zdraví 1986)

Souvislosti zdraví a nemoci
Zdraví je částí kvality života, není s ní totožné:

• být šťastný nemusí nutně znamenat být zdravý

• lidé mohou být zdraví, ale nešťastní

• řada nemocných působí relativně klidně a šťastně

Nemoc činí nemocným vždy celého člověka.
Když člověk trpí - mění se postoj ke každodenním věcem života.

Příklad: Nemocný mladý člověk trpící rakovinou si všímá věcí, kterých si dřív vůbec nevšímal.

Zdravý člověk život stravuje, nemocný zhodnocuje.

• Význam zdraví a nemoci
  
  Nemoc a utrpení:
  
  • připomínají konečnost všeho pozemského života, umírání a smrt.
  • mohou být prubířským kamenem pro chování lidí k nemocnému, stárnoucímu a umírajícímu člověku.
  • mohou se stát krizí a zhroutit se v zoufalství, jestliže je uzdravení beznadějné
  • mohou být příležitostí k rozjímání a obrácení se
  
  Staří křesťanští autoři:
  * dobré je to, co vede k Bohu
  * zdraví může být zlem - mylná představa o soběstačnosti a síle
  * nemoc nemá moc odloučit čl. od Boha, může se stát příčinou mnoha dober:
  - zpokornění člověka
  - nemocí se oslabuje nezdravé připoutání se ke světu
  - nemoc vede k moudrosti a obrací člověka k věcem podstatným
  - utrpení má moc v člověku rozvíjet svědomí (Dostojevský)
  
  „Zdravý člověk je stále člověkem pozemským, hmotným… Ale když onemocní, normální řád věcí a jeho tělesný organismus je porušen, tu se mu hned vyjevuje možnost jiného světa a jak se nemoc zhoršuje vztahy s tímto novým světem se upevňují“. (Dostojevský, Zločin a trest)
  Zdraví, nemoc versus vina a hřích
  
  Vědomí viny, nesmířené konflikty ovlivňují zdraví, resp. mohou způsobit nemoc
  
  Prof. Ivančič:
  
  • Hřích (provinění proti sobě, druhým, Bohu) - ničí a ohrožuje život člověka.
  • Hřích - velmi těžké trápení, v sobě i v ostatních lidech.
  • Hřích je vina - leží před očima člověka jako těžký závoj; jakoby něco těžkého leželo na jeho nervech.
  Vina působí výčitky svědomí. Varovný signál: Tvůj život se zastavuje!
  
  Souvislost: hřích - nemoc.
  Mnohá onemocnění, např. srdeční, rakovina, mohou mít původ ve výčitkách svědomí.
  Souvislost: odpuštění - uzdravení. př. Kříž
  Psychické napětí může způsobit žaludeční vředy, tenze, zvýšený krevní tlak…
  T. G. Masaryk: člověk si nemravným a nemoudrým životem připravuje předčasnou smrt (nevědomost a špatnost - neznalost a zanedbávání hygieny, etiky atd.).
  
  
  • „(Sebezabití) je ten nepřirozený způsob smrti, jenž byl přivozen neúmyslným vsahováním člověka v životní proces, ať kladným, činným vlastním jednáním, nebo záporným, trpným chováním k nebezpečím života.“
  
  Dvě roviny osobní odpovědnosti za zdraví:
  Péče o zdraví (životospráva, životní styl, rytmus života, vyhýbání se rizikům a škodlivým vlivům, přetěžování sil)
  Osobní rozhodnutí pro kladné hodnoty života (radost, svobodu, lásku…), přitakání životu, trojdimenzionalita života
  
  Požadavky:
  naučit se žít se všemi omezeními (podpora, motivace)
  boj s bolestí, strachem a neklidem (indiv. práh citlivosti)
  objevování smyslu života, utrpení a nemoci (víra, světonázor)
  Imunitní systém a brána nemoci:

Z pohledu praktického lékaře na vznik a vývoj patologie nemoci. Příklad a názor praktika:

Byla mi diagnostikována angína.
Pod tímto pojmem si představíme určitý obraz nemoci, klinické příznaky. V teorii jsou popisovány určité okolnosti, přítomnost bacilu, který způsobuje nemoc. Jako léčení se uvádí likvidace původce nemoci antibiotikem. Lékař konstatoval klinické příznaky, v laboratorních výsledcích nalezl známky zánětu, ve výtěru se objevil bacil - třeba obávaný streptokok. Takže postup lékaře je lege artis - ale proč pacient není zdráv? Proč u pacienta potíže pokračují? Co je příčinou nemoci?
Je bacil skutečným vyvolavatelem infekce? Kdyby tomu tak bylo, pak by mělo dojít po antibiotiku k uzdravení.
Bacil se dostane na sliznici a zde musí projít přes několik překážek, které mu připravuje obranný systém. Jestliže bacil tyto překážky překonal, pronikl do těla a začal ho ohrožovat, pak to znamená, že první obranný mechanizmus selhal.
Klademe si tedy otázku - proč? Kdyby neselhal, pak by se bacil neprosadil. Tedy bacil není přímá příčina nemoci. Bacilu bylo umožněno, aby do těla pronikl. Příčinou je tedy slabá první obrana.

Takže jsme nyní v situaci, kdy bacil vnikl do tělního prostředí.
Vnitřní - vyšší obranný systém zmobilizoval další obranné kroky - horečku, zánět, tvorbu protilátek. Tělo má vždy snahu o léčení, vždy se snaží nebezpečného bacilu se zbavit. Nemoc - zánět - lze tedy chápat jako přítele člověka. Pomocí nemoci a zánětu se chce tělo samo vyléčit. Jestliže nasadíme antibiotikum, bacil zničíme. Vetřelec je ochromen, možná je mrtvý, tělo již nepotřebuje teplotu. Po nasazení antibiotika provázející vysoká teplota klesla. Imunitní systém se s vetřelcem sám nevypořádal, udělalo to za něj antibiotikum. Zánět v těle pokračuje, nedošlo k vyléčení, protilátky jsou stále v pohotovosti, kvůli možnému oživení bacilu.
  Imunita se v boji s vetřelcem neposílila, ba naopak ještě více oslabila. Akutní nemoc nebyla vyléčena, ale byla posunuta do chronického stavu.
Představa, že bude nemoc vyřešena dalším antibiotikem a pak dalším a dalším, je zastřena otazníkem, ale co naplat, je to lege artis - lékař léčí, tak jak má - smůla - nyní máte chronickou nemoc a s tím se již nedá dělat nic.

Analyzujeme stav a hledáme skutečné příčiny. Pokud nejsou správně určeny, nemůže být léčba úspěšná. Tedy diagnostikování angíny, jak bylo v úvodu uvedeno, není úplné, nepoukazuje na skutečnou příčinu.
K jádru problému se ještě dostaneme jiným příkladem. Vezmu to z jiného konce, opět budeme rozplétat příčinný řetězec.
Pacientka začala svůj dotaz: Prosím, co byste mi doporučil na hemoroidy, kterými se trápím již několik měsíců? Od lékaře beru mast a čípky, také mně řekl, že to mám od zácpy, což je pravda, zácpou trpím již dlouho...
Jednou z příčin hemoroidu je zácpa. Lze si to logicky vysvětlit, tuhá stolice tlačí na sliznice a cévy konečníku, vše se bortí a vyhřezává - hemoroid se zvětšuje.
Pacientka dále popisuje, že bere vlákniny, snaží se hodně pít, jak jí bylo doporučeno, ale je to pro ni mučení a zhoršuje jí to deprese, kvůli kterým chodí k psychiatrovi. Ten jí dává antidepresiva. Vše začalo tím, že se rozváděla s agresivním manželem. Antidepresiva jí pomohla překonat těžké období, pak ale zjistila, že si na ně zvykla a již se je bojí vysadit, aby neprožívala ty kruté okamžiky znovu...
Tak odhalujeme další část příčinného řetězce - totiž ona antidepresiva svým vedlejším účinkem podporují zácpu.
Příčinou je tedy deprese, která je regulována antidepresivem, které svým vedlejším účinkem podporuje zácpu a ta tlačí na hemoroid.
Na vývoji deprese se podílí jednak vliv psychický - rozvod a obvyklá dramata kolem by tomu odpovídala, ale také vliv biochemický. Vlivem chybného metabolického procesu se zvyšuje nebo snižuje jedna složka, která pak spouští ony depresivní reakce. Pod tímto procesem se často skrývá například porucha funkce štítné žlázy, porucha jaterní, porucha slinivky břišní apod.
Naše klientka při rozhovoru na toto téma najednou praví: No ano,vždyť již 10 let chodím na endokrinologii a beru Letrox, protože mám sníženou funkci štítné žlázy.
Co je nebo bylo příčinou Vaší poruchy?
To mi pan doktor neříkal, jenom tam chodím 2 x za rok na kontrolu, na krev a podle toho beru buď 75 nebo 100 mg.

Vysoké procento poruch štítné žlázy souviselo, souvisí nebo v budoucnu bude souviset s autoimunitní poruchou.
Naměřená hodnota TSH nebo T4 není vždy zcela směrodatná, slouží spíše jako orientace. Je to hodnota v séru, tedy mimo buňky, ale jaká je situace uvnitř buněk, to je záhada a jen odhad. Časté stesky pacientů, kteří mají problémy a přitom normální laboratorní hodnoty, podporují myšlenku, že se syntetický hormon vůbec do buňky nedostane (nebo jen sníženou měrou) a postupně v důsledku trvale nízkých hodnot se problém přesouvá do chronické fáze.

V tom důsledku může být naplněna ona podstata biochemické poruchy, která pak ovlivňuje u naší pacientky deprese.

V případě protilátek existuje počet otázek a záhad ještě více. Tělo si tvoří protilátky a ty pak útočí na buňky štítné žlázy, ony pak nedokáží tvořit dostatek hormonu.
Endokrinolog tedy chybějící hormon dodává uměle (Letrox, Euthyrox...). Tím vyrovná hladinu, ale neřeší příčinu, ta působí dále a funkce ŠŽ je slabší a slabší. Problém je odsouván na budoucnost. Protilátky mohou samozřejmě mířit i na jiné tkáně, klouby, svaly...
Na dosavadním začátku je poplašený imunitní systém - autoimunitní nemoc - vytvořené protilátky ničí buňky štítné žlázy, ta nedovede tvořit vlastní hormon, v tom důsledku se časem projeví porucha metabolismu, a to i navzdory uměle podávanému hormonu. Důsledkem je depresivní stav podporovaný stresem při rozvodu, na uklidnění deprese je ordinováno antidepresivum, to svým vedlejším efektem vytvoří návyk na lék a podporuje zácpu, ta zase hemoroid.
Souvislosti (vše souvisí se vším): A je tu plíživá nemoc. Dlouhou dobu je všechno v pořádku, testy, pokud jsou vůbec dělány, jsou v mezích normy, a pak najednou je autoimunita pozitivní - a to je již pozdě.
U této filozofie se na věc díváme ještě poněkud jinak. Klubko příčinných řetězců ještě není rozmotáno.
Člověk má jednak tělo, ale také duši. Obojí musí být v rovnováze. Jestliže nejsou v rovnováze - vznikne nemoc. Vyložím tedy pacientce: Vy máte nemoc, pak jste tedy v nerovnováze. Autoimunitní princip znamená, že tělo svými vlastními protilátkami ničí samo sebe. Vaše tělo je naprogramováno sebedestruktivním programem. A pacientka se otevírá a vzpomíná na své dětství, kdy se rodiče rozváděli, a ona prožívala utrpení se svou matkou, která ji ponižovala, nedala jí možnost sebeuplatnění, snížilo se jí sebevědomí, přestala se mít ráda, pomýšlela na sebevraždu a útěky z domova... Celkově vylíčila dlouhou historii.

Hlavní problém vznikl již v dětství, a to konfliktem rodičů, jejich rozvodem, a u tehdejší dívky vznikem sebedestruktivního programu. Ten přijal také imunitní systém, který postupně rozjel kolotoč projevů plíživé nemoci. Pacientka to ovšem brala jako samozřejmost, popsané vztahy a souvislosti nevnímala.

Po rozmotání klubka příčin si má klient celý řetězec prohlédnout, zjistit, jak je dlouhý. Má se poučit z chyb, které udělal, a pak hledat způsoby, jak přičiny odstraňovat. To je přirozená a logická cesta léčení. Jestli dotyčný hledá výmluvy a objektivní argumenty, proč to nejde, pak to skutečně nejde. Jenže jeho nemoc to vůbec nezajímá. Ta si nekompromisně jde svou cestou.

Doslov: Tak jste dočetli, jste dobří(pálí vám to) a za odměnu můžete se jít podívat na videa a zábavu na souvisejících stránkách (odkazy)

http://hitvidea.blogspot.com nebo http://myslivost.blogspot.com


Zdroj: lékaři publikované zkušenosti český internet ke zpracování použit Google Scholar