 |
| US army v Česku |
Před třemi lety jsem sama sebe přesvědčila, že se na to můžu vykašlat. Byla jsem těhotná, bylo mi zle, nohu mi ucpala další trombóza a myslela jsem si, že zvládnu mít čisté svědomí, když snahu o správnou věc nechám na ostatních.
Prdět na to, mám svých problémů dost.
Bylo by to asi i v pohodě, kdyby nepřišla zkouška, jakou nikdo z nás nečekal.
Bylo by to asi i v pohodě, kdyby nepřišla zkouška, jakou nikdo z nás nečekal.
Fakt hodně lidí bojuje a vydává spoustu energie na to, aby napravilo alespoň část škod, kterou způsobuje skutečnost, že v čele státu stojí lidé s nulovou morálkou, jejichž jediným zájmem je vlastní materiální prospěch. Dlouho jsem se snažila si říkat, že někdo z těch bojujících to dělá vlastně i za mě, takže můžu být v klidu, sem tam si něco do éteru odplivnout, když se mi bude chtít, ale jinak to neřešit. Problém je v tom, že to není pravda. Každý máme svůj vlastní úkol, který za nás nikdo jiný splnit nemůže.
Díky poslednímu postu jsem se o sobě dočetla řadu ošklivých věcí, ale žádné z napsaných slov mě nezranilo tak moc jako to, když jsem si díky jednomu z vláken komentářů uvědomila, že skutečně bojujeme absolutně zbytečný bratrovražedný boj.
Díky poslednímu postu jsem se o sobě dočetla řadu ošklivých věcí, ale žádné z napsaných slov mě nezranilo tak moc jako to, když jsem si díky jednomu z vláken komentářů uvědomila, že skutečně bojujeme absolutně zbytečný bratrovražedný boj.
Všichni totiž chceme totéž.
Chceme být v pohodě, cítit se v bezpečí a nebát se o své blízké. Většina i těch totálně nejhnusnějších věcí, které jsou někdy lidé schopní do anonymního prostředí internetu vypustit, pramení čistě ze strachu. Možná jsem snílek, ale odmítám věřit, že je to tak zlé, jak to vypadá v diskuzích. Všechny, kdo měli do teď potřebu mi nadávat do dementů, ovcí, rouškařů, sluníčkářů nebo neomarxistů, budu ode dneška brát jinak. Budu věřit, že je možné společně se dostat k bodu, kde se naše pohledy na svět rozdělují, zjistit, proč to tak je, a nakonec se shodnout, přestat sebou navzájem pohrdat a najít způsob, jak přestat naslouchat těm, kdo rozdělují, aby mohli panovat.
Proto mě štveš, Andreji. Kdybys nebyl takové neschopné nemehlo a neudělal z ČR tyfovou Mary, nemusela bych v půl třetí ráno řešit svoje černý svědomí a slibovat takový věci.
Šárka a sociální sítě
