 |
| Velikonoce a vajíčka |
 |
| Malovaná vajíčka |
Vedle vrstvy lidových obyčejů, které charakterizují vztahy zelené ratolesti, jarního novoroční, Květné neděle, velikonoční pomlázky a letnicových obřadů mládeže, má svoji dlouhou historii katolický obřad svěcení ratolestí spojený s procesím nebo průvodem kolem kostela. Koná se na památku Kristova vjezdu do Jeruzaléma, kde je vítán zástupy lidí s palmovými větvemi v rukou.
Slavení Květné neděle je doloženo již od 7. století. Květná neděle je spojována také s různými lidovými pověrami. V tento den by se například nemělo nic péct, protože by se prý zapekl květ na stromech a neurodilo by se žádné ovoce. Na Květnou neděli by se také měly oblékat nové šaty, aby v nich člověk kvetl. Dříve se také například domy vymetaly zelenými ratolestmi, aby se z nich odklidila všechna nemravnost a zhýralost.
Každý den v týdnu má své jméno:
Největší význam ve svatém týdnu mají poslední tři dny. K Zelenému čtvrtku se váže, podle Kristova příkladu, hostina a středověký obřad umývání nohou starcům. Podle pověr se jedla zelená strava, hlavně špenát, zelí nebo hrách, aby byli lidé celý rok zdraví. Naposledy se také rozeznívají zvony, pak utichnou až do sobotní noci. Podle pověsti odlétají do Říma.
Velký pátek je pak dnem Kristova ukřižování. V lidových pověrách je spojen s magickými silami. Měly se otevírat hory, které vydávaly své poklady. Nemělo se nic půjčovat, protože půjčená věc by mohla být očarovaná.
Bílou sobotou končí půst, nekonají se žádné obřady a připomíná se uložení Kristova těla do hrobu.
Týden vrcholí Velikonoční nedělí - tedy slavností zmrtvýchvstání Páně. Je to největší slavnost
křesťanského církevního roku, oslava Kristova vzkříšení.
Nejvýznamnější svátky liturgického roku jsou pohyblivé a jejich datum se odvozuje
od svátku Velikonoc.
Velikonoční neděle je neděle po prvním jarním úplňku, 46 dní před tím začíná půst
a o sedm týdnů později se slaví Svatodušní svátky.
