Nevím, kdo byla ta holka, já ji neznám... ? |
Simona Krainová o sobě
...máma ty moje rozvíjející se charakterové vlastnosti vypozorovala a řekla: „To je blázen, ta musí někam do světa.“Když se tak dívám zpětně, sama nevím. Sama sobě nerozumím. Nevím, kdo byla ta holka, já ji neznám. Ale měla koule, a to bylo strašně důležité. Protože když se třeba dneska dívám na některé holky, jak se bojí, jaké mají obavy, tak to já neměla. Možná je to i tím, že jsem v té své naivitě viděla svět jenom krásný.
Vzala jsem si prostě kufr a s absolutním nadšením vycestovala. A dodnes děkuji svým rodičům, že mně tenkrát nebránili.
Byla to odvaha, to ano, ale člověk musí občas zariskovat. Kdo neriskuje, nic nezíská.
-
Mě uchvacuje cestování jako takové. Miluju lidi, miluju seznamovat se s různými kulturami, s tím, jak lidé žijí. Jsem hodně společenská, a tak i když jedeme někam na dovolenou, vezmu tašku a jedu se podívat do vnitrozemí, jak tam lidé žijí, jak třeba vychovávají své děti, co vaří, jak se baví. Ta moje práce, to byla nesmírná škola života. Díky ní jsem se dostala do míst, kam se běžný turista nedostane. Byla jsem třeba v Keni, navštívila jsem nějaký kmen, kde ti lidé v životě neviděli fotografa, nemají absolutní ponětí o způsobu našeho života. To setkání s nimi bylo pro mě nesmírně záživné a vzrušující. Když vidíte, jak tam žijí, pak si o to víc vážíte toho, co máte tady. Tyhle cesty člověka strašně očistí.
Pak se mi třeba moc líbilo na Bali, kde jsou úžasní lidé, nesmírně klidní, slušní, pokorní, s takovými se setkáte málokde.
Celý ten modeling mi přinesl obrovské zkušenosti a poznání, a pokud máte možnosti procestovat svět, je to nádherné. Člověk si rozšíří obzory, to vás ve škole nenaučí.
Zdroj: žena-in.cz