Těžký úděl nádherných žen

Jsou tak krásné, že je lidé nemají rádi - tak to
 v Africe nehrozí - cestovatelé o tom nemluví...

Prý že to mají krásní lidé v životě jednoduší....

A já přitom nedávno narazila na (pravda, několik let starý) článek, kde si tři čtenářky stěžovaly, že jsou tak krásné, že je lidé nemají rádi (a to jako nekecám!)

Jsme příliš krásné a kluci se nás bojí, hlásal titulek. První slečna si stěžovala, že od té doby, co vyhrála Miss XXL si o ní lidé myslí, že je nafoukaná a tudíž nemá ani moc kamarádů ani žádného přítele.

Druhá, o něco drobnější, zase psala, že nikdo nerozumí jejímu vyzývavému oblečení. A třetí pro změnu uvedla, že na muže působí až příliš sebevědomě, a tak se ji bojí třebas jen oslovit.

V mnohém měly slečny asi pravdu – muži se bojí příliš sebevědomých žen (je tu přeci velká šance, že pozvání odmítne), my Češi opravdu dokážeme občas osladit život těm, co jsou úspěšní, také pravda, ale...

Mám desítky krásných kamarádek a ty mají krásný život a krásný vztah (s mužem, podotýkám!) i plno kamarádů.

Umí zastavit dech všem kolemjdoucím, umí nosit podpatky, rudé rtěnky, ale podobné zbraně tasí jen v S.O.S. případech (raději nebudeme jmenovat, že?)

V běžném životě chodí nakupovat, studují, starají se o kočku (a chlapa) a třikrát týdně si myjí hlavu. Nestěžují si na svou krásu, neboť ta není jediným vodítkem k šťastnému vztahu. Nesnaží se přesvědčit ostatní o tom, že nejsou namyšlené, protože jsou jednoduše s těmi ostatními.

Takže mají krásní lidé těžší či lehčí úděl? Kdo ví. Dokud ale umějí vynášet odpadky bez make-upu a usmívat se na lidi, tak jim fandím...

Lucie van Koten Kunešová