 |
| Pekař v Íránu původní snímek z cesty po vzdálené zemi |
Jednoho dne se stalo,
že přišel zahradník k holiči, aby se dal ostřihat. Když byl hotov, ptal se, kolik dluží... Holič odpověděl: "Tento týden sloužím spoluobčanům, tudíž nemohu brát žádné peníze." Zahradník tedy poděkoval a opustil holičství.
Když holič otevíral svůj obchod příští ráno, našel tam dvanáct růží s děkovným přáním.
Druhý den, přišel pekař, aby se dal také ostříhat. Po stříháni se to opakovalo. "Sloužím spoluobčanům tento týden, tudíž nemohu připustit, abych dostal zaplaceno," vysvětlil holič. Pekař byl rád a odešel.
Příští ráno, když holič otevíral svůj krámek, spatřil sáček s dvanácti koblížky upečenými do zlatova a s děkovnou kartou ...
Tentýž den přišel vládní činitel a nechal se také ostříhat. Když chtěl platit, slyšel totéž jako v předchozích případech. "Sloužím tento týden spoluobčanům, tudíž nemohu vaše peníze přijmout," znělo holičovo vysvětlení... Poslanec byl mile překvapen. Poděkoval a odcházel velice radostný.
Příští ráno, když chtěl holič otevřít krám, stálo tam dvanáct poslanců, aby se nechali zdarma ostříhat....
