 |
| Krutihlav obecný (Jynx torquilla) |
Hlavu může otočit až o 180 stupňů, protože má velmi ohebný krk.
Využívá toho například, když se cítí ohrožen: naježí peří, rozestře ocas, svěsí křídla a navíc kroutí krkem, syčí a prská. Obývá dutiny stromů, ale sám je netesá. Buď najde již opuštěný příbytek, nebo vypudí původní obyvatele - třeba sýkoru či brhlíka. Krutihlav je o něco větší než vrabec (délka těla dosahuje maximálně 20 centimetrů, hmotnost 40 g) a zbarvením splývá s kůrou stromů. Obývá okraje lesů, ale i zahrady a parky, živí se hlavně larvami mravenců a housenkami. Patří mezi tažné ptáky, na zimu odlétá do Afriky.
Datel černý (Dryocopus martius)
Pyšní se přezdívkou lékař stromů. Konzumuje totiž mravence, dřevokazné si brouky, případně jejich larvy. Vysekává je především z padlých stromů a z pařezů. Dorůstá téměř velikosti vrány, měří až 46 centimetrů a váží zhruba 350 gramů. Je černě zbarvený: samec má navíc červenou „čepičku“, tedy celé temeno červené, samice si musí vystačit jen s malou ploškou na týle. Datel zpravidla obývá rozsáhlejší lesní porosty s mohutnějšími stromy. Právě v nich, a to především v bucích, tesá ve výšce 5 až 15 metrů hnízdní dutiny. Bývají hluboké a mají oválný vletový otvor.
Strakapoud velký (Dendrocopos major) Brzy na jaře samci důrazně bubnují zobákem do stromů. Tím zahánějí konkurenty, a současně lákají do svého teritoria samičky. Velikostí připomíná strakapoud dorůstá 25 centimetrů váží 100 gramů. Vyznačuje se strakatým černo-bíločerveným zbarvením.
Samec má na rozdíl od samice červenou skvrnu v týle. Na našem území poměrně hojný datlovitý pták žije v lesích, parcích i zahradách. Vytesává dutiny do stromových kmenů, případně zabírá opuštěné příbytky jiných ptáků. Konzumuje zejména larvy hmyzu, semena jehličnanů, případně plody, třeba lískové ořechy. Aby se prokousal do nitra šišky, používá takzvanou kovadlinu.
Šišku utrhne zobákem, odnese ji ke štěrbině v kůře nebo do úzké vidlice větví, zasekne ji tam a následně zpracuje.
